[ zpět ]

Analýza: Evropu dusí dluhy, sociální stát je na odstřel

14.10.2009

Silný sociální stát, který načrtli evropští politici v poválečných letech, může prakticky zmizet. Nejsou na něj totiž peníze, což se v plné nahotě projevilo v současné ekonomické krizi, která způsobila nejrychlejší růst státních dluhů od druhé světové války.

Udržet výraznější sociální rovnost a záchrannou síť pro méně úspěšné lze jedině za cenu vyšších daní. Podnikatelé však hledají cestu, jak berním uniknout, a tím se snižuje výkon celého hospodářství.

Aby se v sociální síti neudělaly díry, musí vláda buď znovu zvednout daně, nebo si od někoho půjčit a zalátat tyto díry na dluh.

"Sociální stát je historická anomálie. Solidarita sice existovala vždy, ale rozdělovalo se z toho, co reálně bylo. Dnes se rozděluje z něčeho, co neexistuje," říká Evžen Kočenda z CERGE.

Eurozóna dluží skoro tolik, co za rok vyprodukuje

Neexistujícími penězi myslí půjčky, které si státy berou s tím, že je splatí někdy v budoucnu. Jen země eurozóny přitom už mají veřejný dluh více než sedm tisíc miliard eur a příští rok budou veškeré jejich vládní závazky činit téměř devadesát procent jejich ročního HDP.

Ze statistik nejrozvinutějších zemí světa OECD vyplývá, že jediná evropská země, která bude příští rok hospodařit se ziskem, a tak si nebude muset půjčovat, je Norsko.

Jen díky tomu, že těží ropu a zisky z jejího prodeje ukládá do obřího ropného fondu, jímž financuje své fungování.

Ostatní státy naloží další miliardy eur na záda svých nejmladších, nebo ještě nenarozených občanů a budou doufat, že se vývoj ekonomiky snad otočí alespoň tak, aby mohly bez větších problémů splácet úroky.

A pochopitelně začnou hledat, kde ušetřit na výdajích. Podle Kočendy spočívá největší nebezpečí pro současný sociální stát v tom, že se sám nedokáže financovat.

Jinak řečeno, státní příjmy jsou dlouhodobě nižší než výdaje. Hlavně kvůli volebním cyklům, před jejichž koncem mají politici tendence rozhazovat, aby získali hlasy. A dopady loňské finanční krize tradiční nerovnováhu podstatně prohloubily.

Kolik utrácí česká vláda
Rok Podíl vládních výdajů na HDP (v %)

2007              44,1
2008              44,0
2009              47,7
2010              48,6

Zdroj: OECD

Škrty podle měnového fondu Zatímco v Česku s velkým povykem jen taktak prošla mírná hubnoucí kúra ministra financí Eduarda Janoty, v předluženém Lotyšsku už se škrtaly o deset procent důchody, platy ve státní správě šly dolů o dvacet procent a školy musely propustit třetinu učitelů.

O tom, jak hořké kapky předepisuje výměnou za půjčky Mezinárodní měnový fond, už vědí své také v Budapešti. Po letech absurdního rozdávání musela maďarská vláda začít šetřit – omezila platy ve státní sféře, snížila a zpřísnila důchody.

Také díky tomu analytici OECD očekávají, že se Maďaři nezadluží zdaleka tolik jako jiné evropské země, Česko nevyjímaje.

Šetřit musí i Německo
A dluhy se teď řeší i v symbolu evropského sociálního státu – v Německu. Angela Merkelová, kterou po vítězných volbách již netíží koalice se socialisty, má šanci změnit štědrý sociální systém.

O to se za doby své vlády se zelenými pokoušel už socialistický kancléř Gerhard Schröder a pro tento pokus se vžilo označení Hartz IV.

Na další zjednodušení, zlevnění a větší adresnost sociálního systému tlačí hlavně liberálové pod vedením Guida Westerwelleho. I nejvýkonnější evropská ekonomika má totiž problém s financováním. Podobně postupuje Francie.

"V rámci úsporných opatření se rozhodlo, že za každé dva zaměstnance odcházející ze státní sféry do důchodu už bude přijat jen jeden," uvádí příklad šetření státních peněz Francouz a nový šéf Komerční banky Henri Bonnet.

Zároveň upozorňuje na to, že léčbu financí nelze v celé Evropě paušalizovat. "Německo bude aktivnější v držení svých dluhů pod kontrolou, ale rezistence Francouzů či Italů vůči požadavkům vlády šetřit je podstatně větší," dodává s úsměvem.

Dluhy dohání Británii
Podle něj jsou největším evropským problémem penze. "V každé zemi vidíte, že tradiční systém penzí sice ještě nekrachuje, ale je ve velmi těžké situaci," udává směr nutných reforem Bonnet.

Situace se státními penězi je teď v Evropě nejvážnější paradoxně v zemi, díky které se pojem sociální stát – "welfare state" – rozšířil do celého světa. Ačkoliv bývá za zakladatele sociálního státu považován železný kancléř Bismarck, byli to Britové, kteří na počátku čtyřicátých let minulého století dali "welfare state" novodobé obrysy.

Ostrovnímu království nyní hrozí, že by se její zadlužení mohlo vyšplhat přes sto procent ročního HDP. Jinak řečeno, Británie by musela celý rok jen "vydělávat", bez toho, aby vydala jedinou libru. Pak by svůj dluh splatila.

Premiér Gordon Brown už přiznal, že ke snížení státního dluhu bude potřeba začít škrtat ve výdajích. Dlouho se přitom výrazu "škrt" vyhýbal.

Sociálnímu státu dochází dech
Přijdou řezy do živého "Dluhy povedou k většímu prohloubení rozdílů mezi evropskými zeměmi a mohou je donutit přehodnotit priority výdajů," potvrzuje René Wokoun, šéf katedry regionálních studií na pražské VŠE. Podle něj pak Unie bude mít problém s financováním jednoho ze svých poslání, tedy s odstraňováním ekonomických rozdílů mezi regiony.

Nad štědrým sociálním státem se tedy smráká v celé rozvinuté Evropě, Česko nevyjímaje. Ministr financí Janota chce připravit další balík, který by hlavně příští vládě měl dát vizi, kde dále snižovat výdaje.

Tuzemská státní kasa by si totiž měla hlídat svou kondici ještě víc než její západoevropské kolegyně, protože nemá takovou důvěru. A bez důvěry nikdo peníze nepůjčí.

"Co odpustí investoři Belgii či Německu vzhledem k jejich tradici a výkonům, my si dovolit nemůžeme," říká šéf ekonomů Patrie David Marek.

Podle něho je pravděpodobné, že se současnou ekonomickou krizi podaří ještě zvládnout i přes vyšší zadlužení států. "Při příští krizi, která paradoxně může vzniknout právě kvůli těmto dluhům, už to však nepůjde. A bude se řezat do živého," dodává.
 

Jaroslav Mašek, MfDnes

[ zpět ]