[ zpět ]

„Cikánská otázka se řeší už 20 let“

16.8.2012

V systému sociálních dávek se vyznají tak dokonale, že jim z něj nevyklouzne ani koruna. Pracovat se jim nevyplatí, a tak si odvykli úplně dělat. Tak mluví o Romech jeden z nich, kapelník cimbálové muziky a pedagog Dušan Kotlár. Vede občanské sdružení Romský život, založil pro romské děti a mládež kluby Khamoro.
„Cikánská otázka se u nás řeší dvacet let a výsledky nejsou skoro žádné,“ tvrdí Kotlár. „Utrácejí se miliony korun za nesmyslné projekty, které Romům nepomůžou ani k práci a ani k ničemu jinému.“
Kotlárovi je smutno, když slyší majitele firem, jak říkají, že Romové u nich nevydrží pracovat. „Před padesáti lety se Cikáni do továren v Libereckém kraji hrnuli. Spousta sem přišla za prací ze Slovenska,“ připomněl Kotlár. „Dělali v textilkách nebo ve sklárnách. Ale hodně z nich už zkrachovalo. A ve zbylých jsou většinou nízké platy a každý Cikán si spočítá, že je pro něj lepší zůstat doma na dávkách.“
Aby Romové nepřišli o sociální dávky, musí měsíčně udělat třicet hodin veřejně prospěšných prací. Kotlár souhlasí s albrechtickým továrníkem Zemanem, že je to málo. „Když Cikán bude dělat osm hodin denně, tak večer lehne unavený do postele a ani ho nenapadne, aby šel krást nebo se v noci bavil a rušil sousedy,“ vysvětlil Kotlár.

Jde do politiky. Kvůli Romům

Je úspěšným továrníkem a rád by se stal senátorem. Jeho předvolební kampaň ale nestojí na ekonomice. Majitel firmy Detoa a starosta Albrechtic v Jizerských horách Jaroslav Zeman (ODS) „řízne“ do problémů, které se v Česku vrší kolem Romů.
Právě útok mladého Roma na albrechtickou místostarostku Annu Kuřátkovou byl jedním z důvodů, proč Zeman vstoupil do velké politiky. Rom jeho kolegyni, drobné ženě, nafackoval kvůli sociálním dávkám. „Když mně kolegové z ODS řekli, jestli nechci kandidovat do Senátu, odpověděl jsem jim nejdřív, ať jdou někam,“ říká třiapadesátiletý Zeman, vlastník slavné továrny na dřevěné hračky. „Ale pak jsem si vzpomněl na paní Kuřátkovou a napadlo mě, že bych jako senátor mohl do romské otázky přinést něco, co tady chybí."

* Jak to myslíte?

Politici nebo úředníci, kteří problémy Romů řeší, mluví často tak, jako by žili někde úplně jinde. Jejich názory vůbec neodpovídají tomu, jaká je u nás situace a kam se vztahy mezi Romy a „českou většinou“ dostaly.

* Jaké máte s Romy zkušenosti?

Znám je hlavně z továrny. Za posledních dvacet let jich u nás dělalo přibližně sto. Tak pět z nich dokázalo pracovat dlouhodobě, a vážili jsme si jich. Pět z nich jsme museli propustit, poněvadž kradli. A dalších devadesát u nás nevydrželo déle než tři měsíce. Nechtělo se jim dělat. Nezapomenu například na výmluvu jedné ženy. Když u výrobního stolu stála, tak ji bolela záda. A kdyby seděla, tak by se prý zase nedostala nahoru na stůl.

* Za komunismu, kdy na Jablonecku jela na plné obrátky jedna fabrika za druhou, museli Romové do zaměstnání alespoň chodit, jinak by jim hrozilo vězení za příživnictví. Dneska je do práce nic nenutí. Váš kolega z ODS, tanvaldský starosta Petr Polák, tvrdí, že si ale díky sociálním dávkám žijí leckdy lépe než lidé, co dělají - a třeba i na tři směny.

Systém, kdy je na tom hůř ten, kdo pracuje, je špatný. Dělnice u nás v továrně si odnesou domů deset tisíc korun čistého...

* ...a to jim nemůžete dát víc?

Ne. V Číně, kde kopírují naše hračky, je pracovní síla mnohonásobně levnější. Kdybychom zvedli platy, přestali bychom být konkurenceschopní.

* Zpátky k Romům a k sociálním dávkám... Když je ženská se dvěmi dětmi rozvedená, tak k desetitisícovému platu dostanou nějaké alimenty, něco od státu a konec. A pak slyší, jak si romské rodiny, kde nikdo nedělá, chodí na sociálku měsíc co měsíc pro desetitisíce korun. Co byste s tím udělal?

Kdo pracuje, tak by měl mít víc peněz, než člověk, který žije jen ze sociálních dávek. Nemůžeme samozřejmě sebrat Romům tolik peněz, abychom je zahnali do kouta. Ale jedno se dá změnit okamžitě. Nechápu, proč lidé na dávkách musí udělat za měsíc jen třicet hodin veřejně prospěšných prací, aby dostali od státu peníze. A ne sto dvacet nebo sto čtyřicet.

* V čem dalším vám současný sociální systém vadí?

Zle je mezi lidmi i kvůli příspěvkům, které berou Romové na bydlení. Nechodí do práce a na život v panelákovém bytě tři plus jedna jim přidává peníze stát. A kdo do práce chodí, platí hypotéku nebo vysoký nájem.

* Rozhazují se ale peníze z veřejných rozpočtů jenom na sociálních dávkách? Vždyť vysoká politika, kam se pokoušíte dostat, překypuje ve svém pravém i levém křídle příklady, kdy miliony korun ze státních, krajských a obecních rozpočtů putují do soukromých kapes. Nebojíte se, že by stín korupce mohl padnout i na vás - pokud se tedy senátní volby na Jablonecku a Semilsku vyhrajete?

Detoa prosperuje a loni jsme vytvořili zisk deset milionů korun. Do Senátu nechci kvůli penězům. Nejsou pro mě důležité ani jako pro starostu. Jako neuvolněný bych mohl brát dvanáct tisíc měsíčně, ale nechávám je obci. A v Senátu bych se choval stejně jako v Albrechticích.

* Můžete to na na něčem vysvětlit?

Třeba na pozemcích. Někde se kupovaly a kupují hluboko pod cenou. A bez výběrových řízení. V Albrechticích je prodáváme tak draho, jak to jenom jde. Metr stavební parcely stojí patnáct set korun -pro bohatého slavného hokejistu z velkého města i pro našeho starousedlíka. Uměli bychom samozřejmě ušít výběrové řízení na míru našim kamarádům a říci jim: „Máš to u nás za dvě stovky a stovku nám dej na kafe“, ale nechceme. Vždyť by to znamenalo, že okrademe i osmdesátiletou babku, která žije na Mariánské Hoře.

* V Albrechticích se vaše pozice zlepšuje. Ve komunálních volbách v roce 2002 jste dostal 59 preferenčních hlasů, o čtyři roky později 86 a před dvěma roky 137. Jak vidíte svoje šance v podzimních senátních volbách?

Nedělám si velké iluze. Zatím se řadím tak na třetí až čtvrté místo za současnou senátorku Soňu Paukrtovou a hejtmana Stanislava Eichlera.

* V Libereckém kraji se k sobě ODS a ČSSD chová víceméně přátelsky? Jaký je váš vztah k sociálním demokratům?

Stejně jako u nás v ODS se mezi nimi najdou politici, kterým jde jen o jejich prospěch a zneužívají své politické funkce. U sociálních demokratů mě to ale zaráží o to víc, že svůj stranický program založili na chudobě.

* A co ostatní strany?

Jako starosta dobře vycházím se Starosty pro Liberecký kraj, třeba s desenským Markem Pieterem nebo semilským Janem Farským.

 

[ zpět ]