[ zpět ]

Čtvrtstrany a polostrany Politická pedagogika (lekce šestá)

27.5.2014

 Podle Ústavy ČR je politický systém v naší zemi založen na volné soutěži politických stran. Jak poznáme, že se jedná o politickou stranu?

Politická strana má svůj program, své ideály , své priority, svoji historii. Politická strana má své „průšvihy“ a „černé ovce“. Jsou politické strany, které kandidují v komunálních, krajských, parlamentních, senátních i evropských volbách. 

Paradoxně, čim vyšší typ voleb, tím je pro úzkou skupinu lidí snadnější sestavit si kandidátku. Není těžké vyznávat „národní“ či „univerzální“ hodnoty, pokud se dvacet lidí domluví v kandidatuře do Evropského parlamentu. Pro takovou skupinu partrně nebude ani problém kandidovat v Praze. Daleko těžší je však obsadit kandidátky do všech 14 krajů ČR. A dát dohromady komunální kandidátky v obcích , to už dokážou skutečně jenom zavedené, klasické politické strany. 

A tak kromě těch státotvorných, plnohodnotných stran vidíme na dnešní politické scéně jakési polostrany. Patří sem Babišovo ANO, které má v současné době 1 800 členů. Dalších 7 000 členů usiluje o vstup, ale obava před prospěcháři jejich přijetí brání. Zatímco obsazení parlamentu českého a evropského pro hnutí ANO nebude problém, obsadit kraje a obce již nebude jednoduché. Bez nich by totiž zůstalo pouze jakousi „polostranou“. Polostranou zůstává také hnutí „Starostové a nezávislí“. Jejich ambicí je sice obsadit radnice, maximálně kraje, ale pokud chtějí proniknout do parlamentu, senátu či Evropy, musí se spojit s partnerem TOP 09, druhou částí této „polostrany“. Zatím jim toto manželství z rozumu vychází, otázkou je, jak dlouho. 

Ještě větší problém stojí před Úsvitem přímé demokracie. Tato strana o devíti členech si zjednodušuje svoji pozici tím, že nemá prakticky žádnou členskou základnu. Zaplnit krajské a obecní kandidátky bude pro ni zcela nemožné. Jedná se tak o jakousi „čtvrtstranu“. Podobnou čtvrtstranou jsou „Svobodní“, Věci veřejné“, „LEV 21“ či „Pirátská strana“. Jedná se o akademické projekty, stojící na několika osobnostech, se zcela chybějící členskou základnou. 

KSČM není stranou v plném slova smyslu. KSČM vypadá jako strana pouze v demokratické opozici. Jakmile se dostane k moci, funguje podle svého marxisticko-leninského učení na principu, že „bere vše“. Pak je s demokracií konec. 

A tak zůstává pouze ČSSD, KDU-ČSL a ODS. Tři strany, které mají dostatečně velkou členskou základnu, aby mohly kandidovat ve všech typech voleb. Mají dostatečně dlouhou tradici, aby měly zkušenosti na všech úrovních vlády od obcí až po Evropský parlament. Díky své historii mají své aféry, na které nejsou hrdí. Musely bojovat s prospěcháři ve svých řadách, musely se omlouvat za politické i lidské omyly. Díky tomu mají to, co chybí nově vznikajícím stranám: Mají pokoru a schopnost překonat politické neúspěchy. Až nově vzniklé projekty překonají své dětské „nepolitické období“, budou mít stejné problémy, jako velké zavedené strany. Teprve pak se s nimi budou moci poměřit. Za 5-10 let se teprve uvidí, zda dnešní polostrany a čtvrtstrany dospějí a stanou se plnohodnotnými. Nebudou to mít jednoduché. Ty současné zavedené strany by mohly vyprávět…

Vít Šlechta

[ zpět ]