2024
22. prosince
Aktuálně:
[ archiv novinek ]
Aktuality:
19.12.2024
Europoslanci ODS: Povodňová pomoc, oprava Green Dealu a antibyrokratická vlaštovka
[ Více ]
19.12.2024
Premiér Fiala po jednání Evropské rady: Je potřeba změnit legislativu a usnadnit navracení nelegálních migrantů
[ Více ]
19.12.2024
Jana Černochová: Nepřišla jsem se na ministerstvo obrany bát, ale konečně modernizovat armádu
[ Více ]
18.12.2024
Pozměňovací návrh poslankyně Renáty Zajíčkové pomůže školám lépe zvládat integraci dětí z Ukrajiny
[ Více ]
18.12.2024
Politici v Česku si zvykli přenášet politické dilema a souboje na Ústavní soud. To je špatně, řekl na CNN Prima NEWS ministr Pavel Blažek
[ Více ]
18.12.2024
Česká cesta do vesmíru pokračuje: Aleš Svoboda úspěšně zvládl první fázi výcviku astronautů, podle ministra Kupky vesmírný program otevírá dveře novým příležitostem
[ Více ]
[ zpět ]
24.6.2009
Litevská vláda nedávno navrhla, že zaměstnancům ve státním sektoru sníží mzdy o deset procent. Vedle nižších mezd ve státním sektoru proto navrhuje litevská vláda další rozpočtové škrty. Kabinet také rozhodl, že zvýší sazbu daně z přidané hodnoty na 21 z 19 procent.
Lotyšské vládní strany se dohodly se sociálními partnery na rozpočtových úsporách v hodnotě 500 milionů latů (zhruba 19 miliard Kč), včetně snížení penzí o deset procent a mezd státních zaměstnanců o dalších 20 procent. Součástí škrtů je rovněž snížení přídavků na děti pracujících
rodičů o 50 procent.
Vláda se zavázala ušetřit na státních výdajích v letech 2009 a 2010 celkem 4,6 miliardy eur (asi 123 miliard Kč) jako podmínku pro získání mezinárodní finanční pomoci 20 miliard eur (534 miliard Kč) pro překonání dopadů globální krize. Částečně není schválen jen daňový balíček, který změní v polovině roku daně. Vláda už snížila daně pro ty, kteří jsou zaměstnaní, a připravuje další snížení od 1. ledna příštího roku.
Hlavní cíle vlády jsou:
- rychlé kroky ve zvládání krize, udržení pracovních míst, udržení kurzu měny
- obnovení stability v ekonomice, škrtání třináctého důchodu nebo třinácté mzdy ve státní sféře.
- obnovení růstového potenciál, proto snižuje daně, což by mělo pomoci nastartovat aktivitu.
- obnovení mezinárodní důvěry v ekonomiku a v Maďarsko jako zemi.
Další opatření: finanční pomoc malým a středním podnikům nebo těm, kteří mají půjčky v cizích
měnách a trpí nestabilitou finančních trhů; restrukturace dluhů a zvýšení bezpečnosti bankovního sektoru.
Maďarsko postižené ekonomickou krizí musí šetřit i v diplomacii, a uzavře proto v nejbližší době čtyři svá velvyslanectví v cizině a osm konzulátů. V dalších místech budou maďarské diplomatické služby sjednoceny, aby se ušetřily náklady. Zrušeny mají být podle něj velvyslanecké úřady v Lucembursku, v Chile, ve Venezuele a v Malajsii. Maďarsko kromě toho uzavře své konzuláty ve francouzském Lyonu, německém Düsseldorfu, polském Krakově, americkém Chicagu, kanadském Torontu, brazilském Sao Paulu, australském Sydney a čínském Hongkongu.
INVESTICE - Letos a příští rok chce stát, spolkové země i obce investovat celkem 17,3 miliardy eur do infrastruktury. Dvě třetiny z toho budou rekonstrukce školek, škol a univerzit, zbytek do silnic, nemocnic, železničních tratí či internetového připojení.
DANĚ - Odpočitatelná položka na poplatníka stoupne už letos o 170 eur na 7 834 eur, v roce 2010 na 8 004 eur. Zároveň klesne základní daň z příjmu z 15 na 14 procent.
ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ - Zde se sazba snižuje z 15,5 na 14,9 procenta.
BONUS NA DÍTĚ - Rodiče dostanou jednorázový příspěvek 100 eur na dítě.
ŠROTOVNÉ - Jednotlivci (ne firmy) mohou za sešrotování alespoň 9 let starého auta získat příspěvek 2 500 eur na nákup nového. Staré auto musí vlastnit alespoň jeden rok. Opatření platí jen letos a stát na ně vyčlenil 1,5 miliardy eur. Za to lze vyplatit 600 tisíc příspěvků.
ZÁRUKY - Aby se firmy dostaly snáze k úvěrům, zaručí se jim stát za půjčky. Schválená výše záruk činí 100 miliard eur.
ZKRÁCENÉ ÚVAZKY - Na podporu zkrácených úvazků stát firmám sníží povinné odvody na sociálním pojištění.
DAŇ Z AUTOMOBILŮ - Tato daň bude nově více záviset na množství vypouštěných emisí. Méně budou platit majitelé ekologičtějších a úsporných vozů. I to má pomoci automobilovému průmyslu, byť za cenu snížení příjmů státního rozpočtu zhruba o 1,8 miliardy eur.
Vláda schválila například zákon o investiční pomoci a zákon o zvýšení odpočitatelné položky. "Snižují se limity, což znamená, že vláda je připravena intenzivněji vstupovat do podpory investorů. Schválili jsme také zákon, na jehož základě města a obce letos převezmou na sebe zaměstnaneckou prémii ve výši 2,5 miliardy slovenských korun. Za to vláda umožní městům a obcím změnit strukturu svých výdajů v rozpočtu," uvedl premiér Robert Fico. Mění se také zákon o dani z příjmu. Jedná se o zaměstnaneckou prémii nebo o zvýšení odpočitatelné položky ze základu daně ze současné částky 100 tisíc korun na 120 tisíc korun. Cílem tohoto opatření není jen zvyšování mezd, ale také zvyšování koupěschopnosti obyvatelstva. Vláda schválila také zákon, kterým se zkrátí lhůta na vrácení daně z přidané hodnoty ze 60 na 30 dní. všechna opatření jdou na úkor škrtů ve vládní spotřebě. "Seškrtali jsme vládní spotřebu ve veřejném obstarávání o 33 procent, tedy o deset miliard slovenských korun. Zatím jsme nepřistoupili ke zvýšení deficitu," zdůraznil Fico.
Jedenáct miliard jako podpora financování firem a stejně tolik na oživení ekonomiky investičními projekty, tak vypadá páteř francouzského plánu na hospodářskou obnovu země. Další čtyři miliardy by měly podle potřeby investovat státní firmy. Podle prohlášení francouzského premiéra Francoise Fillona má část investičních projektů nalít například 870 milionů eur do dopravní infrastruktury nebo 731 milionů do vyššího školství a výzkumu. 620 milionů pak vláda přislíbila na obnovu kulturního dědictví.
Španělská vláda přijala sérii opatření proti ekonomické recesi. Nová opatření by měla dodat z rozpočtu 7,8 miliardy eur. Proti hrozící recesi by měl zasáhnout i finanční sektor, který poskytne 20 miliard eur na úvěry na státní byty a také pro malé a střední podniky. Španělská vláda nezahálela a již v dubnu loňského roku představila plán daňových slev, státních půjček a pomoci sektoru nemovitostí přispěním 18 miliard eur. Celkově již Španělsko na boj proti ekonomické recesi vyčlenilo 40 miliard eur. Balíček opatření zahrnuje například dále zrušení dědické daně a zavedení slev na daň z přidané hodnoty. Španělská vláda dále naplánovala sérii reforem, které mají snížit náklady podnikatelů a omezit jejich byrokratickou zátěž.
Rozsáhlý rozvoj výstavby dopravních infrastruktur a dalších veřejně prospěšných staveb je reakcí na současnou ekonomickou situaci. Vláda navýšila objem finančních prostředků ve výši 3,7 miliard euro, již schválených dne 18. prosince 2008 pro uvedené účely, a soustředěných ve Fondu na podporu podnikatelského sektoru (spravovaného Úřadem vlády) a ve Fondu pro rozvoj nefavorizovaných oblastí, o dalších 5 miliard euro. Dále byly pro účely rozvoje infrastruktur již dříve schváleny ze státního rozpočtu na rok 2009 finanční prostředky ve výši 2,1 miliardy euro. Celkem je tudíž v současné době k dispozici pro realizaci zmíněných projektů celkem 10,8 miliard euro ze státního rozpočtu, které by navíc měly být zvýšeny o dalších 7–8 miliard euro z prostředků soukromých investorů.
Současná opatření navazují na nedávno učiněné protikrizové kroky. Jde zejména o emisi státních obligací, které budou vydávány ve prospěch bank (ty zatím projevily zájem o obligace ve výši 9 miliard euro) a které budou následně použity pro finanční programy určené pro pomoc firemnímu sektoru a obyvatelstvu, tedy subjektům, dotčeným krizí. Italského obyvatelstva se týká i soubor sociálních opatření, na které bylo na období let 2009–2010 z rozpočtu italského státu i regionů dodatečně vyčleněno 8 miliard euro za účelem pomoci osobám propuštěným ze zaměstnání, které nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti. Na tuto pomoc budou mít nárok hlavně ohrožení zaměstnanci malých a středních podniků.
Státní garance úvěrů, investice do infrastruktury, podpora stavebního spoření, záruky na bankovní úvěry pro malé a střední podniky, urychlení daňových reforem, rakouský bankovní sektor dostal na podzim již injekci v objemu 90 miliard eur.
-vlk-
[ zpět ]