[ zpět ]

Jaroslav Kubera: Lakomec na radnici

18.11.2010

Teplický primátor a senátor Jaroslav Kubera (63) je známý BAVIČ A PROVOKATÉR. Lidový, rozhlasový, televizní i senátní. Jako Gargamel Šmouly nemá rád Evropskou unii a taky je lakomý. K obojímu se s jistou hrdostí hlásí a "jeho Tepličané" mu rozumějí už dlouhých šestnáct let. Letos si ho zvolili do čela popáté.

 

NEDÁVNO JSTE PROHLÁSIL: "Ať jde EU do hajzlu se všemi svými zákazy." Nepřehnal jste to?

Omlouvám se, takhle obvykle nemluvím. Ale byl jsem hrozně rozčilený a nenašel případnější slova. Rozčililo mě to, jak nekonečně chtiví v Bruselu jsou. Teď se rozhodli, že zakážou kouřit v celém vesmíru, protože oni jsou tím Bohem, který ví, co máme jíst, pít a jak se chovat. A tak je to pořád. Proto se náš pan prezident už začal zabývat světovládou, jelikož dobře ví, že těch, kteří vědí, že to s Evropskou unií skončí špatně, je už spousta. Když to skončí bez války, bude to velký úspěch.

Zastupitel Františkových Lázní poslal starostu "do prdele" a Vrchní soud rozhodl, že se má omluvit. Tak já jen, jestli už přišla nějaká reakce?

Kdyby po mně teď v této souvislosti někdo chtěl, abych se omlouval, tak na to bych použil citátu jednoho filmového kritika, který někde o nějakém filmu napsal, že už viděl horší filmy. A ti filmaři ho zažalovali, a tak se omluvil slovy: Pardon, horší fi lm jsem ještě neviděl. Nahradil bych sousloví "do hajzlu" nějakým horším.

 

Vy byste ještě přitopil pod kotlem?

Kam až vede přehnaná korektnost, když už se člověk bojí promluvit? Došli jsme u nás tak daleko, že se neříká senátor, ale senátorující, abychom se nedotkli žen. Počítám, že od Nového roku už nebudou toalety rozděleny na mužské a ženské, protože jde o zjevnou diskriminaci.

 

Vy jste, mimochodem, poslal tím výrokem do hajzlu eurokomisaře pro zdravotnictví Johna Dalliho ..

Je to ten, kdo mluví o totálním zákazu kouření. Venku, vevnitř, v bytech, už ani školník ve školnickém bytě si nemůže zapálit fajfku! Dočkáme se toho, že bude povoleno jedno pivo denně, protože se mu bude zdát nenormální, že jich někdo vypije víc a že je to nadbytečné pro běžný život Evropana.

 

Vy jste pivař?

Ale vůbec ne. A už jsem taky nešťastný, že nejsem nekuřák, protože jako nekuřák bych při své kritice měl daleko lepší pozici. Já protestuji proto, že jsem prožil dvě třetiny života v socialismu a už v něm nechci žít ani jeden den. A ono to k tomu spěje. Z městských úřadů už se vlastně zase stávají národní výbory. Teplice jsou okresní město, jenže de facto nejsem primátorem Teplic, ale přednostou okresního úřadu. Mám totiž na starost třiatřicet obcí a každý den mi přicházejí nové a nové směrnice od státu, co všechno mám ještě udělat.

 

Byl jste někdy v centrále Evropské unie?

Jednou jsem tam v tom Bruselu byl a doufám, že naposledy. Když jsem viděl, jak to tam funguje, tak být tam déle než týden, snad mě to pohltí.

 

Hezky salónně se o vás říká, že si "servítky neberete". Každý očekává, že budete lidový. Někdy se to může zdát i moc, ne?

Má to vadu, že lidé občas nerozeznají, kdy už si nedělám legraci a myslím to, co říkám, vážně. Tenhle způsob komunikace je relaxace. Když si do ruky vezmu dnešní noviny a přečtu je, tak bych si jinak vzal provaz a šel se pověsit na půdu. Ale já ty věci myslím vážně! Humor používám kvůli vám. Média normální mluvu nezaznamenají, to vás nezajímá. Když se objeví sprosté slovo nebo Rath nazve Kalouska opilcem, začíná to pro vás být zajímavé, nebo ne?

 

Takže vy to děláte kvůli nám.

Když řeknete, že samoživitelky si mají najít chlapa, tak to je výrok, který nepochybně zaznamenáte ...

 

... to jste vážně řekl?

To jsem řekl a dostal úžasné reakce. Hlavně od feministek. Jedna významná mi napsala, že než by měla souložit se mnou, tak bude radši souložit se psem.

 

Feministky nebývají nutně samoživitelky, a naopak.

To samozřejmě vím. Já jsem tu větu také doplnil, ale tu televize už neodvysílala. Řekl jsem, že by si měly najít chlapa, protože chlapi jsou takoví magoři, že neexistuje, aby ženská, která chce chlapa, nějakého nedostala. Takže samoživitelky vlastně nemusejí existovat, mají zřejmě jiné důvody, proč jsou samoživitelkami.

 

Názory na ženy, to je také jedna významná odnož vašeho lidového úspěchu. Vás baví ženy provokovat?

Ne, já je miluju. Baví mě s nimi spolupracovat víc než s muži. Líbí se mi. Čím dál mladší, teď jsem někde u dvacítek.

 

A přitom jste odnepaměti ženatý s jednou a toutéž.

Už padesát let. A není to žádná světice, jak si někdo myslí. Jsme spolu už od šesté třídy. Jí nevadí, že mě zajímají dvacítky, protože ví dobře, že jsem lakomý. Umím si představit, co dvacítka potřebuje na sebe. Vím od kamarádů, jaké jsou s tím starosti a investice.

 

Obdiv sklízíte mimo jiné proto, že v Teplicích ubylo prostitutek.

To není můj úspěch, ony ubývají proto, že není kšeft. Němci chodí méně, než chodili. Teď tu nějaké jsou, ale dělají to spíš jako vedlejšák. Buď si tak přivydělávají studentky, anebo manželky, které chtějí víc hadříků a kůží.

 

Německých kunčaftů prostitutek jste se prý zbavili tak, že jste je dávali na web a tam je mohly dohledat jejich manželky.

To bylo hlavně v Dubí, kde jsme investovali asi milión korun na kamery. A když německá máma viděla registrační značku auta svého táty stát u podniku s neónem nahého děvčete, nebylo s ní asi doma možné mluvit o služební cestě.

 

Především vás ale oslavují jako primátora města, jež se v přepočtu na jednoho obyvatele chlubí dluhem nula! Proč si Teplice nepůjčují peníze?

Půjčili jsme si jednou, na plavecký bazén, a hned jsme investici splatili. My si nepůjčujeme, my to nepotřebujeme. Víte, čím to je? Všichni kolem nás mluví o příjmech, ale on je život přece o výdajích! Když mám dané příjmy a něco chci, na co musím šetřit, musím přece šetřit ve výdajích. Jsem zvědav, jak na tom budou za pět let ti, co si dnes půjčují.

 

Máte v tomto smyslu vzor?

Nemám. Komunální politikové jsou tak slabí, že nevydrží tlak a populismu podlehnou. Nechme lidem jejich peníze, ať si s nimi dělají, co chtějí! Jsem proti současnému trendu – starejte se o lidi od narození až do smrti, ať jsou na státu závislí a povolní.

 

V žebříčku českých měst vám dýchá na záda Chomutov a primátorka Řápková, mimochodem dáma s nálepkou rasistky.

To jsme právě u té korektnosti. Já vám tady řeknu vtip a vy mě obviníte z rasismu ... Chtěl bych vypadat jako Řápková, to vám musím říct. To by se mi tady pracovalo!

 

Ale ona si tak zadělala na velké problémy …

To je právě příběh o zneužívání situace lidí k politickým úspěchům. To přináší politické body, když pošlete vzkaz – tak teď s nima zatočíme! To my u nás neděláme. Nemáme komunitní plán ani romské poradce. Když někdo zaměstná romského poradce, tak ten, aby nepřišel o flek, vymýšlí problémy. Navíc, já bych tu musel mít kromě něj poradce židovského, arabského, ukrajinského, kazašského, vietnamského, maďarského, slovenského ... žije tu víc než pět tisíc cizinců. To bych tu měl přeporadcováno.

 

A jak tedy v Teplicích řešíte "romskou otázku"?

My ji neřešíme. Kdybych šel do jednoho z mnoha prádelních košů, co mám vzadu za kanceláří, jistě bych tam našel koncepci národního výboru, "jak řešit romskou otázku", z roku 1986 nebo 1985. Je úplně stejná jako ta Kocábova a neřeší nic, protože řešení není.

 

Ale neznamená to snad, že není vůbec co řešit?

Je co řešit, ale jen velmi obtížně. Prozatím vyjděme z toho, že rovnoprávnost znamená, že máme všichni stejná práva a stejné povinnosti. Jsme občané České republiky. Mimochodem, podle posledního sčítání lidu žije tady, v Teplicích, sto šedesát pět Romů. Ostatní uvedli, že jsou Češi. Tady je naprostá pohoda.

 

Myslíte tady, v Teplicích?

Ne. V celé České republice. Děláme problémy z neproblémů. Holčička spadne na lyžích, zavedeme plošně přílby. Chlapečka unese deviant, zavedeme seznam deviantů. Umíte si představit důsledky? Snížili jsme věk trestní odpovědnosti na čtrnáct let. Pak jsme ho zvýšili. Pak přišla Kmetiněves (čtrnáctiletý chlapec brutálně zavraždil třináctiletou spolužačku, pozn. autorky). Co uděláme? Zaveďme trestnost od dvou let a navrhujme jim doživotí. Nebo bodový systém? Šílené. Teď si mi jeden známý stěžoval, že přejel Prahu a byl bez bodů.

 

To byl někdo z Teplic, ne? Není zvyklý na kontroly, vy tady rychlost neměříte.

No jo, Tepličák a byl z toho dost překvapený. Tady se neměří a nic se neděje, to je ten důkaz, že je to blbost.

 

Otázka je, jestli by to, co tady máte, mohlo fungovat jinde.

To neříkám. Říkám jen, že z jednotlivostí se nedá dělat obecný závěr. Já nebudu v Teplicích stavět O2 Arenu, protože ji nepotřebuju. Někteří do toho jdou a zajímají je hlavně stavební zakázky. My máme infrastrukturu vybudovanou, potřebujeme stavět silnice a chodníky, ale na ty nám peníze nedají. Evropské projekty jsou však systémem "Milouš Jakeš". Ten ostatně v nějakém historickém dokumentu říkal: Soudruzi, my vám dáme peníze, ale jen na to, na co chceme my.

 

Teplice ale jednou zažádaly EU o dotaci – na trolejbusy. Nejste vy na Evropskou unii obyčejně uražený?

Ne, jen jsem se utvrdil v tom, že to je celé šaškárna. Podmínky přidělení peněz jsou naprosto nejasné, a až je budou města vracet, bude zase o čem psát. Trolejbusy jsme si koupili za své. Bez rizika. Ta zkušenost s EU je pro mě opakovaně poučná.

 

Opakovaně poučná?

Třeba jsme tu měli taková ta jejich školení. Místní děvčata se pozvala na oběd, aby se peníze vyčleněné na ona školení vůbec utratily. Takhle je tedy školili v sociální práci. A když jsem se děvčat ptal, co se naučila, odpovídala, že nic, ale že to bylo hezký. Sám jsem zažil školení, kdy jsme se tři čtvrtě hodiny všichni představovali. Pak jsem se ptal, proč tak dlouho, a řekli mi, že musíme něčím vyčerpat ten čas, aby to nebylo odfláknuté. Aby to nevypadalo, že jsme tu nic nedělali. To bylo školení o cestovním ruchu.

 

Tipuji, že vás řada lidí z ODS moc nemusí. Pro vaši lidovost a až dětinskou upřímnost, kdy jste například otevřeně prohlásil, že vaše strana prostě komunální i senátní volby prohrála …

Naopak, oni přikyvují, že je to bohužel tak, ale nedbají. Sleduji teď utváření povolebních koalic – to je jak u bláznů. Dělíme se na hodně vpravo, hodně vlevo, hodně středopravo, hodně nevím ... to je pořád dokola a pořád o ničem. Jde přitom přece o společenský konsensus. A toho jsme schopni dosáhnout, jenom když se hledá ztracená Anička, jinak ne. Ale na druhou stranu za to lidi nemůžou, protože třetině se pořád stýská po totáči, který se jim zdál bezva. A jestli mě mají rádi, nebo neradi? Nejsem od toho, aby mě měli všichni rádi. Mně stačí těch drobně nad padesát procent. Neznám nikoho, koho by měli rádi všichni, důležité je jen udržet přijatelný poměr.

 

 

 

Jaká je česká komunální politika?

Od roku 1990 do roku 1994 byla úžasná. Ti, kteří do ní šli, měli ideály, nedala se koupit "výhodně" louka a postavit na ní solární elektrárna. Pak se postupně dostával byznys do komunálu a přibylo problémů. Pozemek, jenž už není stavební, se dá lacino koupit, pak někde zatlačit a hodně dobře ho prodat ... proto jsem tady, v Teplicích, všechno privatizoval v dražbách. Tím jsem vyloučil nejrůznější druhy kamarádčoftů. Někteří moji kamarádi se dali na byznys a já se holt dal na politiku a tak to cítím.

 

Ale někteří vaši kamarádi z politiky se přece také dali na byznys. Svého času jste prohlásil, že Marek Dalík by měl kandidovat do výkonné rady ODS ...

Myslel jsem to obecně, protože si myslím, že ti schovaní by se měli ukázat.

 

Ale vy přece víte, proč se ti schovaní neukazují, ne?

Jistě že to vím. Jen říkám, že by měli. Mají nulový mandát, ale chovají se, jako by rozhodovali o tom, co bude a nebude. Ale na druhou stranu – je to přirozené – není lepší být vzadu a nebýt vidět? Je to pohodlnější, ale nefér.

 

V Teplicích děláte všechno jinak než ostatní. Už vám něco nevyšlo?

Nechci tvrdit, že jsme mistři světa. Vždycky před volbami jsme na pochybách, ale ony volby nakonec zatím vždycky ukázaly, že to děláme dobře. Tepličáci jsou boží, mám je strašně rád.

 

Teď se k vám přistěhovali manželé Paroubkovi – přišli se s vámi pozdravit na radnici?

Vlastně jsem je tu ještě nepotkal, vyjma volební kampaň. Paroubek v ní říkal, že je to tu strašný, ale vlastně se mu to tu ve skutečnosti asi líbí. Akorát paní Petra Paroubková říkala, že jejich pejsek, když se vrátí z procházky, má vždycky nožičky od prachu, jak je to tu špinavé. K tomu můžu říct jen to, že když já jdu s naším psem na procházku, nožičky od prachu nemá.

(Autor: Pavlína Wolfová)

 

[ zpět ]