[ zpět ]

Jiří Pospíšil: Imunitu poslanců omezíme

30.7.2010

Podle Transparency International to byl především případ Jiřího Čunka, který posílil nedůvěru české veřejnosti v rychlé, kompetentní a především spravedlivé vyšetřování korupčních případů. Dokáže tuto nedůvěru staronový ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil obnovit?

V jaké situaci je ministerstvo spravedlnosti po vládnutí Daniely Kovářové?

Ona nebyla politickou ministryní, ale úřednickou, takže ji nechci nějak kritizovat.

 

Odvolal jste její náměstky, o kterých jste prohlásil, že byli spojováni s Pavlem Němcem.

Minimálně je zřejmé, že u pana náměstka Jaroslava Gacky je to fakt, protože on působil na ministerstvu pro místní rozvoj, když tam byl ministrem Pavel Němec.

 

Jak velký vliv měl podle vás na bývalou ministryni Pavel Němec?

To je na novinářích, aby se tím zabývali.

 

V novinách byly uveřejněny informace, že některé tendry, které ministerstvo spravedlnosti vypisovalo, byly vytvořeny na míru určitým firmám a že za tím byl právě Pavel Němec.

K tomu vám mohu v tuto chvíli říct jediné: klíčovým tendrem, který zde probíhal a dál probíhá - byť jsem ho teď přerušil - je tendr, který se týká realizace domácího vězení. Tam došlo ke změně podmínek v průběhu tendru a ukazuje se, že jeho podmínky byly změněny v neprospěch státu. Pokud se tyto informace potvrdí, tak je třeba si položit otázku, proč k tomu došlo.

 

Můžete být konkrétnější?

Nemohu. V tuto chvíli na tom ještě pracují právníci ministerstva.

 

Připadá v úvahu i zrušení tohoto tendru?

 

Je to jedna z variant. Naši právníci se tím v tuto chvíli zabývají. Nebudu zapírat, že já osobně bych preferoval zrušení. Ale, prosím, počkejme si na právní rozbory. Nechci svým politickým rozhodnutím způsobit, že by se pak Česká republika dostala do soudních pří a vznikla by jí nějaká škoda. Proto jsem opatrný.

 

 

Nefascinuje vás, jak velký vliv si Pavel Němec vytvořil v rezortu tohoto ministerstva? Nemyslíte si, že je teď - jako lobbista - daleko úspěšnější, než byl jako ministr a politik?

Může to být určitá výzva pro nás - aktivní politiky - že až třeba skončíme, tak nebudeme zcela neúspěšní. Pan Němec byl poradcem premiéra Topolánka. To je oficiálně známá věc. Kontakty v justici si udržoval, ale je na investigativních novinářích, aby rozpletli, do jaké míry to byly běžné pracovní kontakty a na kolik překračovaly určitou mírou.

 

Právní kancelář Pavla Němce měla s ministerstvem spravedlnosti i smlouvu na poskytování právních služeb, že?

To je už všeobecně známá věc.

 

Jak velkou částku si na ministerstvu vydělala?

Teď to neumím říci z hlavy. Šlo o desetitisícové částky měsíčně. Celkově se jednalo o jednotky milionů.

 

Také vězeňská služba ale vyplatila kanceláři bývalého ministra za dva roky dva miliony korun.

Ano.

 

A ředitele vězeňské služby jmenoval Pavel Němec. Vyvodíte z toho pro ředitele Luďka Kulu nějaké personální důsledky? Takové jednání se přece dá označit za etický konflikt zájmů.

Právní konflikt zájmů to není, byť se samozřejmě můžeme bavit, proč to takto bylo. Ještě jsem se s panem Kulou nesetkal, tak by bylo nekorektní, abych mu posílal nějaký vzkaz přes média. Je to ale osoba, u které budu významně zvažovat, zda má v rezortu dále setrvat. To, co říkáte, je věc, která vytváří určité otazníky a pan ředitel je bude muset vysvětlit.

 

Vy jste už několikrát prohlásil, že chcete také vládě navrhnout odvolání nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké. Můžete říct, jaké jsou hlavní důvody?

Dopředu říkám, že nechci konkrétní důvody teď dopředu podrobně specifikovat, protože by to bylo také nekorektní takto s ní komunikovat přes média. Počkejme si. Bavil jsem se ale o tom s panem premiérem a celá věc se bude řešit až po vyslovení důvěry vládě.

 

Vy jste už řekl, že litujete, že jste návrh na její odvolání nepodal během svého působení v Topolánkově vládě. Předpokládám tedy, že důvodem bylo angažmá Renaty Vesecké v kauze Jiřího Čunka.

Samozřejmě jsem o tom několikrát uvažoval i během svého prvního působení na ministerstvu. Neučinil jsem tak. Mám za to plnou politickou odpovědnost. Tak to zkrátka je. S odstupem doby bych třeba postupoval jinak. Mohu pouze říci, protože to pan premiér tehdy deklaroval veřejně, tak neříkám nic tajného, že Mirek Topolánek tehdy Renatu Veseckou podporoval a bylo na mém vnitřním rozhodnutí, jestli ji na odvolání navrhnu nebo ne. Neučinil jsem tak.

 

Bál jste se premiéra Topolánka, protože byste mohl skončit ve funkci ministra spravedlnosti?

Třeba ano, třeba ne. Díky tomu, že jsem tak neučinil, jsem třeba prosadil trestní zákoník, na druhou stranu mi to může část veřejnosti vyčítat. To je legitimní.

 

Na Čunkově případu se vlastně ukázalo, jak je nebezpečné, když je nejvyšší státní zástupce závislý na vládě. Chystáte se to nějak změnit?

Podle mě je potřeba dokončit reformu státního zastupitelství a první, co se musí udělat, je posílit nezávislost nejenom nejvyššího státního zástupce, ale i jednotlivých funkcionářů státního zastupitelství. Ve chvíli, kdy bude nejvyšší státní zástupce například jmenován nejen vládou, ale třeba i prezidentem, ve chvíli, kdy bude mít jasně časově daný mandát, třeba sedm nebo osm let, a ve chvíli, kdy už znovu nebude moci ve svém mandátu pokračovat, tak si myslím, že to jsou ty nejtvrdší a nejjasnější zákonné instrumenty, které posílí jeho nezávislost a znemožní, aby byl na něj nějak vyvíjen tlak výkonnou mocí.

 

A jaké další legislativní změny nová vláda chystá?

Například omezení imunity poslanců.

 

Myslíte, že se vám to podaří v parlamentu prosadit? Vždyť už to bude třináctý pokus. Dvanáct jich poslanci zamítli.

Myslím, že tentokrát ano. Toto omezení je takové racionální. Někteří by chtěli radikálnější a někteří jsou proti omezování imunity vůbec. Toto je podle mě kompromis. Proč by měl mít poslanec imunitu do konce života? To nedává smysl.

 

Vláda teď smetla ze stolu návrh sociální demokracie na přímou volbu prezidenta. Proč? Vždyť přímou volbu máte ve vládním programu.

 

Pro to byla celá řada důvodů. V tom návrhu byly podle mě zcela zbytečně zakomponovány změny pravomocí - například při jmenování guvernéra a viceguvernéra ČNB prezidentem by se tato pravomoc stala kontrasignovanou. To znamená, že by o tom rozhodovala i vláda, což je velmi sporné. A byly tam i další podobné věci.

 

Nebylo ale lepší se s ČSSD nějak domluvit? Protože teď je možné, že až něco takového budete předkládat vy, tak to zase nepodpoří ČSSD, protože se jí také něco nebude líbit, a bez ČSSD ústavní zákon neprosadíte.

 

Ten návrh nyní odchází do parlamentu. Bude se zcela klasicky projednávat a podle mého názoru bude na lídrech koalice, aby učinili během podzimu rozhodnutí, zda půjde také náš návrh a v jaké podobě do parlamentu a nebo zda se pokusíme o nějaký kompromis. Nic nebrání tomu, abychom o tom na půdě parlamentu jednali.

 

Není to tak, že politické strany navrhují přímou volbu prezidenta jen naoko a že ji vlastně nechtějí, protože tím přicházejí o jednu ze svých pravomocí?

To si úplně nemyslím. Zrovna volba prezidenta je věc, u které politické strany nemají ani ucelené názory a nechávají to individuálně na každém zákonodárci. Já třeba přímou volbu podporuji od počátku.

 

Ale ne všichni v ODS ji podporují.

Také to na rovinu říkáme, protože to je věc, na kterou není jednotný názor. Každý to cítí trošku jinak. Teď si koalice hlavně musí říci, jak by ta přímá volba měla vypadat.

 

A co zákon o referendu? Referendum máme sice v ústavě, ale není žádný zákon, který by ho upravoval.

 

Tato vláda to má ve svém programovém prohlášení. Naše ministerstvo na tom bude pracovat. V koaliční listině je i přesně popsáno, jak ten mechanismus má vypadat. Vláda teď sice nepodpořila návrh sociální demokracie, ale jen proto, že byl odlišný od toho, co chce navrhnout koalice.

 

A ještě jedna otázka, která se týká vašeho soukromí. Webová stránka Gay net po vašem jmenování ministrem uveřejnila titulek: "Česko má dalšího gay ministra". Nechcete se k takové informaci nějak vyjádřit?

 

To nebudu nijak komentovat. Své soukromí si chráním a v tomto směru se k tomu nebudu nijak vyjadřovat. Tečka.

(Autor: Milan Šíma)

Jiří Pospíšil

24. listopadu 1975 v Chomutově

• 1994 vstoupil do ODA
• 1998 se stal členem ODS
• 1999 ukončil studium na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni
• 2002 byl zvolen do Poslanecké sněmovny
• 2006 - 2009 byl ministrem spravedlnosti v Topolánkově vládě
• 2009 - 2010 vedl právnickou fakultu v Plzni
• 2010 byl jmenován ministrem spravedlnosti v Nečasově vládě

[ zpět ]