[ zpět ]

Jsme nepoučitelní, a tak se komunisté vrací k moci…

26.2.2018

 Včera, u příležitosti 70. výročí komunistického puče, jsem se zúčastnil akce na náměstí Dr. E. Beneše v Liberci, kde se sešly asi dvě desítky lidí, aby si připomněli hrůzy padesátých let. Připomenutí komunistického „svátku“, který sebral lidem na čtyři desetiletí svobodu a ekonomickou budoucnost.

Bylo mi osobně smutno z toho, že nás na náměstí bylo tak málo. V době, kdy je demokracie, svoboda a svobodné podnikání v defenzívě, v době, kdy komunisté čekají na to, až budou moci opět převzít moc. Ostatně není to nereálné, a to zvláště nyní, kdy u nich Andrej Babiš hledá podporu pro svou vládu a demokraticky zvolený prezident Miloš Zeman se účastní jejich sjezdu.

Je pro mě naprosto nepochopitelné, že lidé tak rychle zapomínají. Vzpomínám na rok 1989 a lidi prahnoucí po svobodě a děsí mě realita dnešních dní, kdy jsme neoslavili ani 30 let od revoluce a těm samým lidem je to v principu jedno, hlavně, že je kobliha. Ohrožena je parlamentní demokracie, osekává se lustrační zákon, nesmíme si zakouřit v hospodě, podnikatel nesmí otevřít svůj obchod tak, jak by chtěl on sám, přijímají se samé restrikce a nařízení.

Velkou chybu v „občanské pasivitě“ vidím i v tom, že se v rodinách a ve školách neklade větší důraz na novodobou historii, žáci nemají mnohdy ponětí o tom, co se tu od roku 1948 vlastně dělo. Kdo byl Klement Gottwald, Antonín Zápotocký, Milada Horáková, Jan Palach a další, neví, co byly lidové milice, státní bezpečnost. Pak se nemůžeme divit absencí mladých na vzpomínkových akcích, přitom jde hlavně o jejich budoucnost. O to, jak se poučit z minulosti a neopakovat stejné chyby.

Velkou část života jsem v totalitě žil a vzpomínky to nejsou právě růžové. Stále však věřím, že si demokracii zasloužíme a naučíme se s ní pracovat. Jinak se historie bude opakovat, a to já svým dětem a vnoučatům, ani nikomu jinému, opravdu nepřeji.

MUDr. Přemysl Sobotka

[ zpět ]