[ zpět ]

Kauzy ČSSD - pro osvěžení paměti

6.1.2010

Kakaová aféra

Michal Kraus a František Rigo odjeli spolu v záři 2001 do Ghany, aby koupili podnik na zpracování kakaových bobů (PBC). Podle Riga (nyní uvězněného na 10 let za podvody) sto tisíc dolarů, které tehdy do Ghany vezli, mělo sloužit k uplácení úředníků na ghanském ministerstvu financí. Kraus dále vysvětlil, že dalších padesát tisíc dolarů, které odeslal z účtu své matky, mělo sloužit jako záloha na koupi podniku. Podle Riga však byly i tyto peníze určeny na úplatky. Kraus (bývalý šéf poslaneckého klubu ČSSD) je tak kromě praní špinavých peněz a podvodu stíhán i za úplatkářství.

Unipetrol

"Žádost o právní pomoc do Česka odešleme. Určitě budeme chtít vyslechnout nejdříve pana Stanislava Grosse a Zdeňka Doležela," řekl MF DNES prokurátor z polského Krakova Jerzy Balicki, který se podílí na vyšetřování společné aféry dvou petrochemických podniků - polského PKN Orlen a českého Unipetrolu. Česká vláda totiž loni na jaře prodala Unipetrol polské státní společnosti PKN Orlen a v Polsku se letos rozeběhlo rozsáhlé vyšetřování této transakce. Nové vedení polské firmy je totiž přesvědčeno, že to byl pro Poláky nevýhodný obchod, který provázela korupce. Podle Balického existuje podezření, že se při privatizaci Unipetrolu rozdal úplatek ve výši 42 milionů eur. A víte, kdo tento obchod organizoval? Zeptejte se Standy Grosse. Zajímavé je, jak všichni účastníci obchodu před vyšetřovací komisí najednou ztratili paměť. Do Česka přijde navíc 42 milionů eur, které se někde rozplynou. Nikdo nic nevyšetřuje. Zapomeňte.

"Pět na stole v českých"

Česká policie je ve vyšetřování kauzy Unipetrol pozadu. Zatím se soustřeďuje jen na to, zda si Zdeněk Doležel (pozn. bývalý ředitel kabinetu předsedy vlády S. Grosse a později J. Paroubka) říkal o úplatek. Ten na skryté kameře (lobbistovi Spyrovi) navrhoval, že "se sejdou u lesa a na stole bude pět v českých". Spyra před měsícem do protokolu potvrdil, že Doležel si o pět milionů říkal a že to nebylo poprvé, protože o stejnou částku ho žádal už před rokem za to, že zprostředkuje schůzku mezi Grossem a Spyrovým "šéfem", podnikatelem Tomášem Pitrem. S Doleželem Úřad vlády už rozvázal pracovní poměr.

Útěk a směnky Radovana Krejčíře

Státní zastupitelství znovu otevře případ útěku Radovana Krejčíře při červnové domovní prohlídce vily v Černošicích. Bude se totiž vyšetřovat verze, kterou popsal v rozhovoru pro MF DNES Krejčíř. Ten tvrdí, že policistům neutekl, jak zní dosavadní úřední verze, ale že odešel z domovní prohlídky po dohodě se státním zástupcem Jaroslavem Dolejším. "Hledali u mě směnky na 60 milionů korun, které jsem půjčil prostřednictvím podnikatele Jakuba Konečného v březnu 2002 ČSSD. Jenže já směnky neměl u sebe ve vile, ale ve vedlejším domě. Tak mě Dolejší pustil, abych pro ně došel," tvrdí Krejčíř.

Byt Stanislava Grosse

Transparency International - Česká republika (TIC) vyzývá premiéra Grosse, aby věrohodně vysvětlil původ prostředků na koupi svého bytu. Případ nejasného původu peněz na koupi bytu premiéra Grosse, který otevřela MF Dnes, zdaleka nezajímá pouze její redaktory. Premiér ani po několika dnech není ochoten vnést do případu světlo a svým postojem jen zavdává příčinu k dalším spekulacím o původu prostředků. TIC je přesvědčena, že takový přístup ohrožuje důvěryhodnost vlády, kterou premiér reprezentuje, a přispívá ke vnímání vysoké míry korupce v naší zemi. Je proto ve veřejném zájmu, aby premiér co nejdříve celou záležitost věrohodně vysvětlil.

Podnikání Šárky Grossové

Mladá fronta Dnes upozornila na majetkové poměry manželů Grossových. Nejprve šlo o byt na pražském Barrandově, na který si premiér vzal půjčku, jejíž původ nebyl schopen transparentně vysvětlit. Poté vyšlo najevo, že Šárka Grossová se spojila se svou známou (pozn. trestně stíhanou) Libuší Barkovou a zakoupily tři domy na Proseku, kde chtěly vybudovat bytový komplex. Barková však kromě toho vlastní dům v Nuslích, který pronajímá nevěstinci. V médiích se objevily spekulace, že veřejný dům také provozuje (pozn. ani financování tohoto projektu nebylo uspokojivě vysvětleno).

Tajný policejní tým Mlýn

Stanislav Gross založil policejní jednotku Mlýn, osobně ji řídil, a zřejmě tím porušil zákon o policii. Skupina fungovala až do doby, než se Gross usadil v premiérském úřadě. Jeho hra se zpravodajskými týmy přerostla do rozměrů, které by byly v roce 1996 patrně nepředstavitelné. V souvislosti s Grossovým Mlýnem se objevila podezření o sledování politiků. Gross je ovšem vehementně vyvrací. Jen těžko ale může popřít informace o tom, že zvláštní tým využíval pro své potřeby. Nový ministr vnitra František Bublan totiž přiznal, že se o existenci jednotky dozvěděl až po jmenování ministrem: "Tým Mlýn jsem zdědil jako tým podřízený přímo ministrovi. Toto rozhodnutí jsem zrušil."

Podezřelé zakázky na policejním prezidiu

Podezřelé veřejné zakázky na policejním prezídiu přiměly státního zástupce k novému obvinění. Stíhaným je Vladimír Pavlík, úředník, který ročně rozhodoval o obchodech za 50 miliónů korun. Kvůli hospodářským machinacím musel prezident Jiří Kolář odvolat klíčové spolupracovníky už před čtyřmi lety. Ti noví nyní čelí obdobným obviněním. Celkové škody zatím inspekce ministra vnitra vyčíslila na 20 miliónů, žalobce obvinil pět Kolářových spolupracovníků.

"Mlátička" Pavel Přibyl

Když 4. srpna skládala vláda S. Grosse slib do rukou prezidenta, stal se novým vedoucím Úřadu vlády Pavel Přibyl. Před listopadem 1989 byl velitelem roty u pohotovostního pluku, policejní jednotky, která brutálně potlačovala protirežimní demonstrace. Proti představě, že by takový člověk vystupoval jménem vlády, se vzedmula vlna odporu. Přibyl se hájil tím, že "jen" plnil rozkazy. Přibylovi zlomilo vaz zjištění, že jeho lidé v roce 1989 demonstranty nejen rozháněli, nýbrž odpůrce také surově mlátili.

Lidový dům

Advokát Zdeněk Altner trvá na tom, aby soud obstavil Lidový dům v pražské Hybernské ulici, kde sídlí sociální demokracie. Obává se totiž, že strana brzy nebude mít peníze na to, aby uspokojila jeho více než půlmiliardovou pohledávku. Peníze chce za to, že pro ČSSD před časem Lidový dům vysoudil. Altner řekl, že ČSSD již od roku 2000 vynaložila na kampaně nemalé prostředky. Jeho pohledávky vůči sociálním demokratům nyní řeší soudy. Tvrdí, že ze smlouvy, kterou s ním podepsal v roce 1997 tehdejší předseda strany Miloš Zeman, vyplývala odměna ve výši 10 % ceny vysouzené nemovitosti. Cenu Lidového domu přitom Altner odhaduje na 1,5 miliardy korun. Celkem po straně nyní žádá více než 591 milionů korun.

Střet zájmů ministra Zgarby

Ministr zemědělství Petr Zgarba nevidí problém v tom, že kupoval státní půdu od Pozemkového fondu v době, kdy byl poslancem (pozn. od roku 2002), členem zemědělského výboru i poradcem ministra zemědělství, ani vtom, že na pozemkovém fondu v Havlíčkově Brodě pracuje jeho manželka. Kromě toho podnikal. NKÚ při své poslední kontrole na Pozemkovém fondu prokázal, že v letech 1999 až 2003 byl tento úřad podezřelý z korupce. Jak jinak si například vysvětlit, že některé pozemky prodával, přestože je předtím nenabídl restituentům, nebo že se ve veřejné soutěži půda prodávala za směšnou cenu, navíc na splátky na několik desetiletí.

Spekulace s pozemky za ministra Zgarby

Ministr zemědělství Petr Zgarba napomohl tomu, aby jeho známý, podnikatel v zemědělství Gabriel Večeřa, získal za podivných okolností velmi výhodně pozemky, a to především v Praze-Uhříněvsi. Přestože ministr věděl, že část pozemků chce jedna z místních radnic pro stavbu bytů, neudělal nic pro to, aby je radnice získala. ODS ho kvůli tomu vyzvala k rezignaci. Největší část pozemků - kolem sta hektarů - připadla Večeřovi, který je získal od Pozemkového fondu za 4 miliony korun. Jejich tržní hodnota může přitom přesáhnout až 1,5 miliardy.

Platební agentura

Platební agentura je nezbytná pro rozdělování zemědělských dotací v zemích EU. Ještě v roce 2002 tehdejší ministr zemědělství Jan Fencl tvrdil, že v jejích přípravách je ČR na špici mezi kandidátskými zeměmi. Jeho nástupce Jaroslav Palas pak ovšem ohlásil obrovské zpoždění a kvůli časové tísni nezvolil pro výběr firmy v roce 2003 standardní výběrové řízení. Nikdo neprokázal, že časová tíseň skutečně nastala. Konkurenční firmy tvrdily, že by zakázku za půl miliardy korun zvládly levněji (pozn. podle Respektu byl Palas v podezření z převzetí úplatku ve výši 7 miliónů dolarů).

Lesy ČR

V roce 2004 rozhodlo ministerstvo zemědělství, že vypíše nové tendry pro všechny firmy, které dosud dlouhodobě prováděly pro státní podnik Lesy ČR lesnické práce. V únoru 2005 vyhlásilo MZe první tendr na zhruba 12% území. Lesy ČR, řízené MZe, nepostupovaly podle zákona o veřejných zakázkách. V tendrech vítězily i firmy, které nabízely výrazně dražší ceny prací, než ty, které prohrály. Podle asociace lesnických firem bylo výběrové řízení neprůhledné. Exministr zemědělství Petr Zgarba připustil, že byly některé dobré nabídky vynechány, ale výsledky tendru nezpochybnil.

Mlékárny Madeta

V roce 2002 tehdejší ministr zemědělství Jan Fencl rozhodl o prodeji více než třetiny akcií podniku zemědělcům, dodavatelům Madety. Jeho nástupce Jaroslav Palas rozhodnutí zrušil a prodal v prosinci roku 2003 akcie majiteli firmy Interlacto, spřízněnému s majitelem Madety. Zemědělci Palasův krok napadli u soudu. Ani Fencl, ani Palas vůbec na prodej akcií veřejnou soutěž nevyhlásili. Palas se navíc snažil prodej akcií zcela utajit.

Skandál kolem soudce Jiřího Berky

Policie podezřívá dva vysoce postavené státní úředníky, že se pokoušeli mařit vyšetřování krachu Union banky. Kriminalisté už proto prohledali jinak zapovězená místa: Úřad vlády a Národní bezpečnostní úřad. Podezřelými jsou totiž náměstek vicepremiéra Petra Mareše František Kozel a vedoucí kanceláře šéfa NBÚ Vladimír Šiša. Policisté se vydali prohledat jejich kanceláře v souvislosti s vyšetřováním velkého skandálu kolem obviněného ústeckého soudce Jiřího Berky. Ten záměrně nechával krachovat firmy včetně Union banky.

Diag Human

Policie rozhodla, že obviní bývalou ministryni zdravotnictví Marii Součkovou. A to kvůli smlouvě, kterou bez výběrového řízení uzavřela v kauze miliardového sporu státu s firmou Diag Human. Součková je po exministru Petru Lachnitovi druhým vlivným sociálním demokratem, kterému za působení ve vládní funkci hrozí vězení. Marie Součková má být obviněna za to, že uzavřela desetimiliónovou smlouvu s advokátem Zdeňkem Nováčkem. Součková jej pověřila, aby ve sporu s firmou Diag hájil zájmy státu, aniž by vypsala konkurs.

Dálnice D47

Vláda Miloše Zemana v červnu 2002 bez výběrového řízení rozhodla, že bude uzavřena smlouva pro výstavbu ostravské dálnice D47 s konsorciem Housing & Construction (H&C). Na podzim téhož roku smlouvu napadl Šimonovský a označil ji za krajně nevýhodnou pro stát. Špidlova vláda smlouvu s H&C v březnu 2003 vypověděla (pozn. pokuta za vypovězení smlouvy činí 650 miliónů Kč). Policie pak prověřovala, zda nebyl při rozhodování Zemanovy vlády o přidělení zakázky konsorciu H&C spáchán trestný čin. Nakonec se rozhodla kauzu odložit.

Grippeny

Polovinu stíhaček JAS-39 Grippen, které v pondělí přelétly ze Švédska na čáslavskou základnu, odmítla česká armáda převzít kvůli problémům ve spojení a navigaci. Česko si od Švédska na deset let půjčuje čtrnáct grippenů za 20 miliard korun. Jeden z největších kontraktů české armády byl od začátku kritizován (rozhodla o něm Špidlova vláda v roce 2004). Policie prověřovala i obvinění z korupce, ale neprokázala ho.

Neprůhledné zakázky na ministerstvu obrany

Americké vládě se nezamlouvá, že česká armáda nakupuje miliardovou vojenskou techniku, aniž by vyhlásila výběrové řízení. Velvyslanectví USA v Praze už kvůli tomu napsalo dopis Ministerstvu obrany. Armáda koncem roku rozhodla, že si do své výzbroje pořídí dělostřelecký radiolokátor Arthur za více než 1,5 miliardy korun a přenosný raketový komplet RBS-70 za více než miliardu. Úřad ministra Karla Kühnla (US-DEU) přitom oslovil vždy jednoho výrobce - švédské firmy Ericsson a Saab.

Zpronevěra fondu z EU

Bývalý náměstek ministra pro místní rozvoj Petr Forman (pozn. za ministra Pavla Němce) a jeho poradce Radim Špaček (pozn. dříve poslanec ODA) zůstanou spolu s dalšími třemi lidmi ve vazbě. Jsou obviněni, že okradli EU o 229 miliónů korun. Jako organizovaná skupina jsou stíháni pro zvlášť závažné úmyslné trestné činy podvodu a legalizace výnosu z trestné činnosti. Hrozí jim za to od 5 do 12 let vězení. Jednalo se o peníze, které zbyly z finančních prostředků fondů Phare, které EU poskytla ČR na konkrétní a účelově vázané projekty. Na bankovních kontech se doposud podařilo zajistit 144 miliónů.

Podezřelé smlouvy na ministerstvu pro místní rozvoj

Na podzim 2002 tehdejší ministr pro místní rozvoj Pavel Němec (US - DEU) porušil tabu a objednal si na některé podezřelé smlouvy, zakázky a platby z dob svých předchůdců interní audit. Na základě prvních otřesných výsledků nechal celou věc prošetřit renomovanou zahraniční firmou Deloitte and Touche. Její pracovníci předložili auditorskou zprávu, která odhalila desítky předražených staveb, nevýhodných smluv o pronájmu nemovitostí, které byly v průměru 15-30krát nižší, než je místně obvyklé nájemné. Ministerstvo tehdy vedli sociální demokraté Jaromír Císař a Petr Lachnit.

Podvod na ministerstvu financí

Policejní protikorupční služba začala vyšetřovat rozsáhlý podvod na ministerstvu financí. Pátrá, kam před třemi lety zmizelo 46 milionů korun. Byly to peníze vymožené z Peru jako splátka dluhu. Peníze byly z účtu ministerstva financí ve spolupráci s některými úředníky převedeny na účet soukromé firmy Anper, která je spřízněná s bývalým náměstkem ministerstva Ladislavem Zelinkou.

Prověrky NBÚ

Národní bezpečnostní úřad před časem oznámil, že důkladně přezkoumá všechny bezpečnostní prověrky, které udělal od svého vzniku až do poloviny roku 2002. Stalo se to poté, co Radiožurnál postupně upozornil na víc než dvě desítky podivně vypracovaných prověrek. Dnes se ale ukazuje, že listopadové rozhodnutí ředitele NBÚ Jana Mareše bylo pouhým alibistickým gestem (pozn. zpochybněn byl mj. způsob, jakým byly vydávány prověrky nejbližším spolupracovníkům premiéra Grosse. Bezpečnostní prověrky, které umožňují seznamovat se s přísně tajnými materiály, dostali lidé, kteří podnikali s bývalými důstojníky StB: vedoucí Úřadu vlády Pavel Přibyl, bývalý náměstek ministra vnitra Petr Ibl nebo bývalý náměstek policejního prezidenta Václav Jakubík - v době, kdy NBÚ vedl Grossův "chráněnec" Tomáš Kadlec.

Čepro

Stát se musel zaručit za strategickou společnost Čepro, které hrozil finanční kolaps. Čepru hrozí, že bude muset zaplatit kvůli skandálu při prodejích pohonných látek 6 miliard korun soukromým firmám. To znervóznělo banky, které se obávají o své peníze. Dva ze tří hlavních financujících ústavů - ING a HSBS - již vypověděly Čepru úvěry v celkové hodnotě 2,5 miliardy korun. Státní Fond národního majetku proto navrhl, že poskytne Čepru, které ze sta procent ovládá, garanci na financování ve výši 2,6 miliardy. Čepro zajišťuje pro stát skladování strategických zásob nafty a benzinu a vlastní i druhou největší síť čerpacích stanic EuroOil (pozn. jde o pátou největší státem ovládanou firmu, v jejím čele působil Grossův člověk Tomáš Kadlec).

IPB

Překotná transakce (pozn. nucená správa na IPB v roce 2000) vedla k tomu, že stát pasívně převzal model navržený ČSOB. Praktickým výsledkem byly stoprocentní státní záruky za úvěry, které ČSOB převzala. V dalších letech to vedlo k tomu, že ČSOB je masově odkládala do státní Konsolidační banky, což jí stát dodnes proplácí. Parlamentní vyšetřovací komise konstatovala: "Transakční dokumenty podepsané 19. června 2000 jsou jednostranně výhodné pro ČSOB na úkor státního rozpočtu." Jestliže IPB potřebovala v červnu 2000 kapitálovou injekci ve výši 20 až 40 miliard, stála zatím akce "nucená správa" kolem 150 až 200 miliard korun, a to ještě nejsme u konce.

Arbitráž s CME

V arbitráži s firmou CME se Česká republika dopustila několika chyb. Ale na škodě, kterou CME utrpěla v souvislosti s investicí do televize Nova prý vinu nemá. A rozhodnutí stockholmské arbitráže, která České republice nařídila zaplatit CME 10 miliard korun, tak bylo nespravedlivé. K těmto závěrům dospěla sněmovní vyšetřovací komise, která zkoumala okolnosti prohrané arbitráže od roku 2003. A dolní komora Parlamentu její závěrečnou zprávu schválila. (pozn. ze zprávy komise: Komise doporučuje Ministerstvu financí ČR, aby nechalo zpracovat nezávislý audit, který by zhodnotil okolnosti výběru právního zástupce ČR v tomto sporu a jeho postup při obhajování zájmů republiky. Považuje za vhodné požádat Nejvyšší státní zastupitelství, aby se seznámilo se závěry Komise i s důkazy, které byly před ní provedeny a posoudili, zda případně nelze na základě těchto dokumentů odvodit odpovědnost konkrétních osob.

Skandály Karla Srby

•červenec 2002: Karel Srba (pozn. bývalý tajemník Jana Kavana na ministerstvu zahraničí) byl zatčen a obviněn z přípravy nájemné vraždy novinářky.
•srpen 2002: Policie přišla s prvním obviněním kvůli korupci v souvislosti s rekonstrukcí ambasád. Srba měl brát úplatky za zprostředkování zakázek pro ministerstvo.
•červen 2003: Českobudějovický soud poslal Srbu na osm let do věznice za přípravu vraždy.
•říjen 2003: Vrchní soud v Praze definitivně potvrdil bývalému úředníkovi odsuzující verdikt.
•únor 2004: Srba byl obviněn za pro stát nevýhodný pronájem Českého domu v Moskvě.
•květen 2004: Policie Srbu začala stíhat za podvod spáchaný při rekonstrukci Konferenčního centra Štiřín.
 

Internet do škol

Má to být alespoň malá náplast za to, že stát před dvěma lety vinou špatně uzavřených smluv tratil 884 milionů korun: školy, které mají státní počítače s internetem, získají od září výrazně rychlejší připojení. Vyšetřování, které má odhalit, kdo za nepodařenou státní zakázku může, přitom trvá už přes rok a dosud nepadl jediný verdikt. Okruh podezřelých je totiž velmi široký. Figuruje v něm bývalé vedení ministerstva i úředníci, kteří vytvářeli podklady pro smlouvy. Většinu kontraktů podepsal Eduard Zeman a Drahomír Franěk, kterého bývalý sociálně demokratický ministr řízením projektu prověřil.

Tunelování podniku Liberta

Ta historie se začala psát už před osmi lety, její aktuální stránky ale nejsou starší než několik dní: vůbec první ministr polistopadové vlády nastoupil do vězení, aby si odpykal trest za tunelování. Řeč je o bývalém sociálnědemokratickém ministru financí Ivo Svobodovi a jeho nerozlučné poradkyni Barboře Snopkové. I když se snažili nástup do vězení všemožně oddálit, oba si už začali odpykávat pětiletý trest za podvod a zvýhodňování věřitele při krachu podniku Liberta.

A co na závěr? Snad jen pohádku "O Stadově šťasném zbohatnutí" aneb "Kterak Stáňa během týdne k bohatství přišel". Je s podivem, že tak vynikající ekonomický mág, který dokáže koupit akcie a během několika dnů je prodat s pohádkovým navýšením je ponechán k flákání ve svém kalifornském bytečku a nezachraňuje naše zbídačené hospodářství!

-vlk-

[ zpět ]