[ zpět ]

Kdy skončí romské útoky?

9.11.2011

Po víkendových událostech došlo k dalšímu incidentu, tentokráte v Jablonci. Čtyři romští mladiství demolovali večerku a vietnamského provozovatele rasisticky uráželi.

Každý další útok, každý další incident přilévá oleje do ohně. Nálada ve společnosti se mění a není daleko situace, kdy pověstný pohár trpělivosti přeteče a lidé vezmou spravedlnost do vlastních rukou. Není snad dne, aby se neobjevila zpráva, kdy nějaká skupina Romů zaútočila v přesile na příslušníky majoritní většiny.

Útoky jsou často provázeny rasistickými výkřiky a, bohužel, často i rasisticky motivované. Romové se staví do polohy ublížených, diskriminovaných a utlačovaných obětí rasismu, ale přitom jsou sami rasisty daleko většími než majoritní společnost.

Jistě část tohoto stavu a postoje lze svést na frustraci, ale základem všeho je vzdělání. Dokud Romové nepochopí, že vzděláním si zlepšují svou pozici a nezmění přístup ke vzdělání, které chápou jako zbytečnost, nebudou se mít líp. Smutné je, že pokud se nějaký Rom vydá cestou vzdělání, sama romská komunita ho následně odmítá a zařazuje mezi "gádža".

Útok romských výrostků na vietnamce a rasistické urážky svědčí o mnohém. Především o tom, že Romové cítí vůči Vietnamcům averzi. Máme snad tisíce organizací, které se zabývají romskou komunitou a které si z toho udělaly výnosný kšeft.

Majoritní společnost je Romy vykreslována jako rasistická. Ale ať mi tedy vysvětlí, proč lidé nemají problém s Vietnamci, Ukrajinci, černochy, ale jen a jen s romskou komunitou. Za vše může jen a jen osobní zkušenost. Ano, Vietnamci jsou kšeftaři, nakupují lacino v Kauflandu a obratem vše prodávají se zhruba pěti až deseti korunovou přirážkou.

To ale nikomu zas tak moc nevadí. Co lidem vadí je fakt, že někdo žije jen ze sociálních dávek a přitom krade kde může a k tomu všemu je při souzení dopadlých lupičů spravedlnost shovívavá kvůli tomu, že se jedná o Roma. Lidem vadí dvojí metr. Co projde Romovi, to neprojde "bílému".

Nespravedlnost, nemožnost obrany a osobní zkušenosti. Kolik lidí o tom může vyprávět? Novoborské děti se bojí Romů, jsou napadány a přepadány takřka denně. Policie je téměř bezmocná a sotva ze šluknovska odjely policejní posily, vše začalo nanovo.

Za život jsem byl celkem čtyřikrát okraden. Třikrát jsem byl okraden Romy, jednou se pachatele nepodařilo vypátrat. Kamarádku před časem na Hlavním nádraží obstoupila skupina Romů, zatlačila ji mimo oko kamery a zcela bezostyšně prošacovala a okradla.

Výsledkem bylo, že přivolaná policie byla bezmocná. Romové nebyli přistiženi při činu a kamarádce se chechtali do obličeje. Čím více bude takových útoků a bezmoci tím blíže se ocitneme situaci, kdy se i u nás objeví nějaký šílený střelec, který se nebude ptát, jestli je jeho oběť nevinná.

Kde jsou ti slušní Romové? Proč mlčí? Až na pár výjimek, které se dají počítat na prstech jedné ruky je ticho po pěšině. Kdo mlčí, souhlasí, říká se. Nechce se mi věřit, že by prakticky všichni Romové schvalovali tyto útoky. Je na čase přestat mlčet. Kdo se této výzvy chopí?

 

Rudolf Polanecký

[ zpět ]