[ zpět ]

LISABON: Brusel nebo Moskva?

5.11.2009

   Jak praví klasik: není dobrého rozhodnutí - je špatné a horší.

Za období ratifikace LS je nebohý občan bombardován argumenty z obou táborů, jak příznivců, tak odpůrců. Jedni hovoří o ztrátě suverenity a zásadních dopadů na existenci samostatného rozhodování Česka. Druzí naopak tvrdí, že se naše rozhodovací pravomoce zvýší, posílí se naše slovo v EU a budeme více slyšet. Leč pravda, jako obvykle, leží kdesi uprostřed. In medio veritas...

V dnešním uspořádání světa je středoevropský hlásek český slyšet slabě. Opět (a jako v historii vždy) tvoří světovou politiku bloky, existující na základě společných mocensko-politických zájmů. Denně se přesvědčujeme, že nás Rusko vnímá jako svou sféru zájmů a stále nás považuje za součást jejího impéria. Brusel sice není ideální a v integraci lze spatřovat snahu o nejvyšší možnou centralizaci rozhodovací moci, ale je to projekt založený na demokratických principech a lze věřit, že se nestane totalitárním superstátem. Proto je společná a integrovaná Evropa menším zlem a jistou hrází proti mocné Moskvě i Pekingu.

Ale, jak jsem pravil, co člověk, to názor a na Lisabonskou smlouvu nám vyrostla armáda odborníků. Pro zajímavost si můžete přečíst reakce zahraničního tisku na prezidentův podpis pod touto ústavou USE (Spojené Státy  Evropské):

Ještě si neodpustím komentář k vyjádření Luboše Zaorálka:

Lubomír Zaorálek, místopředseda ČSSD:

"Tak trochu mi spadl kámen ze srdce, protože jsem v německých médiích četl, že EU trpí reformní zácpou. Nyní můžeme konečně přejít k jiným tématům, reforma institucí je téma, které se snad nebude delší dobu řešit. Zkrátka pryč od ústavní a Lisabonské smlouvy k důležitým lidským věcem, Evropa potřebuje opravit reputaci a ukázat, že je tu pro lidi."
...tak jen doufám, že nebude EU trpět reformním průjmem...

Prohlášení prezidenta Václava Klause, v němž komentuje rozhodnutí Ústavního soudu k senátorské stížnosti na Lisabonskou smlouvu. Zároveň vysvětluje, proč přes výhrady dokument podepsal (3. listopadu 2009).

1) Rozhodnutí Ústavního soudu jsem očekával a respektuji ho, i když s jeho obsahem i zdůvodněním zásadně nesouhlasím.

Ústavní soud se zpronevěřil svému účelu

   "Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti, jehož postavení a kompetence jsou zakotveny přímo v Ústavě České republiky. ... Jeho úkolem je zejména chránit ústavnost, základní práva a svobody vyplývající z Ústavy ...", tolik charakteristika Ústavního soudu.

Včerejší rozhodování o stížnosti senátorů ohledně Lisabonské smlouvy bylo pojato ze zcela opačného hlediska. Ústavní soud nehájil českou Ústavu, ale Lisabonskou smlouvu a přezkoumal soulad naší Ústavy s Lisabonskou smlouvou.

Ústavní soud má a priori chránit českou Ústavu. Včera dělal pravý opak. Chránil Lisabonskou smlouvu. Tím zcela popřel svůj účel, ke kterému byl zřízen. Nejen, že operoval s právními pojmy, které náš právní řád nezná (sdílená suverenita), ale zároveň umožnil stav, kdy naše Ústava je zcela nepodstatná a EU se na ní nemusí vůbec ohlížet.

Lakonicky to včera okomentoval jeden z předkladatelů stížnosti, senátor Oberfalzer: "Co nebylo odmítnuto, bylo zamítnuto. Myslím si, že Evropská unie se v ČR nemá čeho bát." Ústavní soud svým stylem rozhodování umožnil, že článek 1/1 české Ústavy bude popřen a postavil mezinárodní smlouvu nad českou Ústavu.

Před pár týdny Ústavní soud aktivně zabránil konání předčasných voleb v říjnu zamítnutím účelového zákona a nebylo co soudu vytknout. Chránil Ústavu a českou ústavnost. Nyní jedná zcela opačně a posílá českou ústavnost ke všem čertům.

Rozhodnutí Ústavního soudu bylo skutečně spíše politickou proklamací byť zabalenou do právnických formulací. Rovněž doprovodná vyjádření, která jdou nad rámec Ústavy, například lhůty pro podání nebo doplňování stížnosti svědčí o pocitu nadřazenosti soudu nad Ústavou, nikoli jejího ochránce.

Náš Ústavní soud s klidem schválil nadřazenost Euroústavy, pardon, Lisabonské smlouvy (ono je to vlastně jedno a totéž) nad naší Ústavou. Německý Ústavní soud ve svém nálezu konstatoval, že přenos pravomocí na Brusel se smí stát jen se souhlasem Německa. My, podle našeho Ústavního soudu, nic takového nepotřebujeme a budeme radostně přenášet kompetence klidně i bez souhlasu.

Prezident Václav Klaus jako obykle dokázal šokovat, a to rychlostí, s jakou Lisabonskou smlouvu ratifikoval. Očekával jsem, že bude s podpisem otálet a případně zkusí znovu vytáhnout nějaké eso. Ale po chvíli jsem si uvědomil, že uposlechl výzvy Ústavního soudu (čímž dal všem politickou lekci) k bezodkladnému podepsání.

Nikdo teď nemůže nic namítat. Prezident respektuje rozhodnutí soudu a ač prezident není dle Ústavy z výkonu své funkce odpovědný, zbavil se i odpovědnosti morální. Ta teď jde výhradně za Ústavním soudem. Zároveň prezident připojil své prohlášení, že nesouhlasí s formou, obsahem i zdůvodněním Ústavního soudu. Česká republika podle prezidenta ztratila svou svrchovanost.

Nyní nastává zajímavá situace. Prezident je z Ústavy povinen rozhodovat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Pokud podepsal dokument, který je v rozporu s jeho nejlepším vědomím a svědomím a zároveň připouští, že náš stát tímto podpisem ztrácí suverenitu, dalo by se to kvalifikovat jako velezrada.

Bylo by pro naši republiku příznačné, kdyby došlo k další absurdní situaci. Politici naši i evropští tlačí na naši hlavu státu, aby podepsala dokument, kterým republika ztratí svrchovanost a nakonec to prezident po de facto nařízení Ústavního soudu udělá. Hned na to, by byl obviněn z velezrady za to, že podepsal dokument, který naši i zahraniční politici chtěli a Ústavní soud mu nařídil podepsat bez zbytečného odkladu.

Pokud by byl Václav Klaus obviněn z velezrady, byl by jeho podpis pod listinou, která bere svrchovanost našemu státu platný? Skutečně by nesl Václav Klaus zodpovědnost, když se podřídil soudnímu rozhodnutí? Nebylo by to nakonec tak, že by byl Václav Klaus zproštěn viny a naopak obviněni členové Ústavního soudu z vlastizrady?

Takovou absurditu by ani Václav Havel nevymyslel. Každopádně by to bylo hodně zajímavé a pro nás jako národ Švejků a "smějících se bestií" by byl další důvod k pobavenému sledování politických půtek, protože smích je za dobu existence českého národa často jediná zbraň, kterou lze bojovat proti bezmoci a cizí nadvládě.

Našemu národu v historii hrozilo, že bude úplně poněmčen a čeština zanikne. Strávili jsme tři sta let pod habsburskou nadvládou, po krátkém období samostatnosti jsme se ocitli v německém protektorátu. Nestačili jsme se ani nadechnout a dorazila nadvláda Kremlu, která byla navíc ještě podpořena tanky a po zuby ozbrojenými Ivany.

2) Nemohu souhlasit s jeho formou, tedy s jeho právní kvalitou. Nález Ústavního soudu není neutrální právní analýzou, ale zaujatou politickou obhajobou Lisabonské smlouvy ze strany jejích stoupenců. Je to vidět i na zcela neadekvátním konfrontačním způsobu zpracování i prezentace tohoto nálezu.

3) Především však nemohu souhlasit s jeho obsahem, neboť vstoupením Lisabonské smlouvy v platnost, navzdory politickému názoru Ústavního soudu, Česká republika přestane být suverénním státem. Tato změna – pro dnešek i pro budoucnost – legitimizuje snahy té části naší veřejnosti, které není věc naší národní a státní existence lhostejná a která se s tímto výsledkem nechce smiřovat.

4) Nemohu respektovat, aby Ústavní soud formuloval povinnost prezidenta republiky tuto (i kteroukoliv jinou) mezinárodní smlouvu ratifikovat "bez zbytečného odkladu" s odkazem na zákon o Ústavním soudu. To je zákon, který se zabývá činností Ústavního soudu, nikoli oprávněními prezidenta republiky, která jsou dána jen a jedině Ústavou.

5) Sděluji, že jsem Lisabonskou smlouvu dnes v 15 hodin podepsal.

Václav Klaus, Pražský hrad, 3. listopadu 2009

Britský tisk po Klausově podpisu: Zradili nás, nenáviděný Lisabon je tu

LONDÝN - Britské listy dnes ve své většině vyjadřují znechucení nad ukončením ratifikace lisabonské smlouvy o reformě Evropské unie. Převážně euroskeptický britský tisk píše na prvních stránkách o "Konci Británie" či o schválení "nenáviděné" smlouvy. Deníky také zdůrazňují, že předák opozičních konzervativců David Cameron porušil slib uspořádat o "Lisabonu" referendum.
The Sun píše, že "Británie byla zrazena, když se nenáviděná smlouva stala zákonem". Bulvární deník zopakoval palcový titulek, který již v minulosti použil v souvislosti s Evropskou unií: "Podepsáno, potvrzeno...strčte si to někam!".

"Prezident Václav Klaus vydržel skoro dva roky, ale neměl na výběr poté, co český ústavní soud zamítl stížnost senátorů," uvedl The Sun. Podle listu Klaus sdílí obavy mnoha Britů, když po podpisu řekl, že "Česká republika přestává být suverénním státem".

"Británie: konec", napsal na první stránce další bulvár Daily Express a doprovodil titulek fotomontáží věže Big Ben, na níž vlaje evropská vlajka.

Připomněl také, že toryové odstoupili od slibu uspořádat referendum. "Ve chvíli, kdy se lisabonská smlouva stává zákonem, jsme byli prodáni," uvádí deník.

Pravicové The Times píší o tom, že "evropské elity oslavovaly...poté, co poslední odpor proti smlouvě padl po podpisu v Praze". V redakčním komentáři deník píše, že "schválení lisabonské smlouvy prohloubilo demokratický deficit v Evropské unii".

"Byla to další epizoda dlouhého a smutného dramatu, v němž se evropská politická elita dívá na lidi ´de haut en bas´ (francouzsky "svrchu"), abychom se vyjádřili v jazyce jejího dominantního národa," myslí si The Times.

Připouští, že vyhlašovat referendum o Lisabonu, jak slibovali konzervativci, již nemá praktický smysl. The Times ale doporučují Cameronovi, pokud se stane premiérem, aby "každé shromáždění evropské elity narušoval připomenutím, že Evropská unie má sloužit lidem a ne naopak".

The Daily Mail zdůraznil, že Cameron čelí "intenzivnímu tlaku" euroskeptiků ve vlastní straně, aby uspořádal referendum o Lisabonu i za nynějších okolností. Spíše levicový The Guardian píše, že Cameron se bude dnes snažit uklidnit euroskeptiky slibem, že se bude jako premiér snažit z Bruselu získat některé pravomoci zpět. Zdůrazňuje, že jeho rozhodnutí porušit "železnou záruku" uspořádat referendum, kterou dal v září 2007, vyvolalo pobouření na pravém křídle Konzervativní strany.

Všechny průzkumy ukazují na to, že toryové volby příští rok na jaře vyhrají. Cameron dnes odpoledne oznámí, jakou politiku hodlá jako premiér vůči Bruselu uplatňovat.

Konzervativní The Daily Telegraph na první straně uvádí zpravodajství titulkem "Se schválením smlouvy moc mizí do Bruselu..." V komentáři píše, že evropští představitelé chtěli lisabonskou smlouvou bojovat s rostoucí deziluzí vůči Evropské unii. "Ale způsob její ratifikace - rozhodně zde v Británii - tento pocit deziluze neodstranil, ale prohloubil," uvedl The Daily Telegraph.

Klaus ukončil zmatenou anabázi, vítá ratifikaci Lisabonu evropský tisk

Většina Evropy přivítala podpis Václava Klause pod Lisabonskou smlouvou, i když kupříkladu Britové jsou ukončením ratifikace zklamaní. Podle Rakušanů, Poláků a Švýcarů dostala Evropa novou šanci, kterou musí využít. Francouzi řeší spíše hledání obsazení klíčových postů v nové struktuře Unie. další článekfoto: David Neff, MF DNESPrezident Václav Klaus oznamuje, že podepsal Lisabonskou smlouvu (3. listopadu 2009)
 

"Lisabon" s podmračenou Klausovou fotografií zaplnil titulní stránky předních polských deníků. Dziennik Gazeta Prawna článek uvedl titulkem "Nechtěl, ale nakonec to udělal.", Rzeczpospolita napsala, že "Klaus skládá zbraň a podepisuje" a Gazeta Wyborcza píše, že "Klaus kapituloval".

Deník navíc dodává, že se Česko zřeklo své suverenity v mnohem větší míře už v roce 2004, kdy do Evropské unie vstoupilo. Úterní verdikt českého Ústavního soudu označuje za velkou porážku euroskeptického prezidenta a s ním spojených senátorů.

Polští konzervativci to viděli v listu Rzeczpospolita trochu jinak. "Evropa se nikdy nestane velmocí, neboť právě spáchala civilizační sebevraždu. Zbavila se svých křesťanských kořenů, postavila svět hodnot, které po desetiletí Evropany spojovaly, na hlavu," hodnotili poslední podpis na reformním dokumentu její komentátoři.

A k lamentaci nad končící ratifikací se přidali i Britové v čele s Davidem Cameronem, šéfem britských konzervativců. Ten se navíc vzdal plánu uspořádat na jaře v Británii referendum o Lisabonu. - Britští konzervativci vzdali referendum, státníci z EU Klause chválili

Německý Der Standard naopak podotkl, že kdyby byl Klaus důsledný, musel by s dokumentem souhlasit. Lisabonská smlouva totiž předpokládá vystoupení některé z členských zemí z Unie.

"Blokáda EU je skončena," napsal švýcarský Basler Zeitung. Podle něj je smlouva jen malým krokem, který ale otevírá příležitosti. A ty se prý nyní musí využít.

Španělé a Francouzi řeší obsazení klíčových postů

"Ale musím přiznat, že se bojím nejhoršího," uvádí autor. "Evropa je zamořena zkrachovalými bývalými premiéry a ministry zahraničí. A teď jsou všichni kandidáti."

"Nález, jehož přečtení si u Ústavního soudu v Brně vyžádalo dvě hodiny, zpečetil budoucnost EU," podotkl francouzský list Le Figaro.

"Poté, co tím byla odstraněna justiční překážka, prezident Václav Klaus v závěru zmatené anabáze bezodkladně uvedl v platnost reformu evropských institucí."

Nyní ještě musí evropská sedmadvacítka utišit boj o funkci vůdce (předsedy Evropské rady). V hledání "vzácného ptáka" bude podle provládního Le Figaro zapotřebí "hodně taktu, aby se zabránilo novému institučnímu rébusu".

Pokud jde o "evropského prezidenta", přimlouvá se francouzský Le Monde za muže typu bývalého předsedy Evropské komise Jacquesa Delorse, "posledního člověka, který byl schopen Evropu oživit".

Jako příklady uvedl bývalého evropského komisaře Maria Montiho, bývalého guvernéra Hongkongu Chrise Pattena, šéfa Mezinárodního měnového fondu Dominiqua Strausse-Kahna, prezidenta Evropské centrální banky Jeana-Clauda Tricheta a hlavně generálního ředitele Světové obchodní organizace Pascala Lamyho.
 

Vladimír Kordač

[ zpět ]