[ zpět ]

Martin Říman: Volební kongres nemá politickou logiku

29.10.2009

Přečetl jsem si stanoviska pánů Topolánka a Gandaloviče. Celou tu rozmíšku bych považoval za bouři ve sklenici vody, nebýt toho, že ODS není v dobré pohodě a tak jako celá společnost v době krizí se i toto společenství snadno dá svést na scestí. Myslím, že autoři plánu na rychlé převolení vedení si právě tohoto momentu jsou vědomi. Využít těžko definovatelného, leč všude ve straně přítomného pocitu frustrace, zmaru a obav z budoucnosti a tiše, bez větší diskuse převzít moc. Ta absence demokratického, vnitrostranického výběrového mechanismu je bezprecedentní. I po Sarajevu proběhly před poděbradským mimořádným kongresem oblastní a regionální sněmy s jasným úkolem – postavit se k personálním otázkám. Dnes je situace jiná. Kongres, který s plným vědomím zvolil vedení pro volby 2010 byl ten loňský. Dále, výkonná rada jednoznačně, s velkou převahou před týdnem rozhodla, že kongres volební nebude. V oblastech a regionech se proto tato otázka nediskutuje, resp. možná někde ano, ale jen neoficiálně, bez jasného cíle – týká se to jen předsedy, nebo i místopředsedů, nebo celé VR? Atd. Přesto se prostřednictvím médií neustále vytváří atmosféra, že ODS se připravuje na volby. Nepřipravuje, resp. jen ta část, která rozehrála tuto šedou hru. Pokud by tedy kongres nakonec byl volební, byl by to takový poloviční puč – ani úplně legitimní, ani nelegitimní. Většina členů by se stala diváky dobře zrežírovaného představení s jednoznačným cílem – převzít moc.

Ta moc není malá. Jde o největší, nebo jednu ze dvou největších politických stran v zemi. To už je hezká hračka. Zejména, když se sedí ve Strakovce. To je klíčová motivace. V květnu se rozhodne na další čtyři roky, kdo u toho bude. Topolánek několikrát zopakoval, že do velké koalice nejde. Podle mě chyba, ale pro leckoho černá můra. Myslím, že tato věc je zcela zřejmá – pokud by vzniklo nové vedení ODS, bylo by jeho primárním cílem být součástí jakékoliv vlády za každou cenu. Jinak řečeno, hlas pro nové vedení je hlas pro velkou koalici. Velká koalice není zločinem v jakékoliv podobě, pokud jde o projekt rovnoprávných partnerů – proto říkám, že Topolánkovo "Never Forever" není správné. Ale zločin je být v takové koalici jen pro těch pár drobků, které odpadnou ze stolu. Taková koalice, jakou vidíme kupříkladu v Ústeckém kraji.

Proč to tvrdím s jistotou? Volební kongres teď totiž nemá žádnou politickou logiku. Jediné ospravedlnění mimořádných voleb by totiž bylo přesvědčení, že s novým vedením dosáhneme na jaře lepšího volebního výsledku. Všimněte si, tento argument nikdo nikdy nepoužil! Argumenty typu, že se Topolánek vzdal poslaneckého mandátu, jsou tak směšné, že je to až trapné (mimochodem, na jednání poslaneckého klubu, kde toto své rozhodnutí předseda oznámil, se proti ostře postavili dva, slovy dva, lidé – Mirka Němcová a ...já. Kde byli ti rozhorlení zástupci krajů, kterým to nyní tak vadí?). Je to signifikantní – ani ta skupina, která teď volá po volbách, nevěří, že by to mohlo přispět k volebnímu výsledku, resp. cítí, že toto tvrzení je, vzhledem k nabídce, kterou předkládá, tak absurdní, že si tento jediný relevantní argument netroufá použít! Pak neexistuje jiný důvod pro celou tuto konstrukci než účast na moci a to i s vědomím, že moje pozice nebude lepší, spíše horší.

Stávající vedení bylo řádně zvoleno na řádném volebním kongresu a má právo vést stranu k volbám. Pokud tyto volby prohraje a strana zůstane v opozici, je jasné, že vedení rezignuje a příští rok na podzim se odehraje regulérní souboj o to, kdo povede stranu v opozici a k lepšímu výsledku v dalších volbách. Prostě model roku 2002. Pokud dosáhneme výsledku, že se staneme součástí vlády (v důstojném postavení!), pak toto vedení obstálo, splnilo úkol a má právo ucházet se o důvěru na podzimním kongresu. To je postup, který je poctivý a standardní, jak se na velkou, zkušenou a sebevědomou stranu sluší. Naproti tomu model "narychlo, mimochodem" převzetí moci na základě využití "blbé nálady" dobře organizovanou minoritní zájmovou skupinou uvnitř strany je tak leda ukázka toho, že ODS přestává být politickou stranou v tom základním smyslu agregace zájmů společnosti, a stává se utilitárním nástrojem pro prosazování partikulárních (převážně ekonomických) zájmů úzkých skupin. V tomto smyslu jde o střet fatální.

Na závěr bych rád poznamenal, že si nemyslím, že současná snaha o volební kongres může být úspěšná. Její protagonisté nepoužívají věrohodné argumenty a celkově působí hrozně polovičatě, nepřesvědčivě, nedůvěryhodně. Mám za těch dvacet let víru ve zdravé jádro ODS, které se už mnohokrát projevilo. Nicméně, jak už jsem zmínil, jsme teď v takovém trochu citlivém rozpoložení a diskuse s mnoha kolegy mne motivovala k napsání svého názoru na dnešní situaci. Možná pro někoho může být důležitá informace, že v rámci ODS nikam nekandiduji a v budoucnu kandidovat nebudu.
 

Ing. Martin Říman, poslanec PČR

[ zpět ]