Bc. Jan Skalský v současnosti dokončuje magisterské studium politické filosofie na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, kde jej po úspěšných státnících z politické etiky a politické filosofie čeká obhajoba diplomové práce na téma „Sionismus v současném politickém diskursu v českém prostředí“. Vedle studia podniká v oblasti marketingu na sociálních sítích a provozuje vinotéku. Ve volném čase se věnuje politice a spolkové činnosti v Košťálově.
Mladí politici ODS míří do Libereckého kraje
Otázka: Máte stejné vzdělání jako předseda ODS, profesor Petr Fiala. Jak se Vaše profese slučuje s praktickou každodenní politikou?
Odpověď: Těší mě srovnání s profesorem Fialou, ovšem v úrovni našeho vzdělání bude přece jen jistý rozdíl (smích). Jeho vzdělání je samozřejmě mnohem vyšší, a ač uvažuji o doktorském studiu, ani jako doktor bych se mu rozhodně nemohl rovnat.
Politická filosofie, kterou studuji, je součástí praktické politologie, souvisí s ní i filosofie práva a další oblasti. Zabývá se uspořádáním společnosti, moci, vlády a státu, s ohledem na ideál „dobrého života“. Její význam lze ukázat především na populárních autorech, kteří byli politickými filosofy – Platonovi, Aristotelovi, přes Thomase Hobbese a Johna Locka až k Edmundu Burkemu a koneckonců třeba i Karlu Marxovi. Z českého prostředí nesmíme opomenout především T. G. Masaryka, politického filosofa, který doslova vybudoval český stát.
Ostatně i náš region má své významné myslitele v oblasti politické filosofie, například turnovského rodáka profesora Jana Patočku – jednoho z mluvčích Charty 77, který ji vtiskl výrazný občanský a mravní charakter. Důraz na mravnost a pravdu ho nakonec stál život – zemřel po jednom z policejních výslechů za minulého režimu. Myšlenky těchto autorů stále ovlivňují naši společnost a předurčují náš systém hodnot i chápání světa. Oproti tomu, například hodnoty arabské společnosti jsou v lecčem zcela odlišné, což lze ilustrovat i na jejím mnohdy problémovém soužití s naší společností. Můžeme zde vidět určitý střet myšlenkových systémů, tedy kultur, střet civilizací.
Otázka: Jak byste svým voličům vysvětlil, že ODS je konzervativně-liberální strana? V čem je
vlastně konzervativní a v čem liberální?
Odpověď: Spíše hovoříme o liberálním konzervatismu, který převážně v ekonomické oblasti spojuje liberální postoje – tedy důraz na volný trh a ekonomickou svobodu – s konzervativními hodnotami, jako jsou rodina, tradice, mravnost či národní hrdost. Důležitá je i snaha motivovat lidi k pracovitosti a slušnosti a důslednější přístup k vynucování zákonů.
Myslím, že se jedná o hodnoty, které jsou blízké většině obyvatel, což můžeme říci i na základě jejich postojů a názorů vyřčených v různých průzkumech i běžných rozhovorech. Lidé nechtějí, aby jim stát do všeho, lidově řečeno, „kecal“ a zasahoval příliš do jejich soukromí. Zároveň kladou důraz na tradice, hodnoty a především rodinu, která je pro ně tím nejbližším a nejpevnějším pilířem. Chtějí mít také jistotu právního státu, který zasáhne proti každé nespravedlnosti – to se nyní v některých případech bohužel neděje.
Problémem je, že i když ODS jako celek hájí tyto postoje, vždy se najdou lidé toužící po moci, kteří sledují spíše své vlastní zájmy a obrazu strany škodí. Ti však nepoškozují pouze ODS, ale i obecně možnost prosazovat liberálně konzervativní ideály. Naprostá většina těchto prospěchářů naštěstí tvrdě narazila a ODS opustila. Jednoduše přeběhli k jiným uskupením, kde cítí, že si mohou přilepšit. Právě kvůli jejich krokům byla strana mnohdy odsuzována jako celek. Zkusme ji vnímat například jako velkou rodinu, v níž se najdou členové, kteří jí dělají ostudu.
Otázka: Mnoho lidí dnes považuje dělení politiků na pravicové a levicové za přežitek. Jaký na to máte názor?
Odpověď: Dělení na levici a pravici je opravdu značným zjednodušením, které voličům pouze usnadňuje orientaci v politice. Napravo i nalevo najdeme směry, o jejichž zařazení se vedou časté spory. Extrémním případem je například nacismus (sám se označoval za nacionální socialismus). Za radikální levici se obecně považuje komunismus a různé jeho formy. Někteří autoři do této levé části spektra ale zařazují i nacismus, jinak řazený převážně ke krajní pravici.
Současným problémem v České republice je spíše existence politických uskupení, která sázejí na populismus. Pokud mají dostatek prostředků, není pro ně kupříkladu žádný problém objednat si vlastní sociologické průzkumy a během krátké doby obrátit kurz klidně o 180 stupňů dle toho, co chce zrovna většina slyšet, bez ohledu na dřívější postoje.
Otázka: Znáte podrobně problematiku Libereckého kraje. Co považujete Vy osobně za svou prioritu?
Odpověď: V rámci studia se zaměřuji na obce a města do deseti tisíc obyvatel a život v nich. Svou bakalářskou práci jsem mimo jiné věnoval tématu občanské společnosti, lokálních elit a komunální politiky na Semilsku. I proto kladu velký důraz na zdravý rozvoj venkova, a především pak podporu spolkového života, bez kterého si život ve většině obcí a měst nelze představit. I díky spolkům a další podpoře venkova navíc můžeme zabránit jeho vylidňování. Průměrný věk obyvatel v obcích se dnes zvyšuje. K zachování života na venkově je ale třeba udržet v obcích mladé lidi, podporovat drobné podnikání, turismus a další oblasti. Protože současně pracuji také pro Český svaz včelařů, vnímám citlivě i problematiku nedostatečného zavčelení v některých oblastech kraje a hrozbu nebezpečných onemocnění včelstev, které bohužel náš kraj trápí a s nimiž musíme bojovat. Nedostatečné zavčelení znamená horší úrodu a ceny potravin se pak zbytečně zvyšují. V současnosti se zájem o včelařství zvyšuje, ale věkový průměr členů svazu se stále pohybuje kolem 60 let, což je podle mého názoru příliš. A kraj by s tím měl něco dělat. I když se nyní snaží včelařství podporovat, je nutné zvláště zapracovat na podpoře včelařských kroužků, to především přes vzdělávací zařízení, které zřizuje či financuje kraje. To se však netýká pouze včelařství, ale i dalších oblastí, jejichž podpora je důležitá pro udržitelný rozvoj a kvalitu života od nejmenších obcí až po velká města.
Otázka: Co byste chtěl na závěr vzkázat svým voličům?
Odpověď: Jako mladí kandidáti chceme prosadit své vize a měnit politiku v naší zemi i pohled na ni. Setkávám se přesto u některých lidí s tím, že každého, kdo vstoupí do politiky, automaticky odsoudí. Neměli bychom být ale předem odsuzováni za chyby našich předchůdců, které již nemůžeme ovlivnit. Podobný přístup mě mrzí a mladé lidi pouze odrazuje od vstupu do politiky. I to je třeba změnit. Proto bych voliče rád poprosil, aby odhodili politické předsudky a posuzovali především kvalitu samotných kandidátů. Svými preferenčními hlasy mohou změnit mnohé a budu vděčný za jejich podporu.
MUDr. Vít Šlechta