[ zpět ]

Našim homosexuálům

8.12.2016

 Jsem rád, že žiji v zemi, kde homosexuálové nejsou trestáni ani „léčeni“. Těší mě, že někteří z mých přátel se mi svěřili se svojí homosexuální orientací a že mi tak pomohli pochopit jejich svět. Čím jsem starší, tím více si uvědomuji, že se neobejdeme jedni bez druhých – homosexuálové bez heterosexuálů a heterosexuálové bez homosexuálů.

Vadí mi, když je na někom páchána nespravedlnost, ale také mi vadí, když někdo prosazuje svá práva na úkor práv ostatních. Minulé století bylo výjimečné tím, že dokázalo prosadit ochranu práv menšin v demokratických společnostech. Jednou z takových menšin je i homosexuální komunita. Svým založením považuji za přirozené, že každý člověk má nějakou sexuální orientaci, nějakou vnitřní preferenci, což však považuji za jeho soukromou věc a mám ostych to s ním veřejně probírat či řešit. Ctím právo na tajemství každého. Ne nadarmo jedna z definic pornografie zní, že to je „erotika zbavená tajemství“. Z toho důvodu se obtížně vyrovnávám s tím, pokud někdo zdůrazňuje svoji sexuální orientaci jako nějakou svoji přednost. Vadí mi, když někdo svoji orientaci vyhlašuje pod logem „Pride“ (pýcha, hrdost). Vadí mi, když někdo pod vlivem tzv. „transgenderové ideologie“ nutí vytvářet nové typy veřejných záchodků. Zde vidím nebezpečí extrému, který se může obrátit proti jeho autorům.

Odkud dnes hrozí největší hrozby homosexuálům? Z islámského světa, kde v některých zemích je dodnes homosexualita trestána smrtí. Dále z neliberálního Ruska, kde se v posledním roce stalo módou nazývat naši Evropu „židohomosexuální civilizací“. Pokud máme naše homosexuály ubránit, potřebujeme dnes jejich empatii více než kdy jindy. Není možné, aby homosexuálové stupňovali další a další požadavky na institucionalizaci homosexuálního soužití. Registrované partnerství považuji za maximum projevené tolerance ze strany heterosexuální většiny. Při toleranci většinové společnosti nesmí sami homosexuálové připustit, aby pod záminkou jejich obrany byly zpochybňovány základní hodnoty instituce rodiny.

Rodina je chráněna státem již od starověku. Původně se nejednalo o koncept citový, ale rodina byla vždy reprodukčně-ekonomickou jednotkou. Romantickou lásku do manželství a rodiny vneslo teprve 19. století. Na ni však manželství ani rodinu nepostavíme. Většina homosexuálů musí přiznat, že vyrůstali v lepší či horší rodině.

Pokud oni sami z hlediska vlastní svébytnosti nejsou schopni založit heterosexuální rodinu, nechť žijí šťastně jako homosexuálové. Ale ať nenutí heterosexuální společnost přebírat jejich vidění světa. Západní společnost je totiž nejvíce ohrožena vnitřním rozpadem právě z důvodu zpochybnění tradičních hodnot. Pokud by se západní civilizace zhroutila, přijdou islamisté a Rusové se svojí homofobií a pak již nebudeme mít sílu naše homosexuály bránit. Proto je vyzývám: „Nestupňujte vaše požadavky na další posílení instituce homosexuálních svazků“. Hrozí totiž, že neuváženým aktivismem zničíte civilizaci, která jediná je schopna chránit Vaši lidskou důstojnost.

MUDr. Vít Šlechta

[ zpět ]