[ zpět ]

Němcová: Nechci za prezidenta Paroubka!

15.3.2010

Jako pozorovatel předvolební kampaně a televizní divák Otázek Václava Moravce si dovolím včerejší Otázky v Jihlavě zhodnotit jako doposud nejlepší. Podle mého názoru nejlépe bodovala místopředsedkyně Sněmovny za ODS a troufám si tvrdit, že předvedla prozatím nejlepší výkon v dresu ODS ze všech Otázek, které se prozatím konaly. Smršť témat se na lídry valila ze všech stran. Málokdo dokázal reagovat konstruktivně a jasně pojmenovával problémy regionu tak, jako Miroslava Němcová.

V následujících několika odstavcích bych ji ráda konfrontovala s Františkem Bublanem z ČSSD. Na úvod otázek se mi krátce chtělo brečet. To když Bublan vzpomněl na Petra Zgarbu a pyšnil se tím, jak se řídí jeho heslem… Přitom smutnější korupční éra zemědělství od roku 1989 nespatřila světlo světa. Osobně nedokážu pochopit chápání člověka, kterému není trapné jmenovat v přímém přenosu člověka, který zkorumpoval Pozemkový fond, když přidělil spekulantům lukrativní pozemky kolem Prahy za minimální ceny. Dokonce musel kvůli těmto závažným obviněným odstoupit z vedení ministerstva.

Naopak Němcová zcela racionálně pojmenovávala problémy českého zemědělství. Připomněla, že pod slovem koncepce si nelze představit nic konkrétního, a že se s ní s oblibou ohání řada politických stran. Vzpomněla na éru komunismu, která podstatným způsobem ovlivnila (v překladu rozvrátila) současný stav českého zemědělství. Správně připomněla, že vstup ČR do EU do velké míry dnes ovlivňuje většinu domácí zemědělské politiky, stejně jako špatně vyjednané podmínky za socialistických vlád, které „okupovaly“ ministerstvo zemědělství po celá 90. léta. Vyvrátila nepodložená obvinění Bublana a uvedla, že právě ministerstvo zemědělství za ODS přineslo více peněz na dorovnání přímých plateb. Co ale můžeme jako malá republika ve středoevropském prostoru dělat s kvótami, které se špatně vyjednaly?

Bublan se nezmohl na nic. Nejvíce mě zklamalo, že nedokázal přiznat jakékoli sebemenší pochybení ČSSD. Místo toto omílal naučené věty, které mu připravil Dimun v Lidovém domě. Tvrzení, že zemědělec nepotřebuje milodary, ale stejné podmínky, bylo v absolutním rozporu s realitou socialistického vládnutí na ministerstvu i s rokem 2004, kdy socialisté vyjednali tak „skvělé“ podmínky pro ČR. Když už Bublanovi došly argumenty, vzápětí všechno svedl na nebožtíka Luxe, s tím, že se vše začalo vyjednávat již v roce 1996. To je ale lež a lze ji doložit řadou argumentů. Když padla otázka na přímou volbu prezidenta, Němcová byla pro, nicméně jasně vzkázala voličům: "Nechci za prezidenta Paroubka!"

Otázka, která spočívala v tom, co udělali jednotliví lídři pro zemědělství, mě zarazila. Nevím, co by měl poslanec udělat individuálně, když rozhoduje kolektivně ve Sněmovně. Navíc se jednalo o lídry strany v kraji, to znamená, že bylo jasné, že většina z nich rozhodně nemusela být odborníky na dané téma. Nicméně přesto v odpovědích Bublan silně zaostával za Němcovou. „Každé prázdniny jsem pomáhal při žních a rozmetal jsem tuny hnoje…“, začal vyprávět Bublan. Němcová opět zdůraznila odkaz neduh komunismu a poznamenala, že pokud chceme, aby náš český venkov vypadal jako ten rakouský, musíme nejprve narovnat majetkové poměry. Majetky, které byly zabaveny komunisty, musí být vyrovnány. „To je základní věc, kterou máme povinnost zajistit, každý má právo hospodařit na své půdě“, zopakovala. Osobně považuji toto sdělení divákům za velice zásadní. Současný stav je v této otázce neutěšený, spousta rodin vlastní pozemky, na kterých jim hospodaří někdo jiný, kupříkladu místní družstvo. Němcová rovněž připomněla, že pokud chceme, aby se jeden trh rovnal jedné dotaci pro všechny stejné, sami to neprosadíme a musíme se spojit s ostatními zeměmi. A reakce Bublana? Upřímně, dalo by se říci, že jsem to nepochopila. „Budeme obdělávat, obdělávat, zvýšíme dotace, zvýšíme dotace a to je jediná cesta“, tvrdil. Bohužel spíše "do pekel", než "do rakouského venkova".

A na závěr jeden „jihlavský bonmot“ z úst Mirky Němcové:

„Občané mají právo na to cítit rozpačitost nad úrovní politické diskuze, protože si někdy nemusí být jistí, že to, co strany slibují před volbami, udělají i po volbách. Volte toho, kdo neslibuje, má konzistentní názory, neuhýbá před problémy a má odvahu lidem říci, jaká budoucnost čeká jejich děti. ODS se vždy nechovala čitelně a naše voliče zklamalo to, jak jsme se chovali. ODS není dokonalá strana. Ale přiznání vlastních chyb a pokora je cestou k nápravě.“

 

Gabriela Wagnerová

[ zpět ]