[ zpět ]

Nepřekvapivá překvapení

24.7.2010

Tak první kolo letošního předvolebního zápolení a povolební nervozity jsou za námi. Jak mnoho politiků stále rádo opakuje, lidé prostřednictvím svých hlasů rozhodli, jaké směrování své země si přejí. Bezesporu dobrou zprávou je, že se nenaplnily ony černé zvěsti o tom, že většinu hlasů a tedy také mandátů, získá levice. Své vítězství vybojovaly strany pravicové či středopravicové a Česká republika tak nabrala směr k reformám a úsporám.

Potud dobrá zpráva, která potěší. Uplynulé volby byly do jisté míry nikoli překvapivé, ale spíše přelomové. Strany, které v parlamentu zasedaly i mnoho desetiletí (například KDU-ČSL byla v parlamentu přes 91 let!) se nedostaly přes hranici 5 %, potřebných pro zisk mandátů. Stejně tak svůj úspěch z minulých voleb neobhájila Strana zelených. Obě se tak dnes potácejí na hraně života a smrti a jejich osud je nejistý. Své poslance naopak získaly nově se urodivší strany – TOP 09 a Věci veřejné. Zatím lze těžko usuzovat, zda je to pro českou politiku a společnost dobře, nebo zda se jedná jen o další experimenty, ne nepodobné pokusům, na které se jistě dobře vzpomeneme, jako byla například Unie svobody a některé další strany. I od těch byla velká očekávání, která se ale nakonec ne- Stejně tak ukáže, jak se osvědčí zcela noví, politikou dosud příliš (a nebo zcela) nedotčení poslanci. Ve všeobecném nadšení, které zavládlo po oznámení výsledků a objevení „nových tváří“ totiž dosud nikdo nepřišel s pohledem z druhé strany. Otázek, které v této souvislosti vyvstávají je totiž více – například jak dlouho bude novým poslancům trvat, než se vyznají například v samotném jednacím řádu Poslanecké sněmovny, jak dlouho, než proniknou do jejího zákulisí a budou tak moc skutečně efektivně pracovat na svých slibech? A není doba na tuto aklimatizaci příliš dlouhá a nemůže ohrozit pohotovost nového parlamentu v době, kdy budeme potřebovat rychlé jednání? O věku některých nových poslanců ani nehovoře – vždyť již Sokrates varoval před unáhleným vstupem do politiky. Opět jen čas ukáže, zda ani ne třicetiletí poslanci uspějí. Do třetice přinesly tyto volby ještě jeden specifický aspekt, který se sice vyskytoval již ve volbách minulých, ale nikdy ne tak silně. Jedná se kroužkování, v jehož stínu se celé volby odehrály a překvapivá vítězství těch, kteří o něm vlastně ani neuvažovali. To s sebou na jednu stranu přineslo pocit zodpovědné volby, signál požadované změny, na druhou stranu ale také nepříjemná překvapení. Mnoho nových poslanců má totiž své „místo“ již dnes jisté, ať již pracují v soukromém sektoru, jako starostové či hejtmani či řiditelé nejrůznějších neziskových či příspěvkových organizací a toho se nechtějí vzdát. Jak sami prohlašují, není problém být poslancem a zároveň zvládat činnost, která jim dosud zabírala celý jejich pracovní den. Zvláštní představa. Je zřejmé, že jedno z toho bude muset být šizeno. Myslím, že jako primátor o tom něco vím a nedovedu si představit, že bych vykonával ještě funkci poslance a obdivuji kolegy, kteří to dokážou. Otázkou tak zůstává, zda mandát poslance, nebo dosavadní povolání. Ani na to by ale lidé v dalších volbách neměli zapomínat. Volíme-li poslance očekáváme, že se této práci bude věnovat na sto procent. Ne, že se pro něj stane vedlejší činností.
 

Jiří Kittner - zdroj: www.pravyzastupitel.cz

[ zpět ]