[ zpět ]

ODS stojí na rozcestí

24.9.2013

 Současná situace na české politické scéně se vymyká všemu, na co byli občané zvyklí. Sněmovna byla paralyzovaná a nyní je rozpuštěná, vláda vládne bez důvěry a země spěje k předčasným volbám, ke kterým se mnozí upínají jako k jediné naději. ODS se v preferencích propadá a pravicoví voliči nevěřícně vrtí hlavou. Teď již bývalou poslankyni JUDr. Ivanu Weberovou jsem požádal o její pohled na možná řešení.

Stručně řečeno jsem z té situace dost smutná. Tím ale nemyslím jen poslední události, ale spíš to, kam naše společnost dostala za polistopadové období. Vadí mi ta velká deziluze a otrávenost, ačkoliv jí do značné míry chápu. Z mého pohledu není důvod k tak značné skepsi, pokud srovnávám životní úroveň u nás po končícím období globální recese. Vyšli jsme z toho vcelku dobře a vláda udělala řadu pozitivních kroků, ale to se projeví až v delším časovém horizontu. Já si myslím, že ta nálada ve společnosti není dobrá hlavně proto, že nejsme na nejvyšší úrovni schopni ty kroky vysvětlovat a mediální výkony ODS jsou špatné. My jsme nedokázali tu práci, které nebylo málo, prodat.

IW: To je samozřejmě pravda. Nemůžeme chtít po občanech, aby nesli dopady reforem a sami s nimi do toho nešli. To se netýká jen zákonodárců nebo vlády, ale také vysokých odměn manažerů v polostátních podnicích a velikost státního aparátu.

IW: Já neumím říct jednoduchý recept, ale doporučila bych k důkladnému promyšlení několik kroků. V personální oblasti bych navrhovala urychlené zavedení přímé volby předsedy a místopředsedy strany jako způsob vygenerování silných osobností. Dále bych omezila působení ve stranických funkcích na tři volební období (volební období je v ODS dvouleté – pozn. aut.) a zredukovala počty místopředsedů, tím i Grémia a Výkonné rady. Myslím, že by to výrazně přispělo k větší otevřenosti, častější výměně tváří a generační obměně. Do funkcí by se měli šanci dostat mladší a přinášet nové pohledy. Početní omezení nejvyšších orgánů by přispělo k větší akceschopnosti a pružnějšímu rozhodování. Zavedla bych pravidlo, že místopředseda strany nesmí vykonávat exekutivní funkci ve vládě a bude se především věnovat vnitřnímu chodu strany. Dále bych posílila manažerskou strukturu a změnila zadání, tedy z oblastních a regionálních úředníků bych vytvořila tým politických profesionálů.

V programové oblasti bych vše směřovala k jednoduchosti a srozumitelnosti. My se často zaplétáme do zbytečných složitých výkladů, obecných proklamací a nejsme přímočaří. Volební témata by měla jít odspodu, právě od těch manažerů a členů místních sdružení, kteří ve svém okolí vidí a slyší, co občany nejvíce trápí.

V rámci politického systému by měla ODS razit změnu volebního systému tak, aby vznikaly silné, akceschopné, jednobarevné, zodpovědné a jasně profilované vlády. Dále aby mandáty byly rozděleny do 200 jednomandátových obvodů. To by znamenalo, že v okresním městě by byli dva poslanci a zbytek by tvořily obvody velkých měst. Každý občan by tak měl bližší kontakt se svým zákonodárcem a především by volil místní osobnosti, které zná.

Takhle to vypadá jednoduše, ale znamenalo by to významný zásah do ústavního pořádku.

IW: To je, samozřejmě, pravda. Já také neříkám, že navrhuji jednoduchá řešení, ale jsou potřebná. V tomto bodě bych se přikláněla k referendu, aby si o tom rozhodli občané. Muselo by to být rozhodnutí podložené delší celospolečenskou diskuzí, ve které by byly vzneseny argumenty a ze které by vzešly propracované konkurující modely. K nejpřijatelnějšímu by se občané přiklonili.

Referendum není moc oblíbený nástroj řady politiků. Myslím, že to vzbudí velký odpor.

IW: To máš jistě pravdu, ale v tomto zásadním případě by měla rozhodnout většina. Nejde o jednotlivost, ale o celospolečenské uspořádání. Volební systém má významný vliv na stranický systém, počet stran, akceschopnost vlád a celkovou politickou stabilitu. Vždyť se dvě desetiletí točíme v kruhu. Máme nestabilní vlády s převahou jednoho hlasu, opakující se úřednické vlády, vlády závislé na přeběhlících a politiku, která se řídí tím, jak se jeden poslanec vyspí. Provází jí handly, kompromisy a korupce. To jsou průvodní znaky špatného systému, a dokud se ten nezmění, pak tu budou stále.

IW: V tom jsem skeptická. I když se vymění stranické složení vlády, tak bude mít rozhodující hlas vždy ten nejmenší partner v koalici, bez nějž vláda nevznikne. Kompromis je někdy dobrý, ale většinou rodí kočkopsy, polovičatá řešení a zničí i dobrý záměr.

IW: Jistě, ale stojí na rozcestí. Domnívám se, že tato strana je důležitá v našem politickém spektru, ale musí plnit úlohu, kterou v něm má vymezenou, tedy být autentickou pravicovou stranou, prosazující liberální ekonomii, nízké daně, levný stát, vymahatelnost práva, spravedlnost a svobodu každého občana. Bohužel se to často mentoruje jako obecné fráze, takže se nám trochu vytrácí obsah.

ODS je na rozcestí a může jít středem pohodlnou cestou do pekel nebo zahne doprava a vydá se krkolomnou cestou vnitřní obrody. Hlavně se nesmí naši žokejové hádat, kdo bude v sedle, když je ta naše kobylka téměř ve stádiu klinické smrti. Je potřeba rychlá a účinná léčba pomocí moderních metod.

IW: Tím si nejsem jistá a myslím spíš, že ne. Především není čas na to, aby se vygeneroval silný lídr a v současné situaci by delegáti zřejmě pouze potvrdili současný tandem Němcová – Kuba. Já bych opravdu byla raději, kdyby došlo ke strukturálním změnám uvnitř strany.

[ zpět ]