[ zpět ]

Padající hvězda Davida Ratha

25.6.2009

„a s lidmi, kteří přišli na úřad v době ODS, se ostatní bojí jít i na oběd, aby je s nimi nikdo neviděl“ – to si děláš legraci? – „bohužel ne“. Protektorát v době heydrichiády? Stalinistické Československo 50. let? Chyba lávky. Střední Čechy za hejtmana Ratha...

Informaci o tom, že v jednom z úřadů zřizovaných středočeským krajem panuje tak velký strach před zlovůlí sociálnědemokratického hejtmana, tu nemám z druhé ruky, ale od kamarádky, která na úřadě léta pracuje. Hejtman Rath podlehl klamnému dojmu, že mu střední Čechy patří. Vládne v nich tvrdou rukou, vyžaduje absolutní poslušnost a loajalitu. První ředitele nemocnic vyhodil po pěti hodinách ve funkci hejtmana, trpký úsměv vyvolává vzpomínka na to, jak rozeslal ředitelům středočeských škol dotazník o něčem tak plytkém, jako je NÁZEV případné středočeské univerzity a jaké následky to pak mělo pro ty, kteří se odvážili neodpovědět.

David Rath je také velmi vyspělým megalomanem. Dokud byl jen předsedou LOK anebo poslancem, který plive urážky na všechny strany, nebyl tento jeho rys tak markantní. Určitý náznak přišel v době, kdy byl ministrem zdravotnictví, pravého rozmachu se mu dostalo až ve funkci hejtmana. Odtud pramení jeho touha po zřízení středočeské univerzity, kdy své úsilí srovnává s Karlem IV. a jeho univerzitou. V kraji, v jehož srdci leží „kraj Praha“ s desítkami fakult, je taková snaha velmi komická – normálně se tomu říká „nošení dříví do lesa“ anebo „sov do Athén“. Nedávno přišel David Rath s ještě větším nesmyslem: že bychom měli hejtmanství přeonačit na zemské vlády po německém vzoru. Nazývá to emancipací krajů, povýšením na úroveň zemských vlád, které by souviselo i s tím, že by se zastupitelstvo stalo jakýmsi zemským parlamentem a krajské rady by nevolilo zastupitelstvo, ale „zemské ministry“ by si vybíral sám osvícený gubernátor (dříve hejtman). Středočeský hejtman by asi rád posílil svoji sebestylizaci do otce vlasti Karla IV., zakladatele univerzity ještě o pocit, že je premiérem, i když zatím jen zemským. Jak komické, uvědomíme-li si, že nám nejbližší spolková země Bavorsko má 12,5 milionu obyvatel – při tak velkém regionu má zemský premiér jistě své opodstatnění, jen panu Rathovi zřejmě uniklo, že celá Česká republika má o pětinu méně obyvatel než Bavorsko a svého premiéra už má...

Kapitolou sama pro sebe je Rathův hlad po funkcích. Sociálně-demokratičtí kandidáti na hejtmany slíbili voličům, že v případě zvolení se vzdají svých poslaneckých mandátů. Hejtmany se stali čtyři – Michal Hašek, Radko Martínek, Martin Tesařík a David Rath. První tři splnili svůj slib voličům a poslanecký mandát skutečně složili. Rath o tom tak dlouho mluvil, až všechny tazatele umluvil a mandát si nechal. Dnes je zároveň poslancem, hejtmanem, obecním zastupitelem a soukromým lékařem.

Tato čtyřjedinost zřejmě souvisí s onou megalomanií, možná i s touhou po penězích. O těch má ostatně pan Rath také zvláštní představu. Už při boji o slavné placení třicetikorunových poplatků podlehl dojmu, že krajské peníze jsou jeho a sliboval voličům, že poplatky za ně bude platit ČSSD. Dnes OD NĚJ dostávají peníze jen loajální obce, v nichž nevládne ODS, počínaje Rathovými Hostivicemi a domovskou obcí jeho bratra. Jako kdyby ty peníze, s nimiž kraj hospodaří, byly jeho a ne naše, vytvořené z daní všech obyvatel, modrých, oranžových, černých, zelených i červených. Jako kdyby pan hejtman nebyl SPRÁVCEM takového rozpočtu, ale jeho VLASTNÍKEM.

 

Dokud byl David Rath jen hulvátem z parlamentu, který se nebojí vulgárně opřít do premiéra země, mohlo to v některých lidech vyvolávat i lehce škodolibý úsměv. V parlamentu byl však David Rath pro běžný život neškodný. Lidé se tomu v hospodě zasmějí, ale pořád je to jim vzdálený svět, který je v praktickém životě zajímá daleko méně, než to, zda do obce, která leží dva kilometry za hranicí hlavního města, pojede v neděli jeden autobus anebo dokonce i dva (!!!).

Hejtman už má k normálnímu životu obyvatel středočeského kraje daleko blíž než poslanec nebo ministr. A tak mnozí obyvatelé středočeského kraje dnes zjišťují, že David Rath není neškodným hulvátem z červenozlaté sněmovny, ale člověkem, díky němuž je silnice do obce po zimě v ještě horším stavu, než byla za těch blbých ódeesáků, že souseda vyhodili z krajského muzea a dosadili tam týpka z ČSSD a že Novákovým strčili dospělou dceru přidušenou při porodu zase zpátky do ústavu, ačkoliv za ODS byla šťastná ve svém chráněném bytě. David Rath najednou škodí přímo jim, jejich běžnému životu – a to je daleko menší sranda, než když tvrdil, že svou hrubostí chrání zemi před devianty z ODS (bez ohledu na to, že jako lékař by měl vědět, co to je deviant a že na začátku devadesátých let byl po celé čtyři roky takovým deviantem i on sám...).

 

Vyžadování slepé poslušnosti, vyhrožování, upřednostňování loajálních, předstírání, že na každého něco vím – David Rath používá komunistické praktiky, jen je používá v době, kdy volič může změnit názor a může to u voleb dát jasně najevo. Nevěřím tomu, že tohle je ČSSD jedno.

Rathova politická hvězda stojí a padá s Jiřím Paroubkem. To on ho přivedl do vysoké politiky, to on ho protlačil na místo pražského lídra ve volbách roku 2006 a pak musel čelit výtkám svých spolustraníků, že arogantní diktátor Rath prohrál ČSSD stoprvní poslanecký mandát v nejtěsnějším výsledku voleb, jakého jsme se kdy v našem podivném volebním systému dočkali. (Ve volebním obvodě Praha tehdy ČSSD dostala jen 23% - v celé ČR pak 32%, zatímco o čtyři roky dříve měla celkem 30% a v Praze skoro 26%. Kdyby byl poměr voličů pro ČSSD v Praze ku celku stejný, měla by Praha za Ratha dostat téměř 28%, místo dosažených 23%.)

Výsledek krajských voleb 2008 tuto Rathovu prohru trochu zahladil. Podařilo se mu vyhrát ve středočeském kraji, i když nejtěsnějším výsledkem ze všech sociálně-demokratických vítezů. Pak přišlo sestřelení vlády, které překvapilo i Jiřího Paroubka. Ještě v lednu se mohlo zdát, že když si Paroubek počká, svého drtivého vítězství se dočká. Přišly eurovolby, v nichž ČSSD protočila svá oblíbená (a s těmito volbami zcela nesouvisející) témata podpor, zaměstnanosti, důchodů a přídavků. Přesto prohrála tak, že ani Paroubek se neodvážil označit se za druhého vítěze voleb. A nakonec si i STEM všiml, že luxusní 15% (v lednu 2009) náskok ČSSD je pryč a volební preference s ODS jsou srovnány (a to v době, kdy ještě nebyl založen TOP 09, který preferencemi také zamíchá). A do třetice všeho zlého klesla Paroubkova obliba ze 45 na 35%, což byl největší POKLES ze všech politiků.

A přišla pohroma. Zdeněk Škromach naznačil, že volební výsledek vypovídá především o předsedovi každé strany a na další dotěrné otázky se už jen usmíval. V dosud hegemonní ČSSD jsou taková prohlášení rovna defenestraci. Další velkou novinkou je to, že volebním lídrem ve středočeském kraji nebude David Rath, ale Milan Urban. Přeloženo do češtiny: ČSSD už nechce riskovat, že jí arogantní a agresivní Rath prohraje další volby. Vzhledem k tomu, že jde o Paroubkova chráněnce, je to rozhodnutí velice zásadní a velice vypovídající.

Proto bych Rathovo prohlášení o tom, že když ČSSD nevyhraje volby, přestane kraj platit třicetikoruny v lékárnách, četla úplně jinak. Nebylo to přiznání, že se rozhodl ctít zákon, nelikvidovat soukromé lékárny, nepoškozovat konkurenční prostředí a nemrhat penězi, které jsou určeny na jiné činnosti související se správou kraje. Myslím, že to ani nebyla výhrůžka voličům – když nás nezvolíte, budete si poplatky dál platit sami – kdyby voliči TEHDY věděli, že slib se týká jen lékáren ve vlastnictví kraje, asi by o něm také více přemýšleli.

Ze všeho nejvíce, myslím si, je Rathův výrok voláním tonoucího. Musí vědět, že pokud ČSSD prohraje volby, dojde straně trpělivost s diktátorským předsedou (o tom ostatně svědčí i relativně nízká Paroubkova procenta při volbě předsedy, kde byl vždy jediným kandidátem, i vzpoura proti Borůvkové a Brožové). A Rath, jako Paroubkův chráněnec, který najednou v kraji řádí jako černá ruka, rozsévá strach, vyhazuje lidi, vrací postižené do ústavů, žádá děkovné nášivky na uniformách hasičů a nespravuje silnice?

Mám pocit, že nikdy jsme nebyli za poslední čtyři roky blíže ČSSD očištěné, demokratické, NORMÁLNÍ. Potřebujeme ji všichni, ať už ji volíme či nikoliv.

ODPOLEDNÍ DODATEK: dle CVVM by dnes volilo ODS 35%, ČSSD 30%. Nemyslím, že by slušní lidé v ČSSD potřebovali dalších důkazů o tom, jak jsou této straně prospěšné arogance a mocipánství Jiřího Paroubka a Davida Ratha.

 

Jana Kolářová

[ zpět ]