[ zpět ]

Petr Nečas: Dvě stě tisíc pobíračů dávek pošleme do práce

10.9.2011

Premiér Petr Nečas se po třech týdnech chystá na Šluknovsko. Zázračné řešení tamních problémů soužití mezi většinovou společností a Romy podle něj neexistuje, ovšem jeden tip nabízí: poslat desetitisíce lidi dlouhodobě závislých na sociálních dávkách na veřejně prospěšné práce. V rozhovoru pro HN také vysvětluje, co má proti obří ekozakázce prosazované Miroslavem Kalouskem a proč jeho vláda znovu nepožádá o vyslovení důvěry.

 

V dubnu jste sliboval, že hlasování o klíčových reformách bude spojeno s hlasováním o důvěře vládě. Kde je?

Je v každém důležitém hlasování, ve kterém koalice postupuje jednotně. Nyní máme za sebou balíček zdravotnických zákonů, sociálních zákonů, zákonů týkajících se důchodové reformy. Pokud koalice nakonec nedokáže některou z klíčových reforem prosadit a nedohodne se na rozpočtu, tak končí.

 

Podle ústavy ale spojení zákona s hlasováním o důvěře vypadá poněkud jinak.

Prostě když neprosadíme klíčové reformy nebo rozpočet, který bude respektovat konvergenční plán, to znamená s deficitem do tři a půl procenta HDP, podám demisi. To je naprosto v souladu s ústavou.

 

Problém máte s daňovou reformou. Věci veřejné prý nepřipustí zrušení zvýhodnění stravenek. Ustoupíte jim?

Návrh daňové reformy je koaličně dohodnutý. Pro návrh, kde stravenky nejsou, hlasovali ve vládě i ministři za Věci veřejné. Podle koaliční smlouvy jsou to povinni podpořit ve sněmovně. Jenže je jasné, že poslanci nejsou hlasovací roboti, takže nevylučuji, že se na zachování stravenek můžeme dohodnout. Jsou tady dva koaličně extrémní postoje. Jeden z TOP 09 – stravenky zásadně ne, druhý z Věcí veřejných, stravenky zásadně ano. ODS je připravena zprostředkovat vyjednávání. Nicméně představa, že vláda padne na stravenkách, má svůj skrytý půvab.

 

Jestli tomu správně rozumíme, vy jako premiér za zrušení stravenek krvácet nebudete.

Já budu krvácet za koaliční dohodu, která buď zůstane, tak jak je nyní, anebo se může modifikovat. Ale neměl by se z toho dělat fatální střet.

S jakým růstem ekonomiky počítáte na příští rok?
Podle zákona o rozpočtových pravidlech musíme vycházet z dubnové predikce, která počítá s růstem dvě a půl procenta HDP.

 

A co uděláte, když bude růst dramaticky nižší – což naznačují poslední výsledky?

Za poslední čtvrtletí jsou výsledky opravdu slabší. Proto jsme už snížili očekávané příjmy rozpočtu o více než tři miliardy korun. Ale jaký bude růst v příštím roce, to se v podstatě říci nedá. Česko je závislé na exportu a předpovídat, co se bude dít na globálních trzích a na trzích evropské unie – to je věštění z křišťálové koule. Je to něco podobného, jako byste chtěli nyní předpovědět, jestli budou Vánoce na blátě nebo na sněhu.

 

Když k poklesu dojde, budete mít problémy s rozpočtem. A pokud tvrdíte, že jste připraveni, musíte už teď vědět, jak je vyřešíte.

Když k tomu dojde, můžeme se bavit o utlumení některých výdajů, které označíme za zbytné. A můžeme se bavit i o úpravách na příjmové straně státního rozpočtu. To znamená legitimní debatu, zda nevrátit do hry zvýšení nepřímých daní. Mluvím o zvýšení DPH na 19 procent s úvahou o výjimce pro léky a knihy.

 

Co zvyšování jiných daní?

Je tady možnost ještě víc zdanit hazard. Ale představu, že je to zázračný zdroj, nesdílím. Například pokud bude schválené zdanění hazardu tak, jak se s ním počítá nyní, některé hazardní hry úplně zmizí a stát z nich nebude vůbec nic mít. Dvacetiprocentní sazba je příliš vysoká například pro kurzové sázky. Jsem si jist, že do půl roku všichni jejich provozovatelé zmizí do zahraničí a nezdaníme vůbec nic. Takže hazard může být zdrojem vyšších příjmů, ale zdanění se nesmí přepísknout.

 

A co dál?

Je tady ještě třetí možnost jak naplnit rozpočet – prodávat část emisních povolenek. Musela by se samozřejmě provést podrobná analýza, co by to znamenalo pro teplárenství, jak by se to promítlo do koncových cen především u domácností. A také, co by to udělalo s těžkým průmyslem. Ovšem dovedu si představit, že se ve světle nové ekonomické situace objem povolenek, které firmy dostávají "zdarma", sníží.

 

O kolik?

Objem povolenek, které by se prodávaly, by mohl být mezi 25 a 35 procenty, zbytek by byl dál "zdarma". Ale poměr je otázkou politických jednání.

 

V pondělí se budou otevírat obálky v obřím tendru na likvidaci starých ekologických škod. Co by se pak podle vás mělo stát?

Měla by zasednout příslušná komise, vyžádat si analýzy nabídek, zda jsou reálné, zda nejsou záměrně podstřelené, aby pak uchazeč mohl vyžadovat další platby. A pak by komise měla jít s nějakým doporučením do vlády.

 

A jakou představu o výsledku máte vy?

Musíme postupovat tak, abychom se vyhnuli arbitrážím. Naprosto legitimním řešením je prostě nevybrat vítěze. Nechci vydávat silácká prohlášení, ale tato zakázka ve mě od počátku vzbuzuje obrovské množství otazníků. Za prvé: snížení počtu uchazečů na pouhé tři znamená návodné jednání ke kartelové dohodě. Za druhé: čím nižší počet účastníků v jakékoli soutěži, tím vyšší cena. A za třetí: Není dobré mít všechno svázané v jednou velkém, těžko kontrolovatelném balíku.

 

Zato Miroslavu Kalouskovi se ta úvaha, zdá se, velmi líbí. Může tato vláda padnout na ekotendru?

Může padnout na čemkoli zásadním. Nedovedu si představit že by vláda pod mým vedením byla spjata s kauzou, ve které jde o desítky miliard a která je provázena korupčními pochybnostmi. Nechci, aby moje vláda měla za sebou něco jako grippeny, Mostecká uhelná, OKD nebo pandury. Teď mluvím obecně, nikoli o ekozakázce.

 

Považujete ekotendr za ovlivněný korupcí?

Můžu říci jen to, že podle mého názoru je tendr vysoce riskantně nastavený směrem ke kartelové dohodě.

 

Tvrdíte, že pokud by byl vybrán vítěz tendru, stát může přijít o desítky miliard korun?

Toto riziko považuji za reálné. Od začátku je vytvářena nesmyslná atmosféra. Přesným součtem nepřesných čísel ekologických záruk se vytvořila představa, že je potřeba 115 miliard. Jenže zadavatel dodnes nezná ani přibližný odhad částky, která bude na likvidaci škod skutečně potřeba. Představte si to na příkladu z běžného života – je to něco podobného, jako byste si chtěli koupit auto, a vůbec si nezjistili ceny na trhu.

 

Podle toho, co jsme četli ve zprávě BiS, očekáváme v nejbližší době policejní razii v české justici. BiS doslova píše, že zaznamenala "kontakty představitelů justice na osoby z kriminálního prostředí".

Nepochybuji, že všichni postupují tak, jak mají, že informace BIS jsou sdíleny s příslušnými složkami policie a že jsou konány kroky včetně použití operativní techniky. Jde o to, zda se jedná o ojedinělé prohnilé články justičního řetězce nebo o širší záležitost.

 

A jak je to podle vás? Jako premiér máte jistě od BiS ještě mnohem přesnější informace.

Mám, ale nemohu o nich hovořit, neboť bych porušil zákon. Ale jde o spíše první variantu, není to tak, že by soudcovský stav a státní zastupitelství byly napadeny korupčním morem. Mimochodem ty zprávy se týkají častěji justice než státního zastupitelství.

 

Představitelé justice reagovali na zprávu BiS velmi podrážděně, jde podle nich o bezprecedentní útok tajné služby na justici. Mají pravdu?

Že existují indicie o úplatném chování politiků, soudců či novinářů, je skutečnost.

 

Pojedete se podívat na Šluknovsko, kde dochází ke konfliktům majority s Romy?

Samozřejmě, ale kdy to udělám, nechte na mně.

 

Napjatá situace tam trvá už třetí týden. Neměl by tam premiér už zajet?

Nemyslím, že tím, že tam zajedu, se situace uklidní. Absolutním základem je zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti. Přitom ale neexistuje žádné zázračné řešení. To může tvrdit jen politický demagog, primitiv nebo extremista. Situace v jednotlivých městech je navíc velmi rozdílná. Lépe zvládnutá je ve Vansdorfu a Krásné Lípě než v Rumburku, kde se na tom dva politici ČSSD snažili získat politické body a celé se jim to vymklo z rukou.

 

Vy jste s jedním řešením přišel. Každý člověk, který čerpá nějakou dlouhodobou sociální dávku, se bude muset podle vás účastnit veřejně prospěšných prací. Jak si to představujete?

Mluvil jsem především o lidech, kteří jsou dlouhodobě bez práce a čerpají dávky v hmotné nouzi. V pátek chceme prosadit ve sněmovně, aby člověk po dvou měsících v evidenci úřadu práce, měl výplatu sociálních dávek vázánu na veřejnou službu, to znamená, že odpracujete určitý objem hodin ve prospěch obce zdarma. Řádově to bude kolem dvou set tisíc lidí.

 

Myslíte, že se pro ně najde práce?

Máte pocit, že tu máme rakousko-německo-švýcarské čisto? Naše obce a města mohou zářit čistotou, se všude posečeným trávníkem a bez odpadků.

(Autor: Petr Honzejk, Jindřich Šídlo)

 

[ zpět ]