[ zpět ]

Petr Nečas: Projev předsedy vlády ČR

10.8.2010

Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové.

Na základě mandátu od občanů České republiky vyjádřeného ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na konci letošního května předstupuje před tento zákonodárný sbor koaliční vláda se svým programovým prohlášením. Toto programové prohlášení obsahuje vizi a úkoly vlády, která si je vědoma své odpovědnosti provést hluboké strukturální reformy veřejných systémů, převést úspěšně zemi přes turbulence globální ekonomiky, jejíž jsme nedílnou součástí, a také zachovat a posilovat demokratické hodnoty českého státu a chránit svobody a individuální práva našich občanů.

Vláda je přesvědčena, že nástroje, které ke splnění těchto cílů hodlá použít, jsou přiměřené a správné a že povedou k dalšímu rozvoji země. Věřím, že většina z vás se s těmito návrhy ztotožní a podpoří vládu rozpočtové odpovědnosti, vládu práva a boje proti korupci a dáte jí mandát k zahájení prací na těchto úkolech.

Naše země není v jednoduché situaci, dámy a pánové. Globální krize ukázala zranitelnost každé ekonomiky, odhalila mnohé chyby, které politické reprezentace udělaly v dobách zdánlivě trvale udržitelného růstu a jistot. Jasně dala najevo, že žití na dluh není trvale možné nejenom v rodině, ale i na úrovni celých států. Cena, kterou za tuto lehkomyslnost jsou občané celé řady zemí nuceni platit již dnes, je skutečně vysoká.

Česká republika se v mnoha ohledech nachází na rozcestí. Buď, obrazně řečeno, zatáhneme za pomyslnou záchrannou brzdu a zastavíme prohlubování negativních tendencí, zejména zadlužování státu, dlouhodobou nefunkčnost klíčových veřejných systémů, jako je důchodový systém a zdravotnictví, začneme odstraňovat rakovinu společnosti, tedy korupci, a zvýšíme konkurenceschopnost naší ekonomiky, nebo se postupně, ať se nám to líbí nebo ne, propadneme mezi země, o kterých se ví, že nejsou samy schopny řešit své problémy a jimž hrozí bolestivá nápravná opatření, která již nemají plně ve svých rukou a jsou v mnoha ohledech pod diktátem zahraničních finančních institucí.

Naše vláda nechce jít touto cestou, chce jít tou první, zodpovědnou cestou. Nebudeme schovávat hlavu do písku před problémy, které ještě mnozí nevidí nebo nechtějí vidět, protože dnes ještě nejsou tak akutní a zítra ať si je řeší někdo jiný. Proto se nesmíříme s deficitním hospodařením státu, byť slyšíme hlasy bagatelizující tento fakt s poukazem na daleko vyšší zadlužení s námi srovnatelných zemí. Důsledky takového přístupu dnes sledujeme doslova v přímém přenosu u celé řady z těchto zemí.

Půjdeme usilovně za reformou penzijního systému, byť se mnozí ukolébávají myšlenkou, že současný stav ještě pár let vydrží. My nechceme, aby naše děti nám jednou vyčítaly naši nezodpovědnost vůči budoucím generacím.

Podpoříme podnikavost a iniciativu, protože víme, že jen podnikatelský sektor je tvůrcem bohatství společnosti, samozřejmě v úzké spolupráci se svými zaměstnanci, a že to není stát, který vytváří bohatství společnosti, jak nabubřele pořád ještě dnes tvrdí část politiků.

Naše země je součástí nadnárodních politických struktur, zejména Evropské unie a Severoatlantické aliance. Vláda si je vědoma, že toto ukotvení je zásadní pro Českou republiku z hlediska dlouhodobé bezpečnosti, stability a mezinárodního postavení. Vláda bude tyto závazky dále rozvíjet a bude aktivně participovat na projektech, které zvyšují bezpečnost, předvídatelnost a stabilitu mezinárodního společenství a tím také i pozitivní dopady na naši zemi. Vláda svou politiku bude uskutečňovat v dlouhodobém zájmu občanů této země, ale i generací, které teprve přijdou po nás. Chceme spolupracovat na tomto úkolu se všemi, kteří sledují stejný zájem. Jsme připraveni k dialogu, ale nevyhýbáme se odpovědnosti.

Vláda si ve svém programovém prohlášení vytyčila celou řadu důležitých úkolů, z nichž každý má svůj význam a nezastupitelné místo. Přesto je zapotřebí zdůraznit klíčové projekty, které jsou osou a smyslem existence vlády rozpočtové odpovědnosti, vlády práva a boje proti korupci.

Za hlavní úkoly vlády považujeme tato opatření:

1. Reformovat veřejné finance s cílem zastavit rostoucí veřejný dluh a nastavit parametry rozpočtové politiky tak, abychom v roce 2016 dosáhli vyrovnaných veřejných rozpočtů.

2. Provést takovou reformu důchodového systému, aby byl dlouhodobě udržitelný a schopen reagovat na měnící se demografickou strukturu české společnosti.

3. Přijmout sadu reformních opatření vedoucích k modernizaci a vyšší efektivnosti zdravotnického systému.

4. Realizovat reformu terciárního vzdělávání.

5. Přijmout opatření vedoucí k zásadně vyšší míře transparentnosti v oblasti veřejného sektoru a opatření snižujících prostor pro korupci ve veřejném sektoru.

Náš koaliční kabinet je především vládou rozpočtové odpovědnosti. To proto, že za svůj hlavní úkol pokládáme zastavení zhoubného neřízeného zadlužování naší země. V dnešním světě plném odstrašujících příkladů snad už i těm nejpomalejším došlo, že je pošetilé předstírat, že lze donekonečna žít po starém, že žádných zákroků není zapotřebí, že to znamená klamat občany, a to není náš styl. Nechtěli jsme překládat břemeno vlastní rozhazovačnosti na bedra našich dětí. Věděli jsme, že archaicky pojaté pojetí státu jako především toho, kdo pečuje a rozdává z veřejných rozpočtů a moderní a efektivní stát jsou dva různé státy, které velmi často nemají ani společné hranice. Nikdy jsme neskrývali, že zkrocení deficitu bude vyžadovat celou řadu nepříjemných a nepopulárních opatření. Slíbili jsme veřejnosti, že v případě sestavení vlády nebudeme žít nad poměry, zkrátka, že budeme šetřit, a voliči, jak se ukázalo, byli převážně stejného názoru a tímto úkolem nás pověřili.

Avšak i my rozumíme tomu, že tento střízlivý a racionální postoj je jen sebezáchovnou reflexí na nepříznivé okolnosti a nemůže být trvalou životní strategií.

Každý občan musí vědět, že nehodláme společnost ušetřit k vysílení a nehybnosti, nýbrž naopak, že smyslem dočasného odříkání je učinit naši zemi způsobilejší k nové dynamice a lepší konkurenceschopnosti. Zkrátka a řečeno jinými slovy - to, co je klíčové, nejsou škrty, které jsou pouze dočasným opatřením, ale skutečné a hluboké reformy všech klíčových systémů.

V první fázi rozpočtové škrty provést musíme, což je nepopulární, ale z hlediska stabilizace veřejných rozpočtů nezbytné opatření. Naše ekonomika naštěstí není v tak složité situaci, jako v některých jiných evropských zemích, proto tyto kroky nebudou v tomto kontextu tak drakonické. Například nemusíme zmrazovat a dokonce snižovat důchody jako v zemích, které stály před státním bankrotem. Nemusíme výrazně plošně škrtat většinu sociálních dávek a stejně dramaticky zvyšovat spoluúčast pacientů ve zdravotnictví. Za samozřejmé, dámy a pánové, považujeme, že šetřit se musí odshora, tedy na úrovni vlády, parlamentu a veřejné správy. Za férové vůči veřejnosti považujeme maximální možné omezení výsad politiků a úředníků, a to včetně snížení jejich platů. To se bude týkat mimo jiné omezení imunity, zdanění náhrad, ale například i zbytečných státních výdajů ve všech sektorech.

Já osobně považuji za mnohem zásadnější strukturální reformy. Chceme-li mít dlouhodobě udržitelné veřejné finance a chceme-li především zastavit zadlužování, musíme provést reformy na výdajové straně veřejných rozpočtů. Objemově největšími výdaji veřejných rozpočtů jsou důchodové systémy a zdravotnictví. V tom prvním případě ve výši zhruba 350 miliard Kč, v tom druhém případě ve výši zhruba 220 miliard Kč. Bez těchto hlubokých strukturálních reforem na výdajové straně státního rozpočtu se neobejdeme. Zároveň musíme zjednodušit celý daňový systém, proklestit tu džungli různých výjimek a úlev na dani.

Kromě boje proti korupci na všech úrovních musíme posílit právní stát. Orgány činné v trestním řízení musí být skutečně procesně, ale i funkčně nezávislé. Chceme dokončit některé velké kodexy, jako je občanský zákoník, nový obchodní zákoník, pokročit v práci na novém trestním řádu.

Z hlediska dlouhodobé konkurenceschopnosti je nejvýznamnějším krokem reforma vzdělávacího systému. Potřebujeme především moderní vysokoškolské vzdělání. Potřebujeme zavést systém provázání vysokoškolského vzdělání s výzkumem a vývojem. Naším cílem je mít skutečné výzkumné univerzity, definovat je jako jakési elity mezi vysokými školami. Nesmíme však zapomínat ani na regionální školství, to znamená především na kvalitu základních a středních škol, protože teprve kvalitou těchto základních a středních škol umocňujeme kvalitu vysokoškolského vzdělání.

Vláda chce dále prohloubit adresnost sociálního systému, přičemž bude myslet na solidaritu se skutečně potřebnými. Naší snahou je zabránit zneužívání sociálních dávek a zpružnit trh práce. Nezaměstnanost je stále palčivý problém a vláda musí vytvořit takové podmínky, aby se podnikatelským subjektům vyplácelo vytvářet nové pracovní příležitosti a najímat nové zaměstnance.

Reformy jsou, dámy a pánové, nevyhnutelné, abychom v blízké budoucnosti neupadli jako celá země do stádia chudoby. Budou prováděny s maximálně možnou sociální citlivostí. Budeme o nich jednat s opozicí i v tripartitě. Budeme trpělivě vysvětlovat, proč jsou tyto změny zapotřebí. Musí dočasně trochu bolet, aby v budoucnosti nebolely kvůli postupujícímu zadlužení ještě více, protože pak by opatření především v sociálním systému byla ještě tvrdší a ještě markantnější, než jsou dnes a každý, kdo se podívá do zemí, které staly na prahu státního bankrotu, musí této tezi dát za pravdu.

Nechceme se dostat do dluhové pasti, jako je Řecko, jehož problémy komplikují život celé eurozóně. Je bláhové tvrdit, že reformy nejsou zapotřebí. Ostatně i řada evropských vlád, a není důležité, zda jsou takzvaně pravicové nebo takzvaně levicové, musí šetřit a reformovat, aby nezpůsobily ekonomický kolaps. A šetří tak i vlády tvořené sociálními demokraty, nebo socialisty, a ruší sociální dávky, snižují důchody apod.

O tom, že krize zdaleka není u konce, svědčí i hrozba snížení ratingu některých členských zemí eurozóny. Náš výhled je mnohem optimističtější, celá řada ratingových agentur naopak reagovala na politický vývoj v posledních týdnech tím, že vyhlásila pozitivní výhled pro rating České republiky. Jsem přesvědčen, že koaliční program odpovídá očekáváním seriózních ekonomických odborníků doma i v zahraničí.

Je známo, že každá krize je zároveň příležitostí, jen se musí správně uchopit. To znamená, i tato ekonomická krize, která proběhla, jednoznačně ukazuje, že existuje množství dávno nazrálých společenských problémů, dříve odsouvaných do neurčité budoucnosti v představě, že nějak vyhnijí a zmizí samy od sebe. Nynější katarze nám umožní nabídnout společnosti pozitivnější vizi, než jen úsporné programy.

V posledních volbách, dámy a pánové, občané naznačili, po čem prahnou a ve jménu čeho jsou ochotni snášet i dočasné problémy. Poprvé - nebo velmi často poprvé - měli nejenom pocit, ale i hmatatelný důkaz, že jejich účast není pouhým formálním aktem, ale že může reálně ovlivnit výsledek voleb. Byl to projev fundamentálnější tužby lidí účastnit se rozhodovacích procesů, které mají bezprostřední dopad na jejich životy. Občany dávno frustruje skutečnost, že stále častěji se jedná o nich bez nich. Stále více důležitých rozhodnutí je činěno v anonymních mocenských centrálách, které jsou daleko za jejich obzorem a velmi často daleko za jejich pochopením. Rozhodnutí, jež nemohou ovlivnit, se k nim pak vrací v podobě nařízení a instrukcí nezvratných a nenapadnutelných jako téměř nějaká boží přikázání.

Občanská spoluúčast, to je součást reformního etosu naší vlády. Nechceme, aby soběstační a sebevědomí jedinci byli degradováni na pouhé odběratele státních podpor a dávek různého druhu. Zdá se, že ani oni nechtějí platit za tuto vymoženost rezignací na svou svobodu a na svá práva. Ambicí naší vlády je vytvořit podmínky, v nichž by se mohla začít formovat tato zvýšená občanská spoluúčast. Chceme mimo jiné, dámy a pánové, omezit všemohoucnost úředního razítka, tohoto odvěkého zdroje korupce, osobního obohacení, ale také lidské odcizenosti. Proto budeme podporovat všechny formy občanské samočinnosti, spolky a sdružení, které nechtějí sdílet mentalitu nastavené dlaně a chtějí se aktivně a tvořivě podílet na správě veřejných věcí.

Svobodná, prosperující, vzdělaná, kulturní, konkurenceschopná a nezadlužená společnost - taková má být podle našeho názoru Česká republika na počátku dalšího desetiletí 21. století. Jsme přesvědčeni, že právě taková Česká republika obstojí vůči výzvám, které před touto zemí a před jejími deseti milióny obyvatel stojí. Právě ve jménu takové země bych vás, dámy a pánové, chtěl požádat o vyslovení důvěry této vládě.

Děkuji vám za pozornost.

RNDr. Petr Nečas, předseda strany, člen regionální rady, místopředseda oblastního sdružení a předseda vlády, poslanec PČR

[ zpět ]