[ zpět ]

Petr Nečas: Projev premiéra a předsedy ODS na schůzi Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry vládě České republiky

28.4.2012

Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové,

úvodem mám jedno stručné oznámení především pro sdělovací prostředky: To číslo vzniklé z procedurálního hlasování - 138 - určitě nepředjímá výsledek dnešního hlasování o důvěře, s tím nepočítám. A vzhledem k tomu, že určitá procedurální hlasování v tomto týdnu byla spojována s počty hlasů, tak považuji za nutné a korektní vůči kolegům a kolegyním z opozice toto říci úvodem.

V posledních dnech a týdnech, dámy a pánové, jsme zaznamenali samozřejmě celou řadu velmi silných politických turbulencí. Z této politické situace jsou pouze dvě logická východiska. Buďto se najde dostatečná sněmovní většina, která je schopna prosazovat programové prohlášení vlády a koaliční smlouvu, anebo nikoli, a pak je tou jedinou zodpovědnou cestou cesta k rychlým předčasným volbám. Mimo jiné i proto, aby nově vzniklá vláda měla možnost a mandát sestavit návrh státního rozpočtu, který musí být předložen do konce září letošního roku. Jakýkoliv jiný krok, jakákoliv jiná varianta, jakékoliv si hraní mezi těmito dvěma řešeními znamená pouze zavádět v této zemi a prohlubovat politickou, a dokonce ekonomickou nestabilitu.

Vláda České republiky požádala - podruhé v tomto volebním období - o hlasování o důvěře. Nepřichází s žádnou programovou revolucí, nepřichází s žádnou razantní změnou vládní politiky. Nadále vycházíme z kompromisu, který byl založen na průsečíku tří politických programů z léta roku 2010. Samozřejmě i ve znění revize či redukce tohoto programu, ke které došlo v první polovině letošního dubna.

Příčinou stávající politické situace i tohoto hlasování - a to si řekněme otevřeně - je rozdělení jedné koaliční strany. Dnes tady zřejmě proběhnou desítky a desítky diskusních vystoupení, ve kterých se to samozřejmě bude míhat ostrými slovy, ostrými slogany, ostrými frázemi, a budou se používat i zaběhnuté terminus technicus, jako je například přeběhlík. Já chci, dámy a pánové, zdůraznit jednu věc. Přeběhlík je člověk, který přejde od koalice k opozici, anebo z opozice ke koalici. V této Sněmovně není nikdo, kdo by přešel od opozice ke koalici. Koalice mezi sebou žádné přeběhlíky nemá. Ano, v této Sněmovně jsou ti, kteří přecházejí nebo přešli od koalice k opozici, ale znovu zdůrazňuji - tato vláda ve svých řadách přeběhlíky nemá. Kdo zůstává s vládou, kdo zůstává s jejím programem, kdo zůstává s její politikou, není v mých očích žádný přeběhlík.

Rozdělení jednoho poslaneckého klubu neznamená, dámy a pánové, žádný programový obrat vlády. Pokud tato vláda obdrží důvěru, považuji za klíčové, aby byla schopna prosazovat své vládní priority.

Vládní většina ponese v případě vyslovení důvěry poměrně těžký úděl. Pohybujeme se v komplikované celoevropské ekonomické situaci. Pohybujeme se samozřejmě i v situaci nutnosti konsolidace veřejných financí a pohybujeme se také v situaci, kdy máme nižší tempa ekonomického růstu, než jsme počítali ještě v létě roku 2010.

Za posledních dvanáct měsíců v celé Evropské unii, dámy a pánové, především z rozpočtových důvodů padlo již osm vlád. Mimochodem, o víkendu se k nim přidala devátá vláda, vláda Nizozemského království. Je tedy evidentní, že vládní rozpočtová politika je klíčovým důvodem existence či neexistence konkrétních vlád a konkrétních vládních koalic.

Chci zdůraznit, že vládní rozpočtová politika má důvěru finančních trhů a tam, kde nerozhodují politiky a politikaření, to znamená především u renomovaných mezinárodních institucí, má tato vláda ve své rozpočtové politice kredit, má důvěru a má pozitivní hodnocení.

Někdo může namítnout, a již dopředu čtu námitky a komentáře především v levicovém tisku nebo u levicových novinářů a levicových politiků, proč se pořád mluví o názoru finančních trhů a mezinárodních institucí. Já bych tady odpověděl slovy Járy Cimrmana: nemusí se nám to líbit, nemusíme s tím souhlasit, ale to je tak asi všechno, co s tím můžeme dělat. Jejich chování, jejich myšlení má zásadní vliv na ekonomickou kondici jednotlivých států, ať se nám to líbí, nebo ne. Nikoliv náhodou, dámy a pánové, dny jednání například Rady ministrů financí a hospodářství ECOFIN nebo evropských rad, čili jednání předsedů vlád, byla v minulých obdobích úmyslně stanovována tak, aby buď končila, nebo začínala buď před začátkem, nebo před uzavřením světových finančních trhů, kdy den, jak známo, vzhledem k časové hranici začíná na Dálném východě, čili v Japonsku a v Austrálii. Nikoliv náhodou! Jedna negativní, nebo naopak pozitivní zpráva hrála s osudy celých zemí, s jejich rozpočty, ale také s jejich obyvateli. Proto takový důraz na finanční a rozpočtovou konsolidaci této země.

Chci zdůraznit, že výsledkem a jakousi známkou jsou samozřejmě i průzkumy veřejného mínění, jsou i volební preference, ale musím říci opět nepopulární větu: jsou to i úroky českých vládních dluhopisů - a ty se pohybují na velmi dobré úrovni. V celoevropském srovnání tato vláda a vládní koalice a vy, provládní nebo vládu podporující poslanci a poslankyně, se v tomto nemáte za co stydět. Průměrná úroková míra českých desetiletých vládních dluhopisů 3,5 až 3,8 %, když to porovnáme například se sousedním Slovenskem, které je dokonce v eurozóně a má v průměru pětiprocentní úrokovou míru, se sousedním Polskem, které je považováno za ekonomicky úspěšnou zemi a má zhruba 5,5 % úrokové míry, tak jenom rozdíl v úrokové míře, kdyby Česká republika měla stejnou úrokovou míru jako sousední Polsko, tak to na výdajích rozpočtu znamená 14 mld. Kč. Jinými slovy, když jsme letos vázali výdaje ve výši zhruba 23 mld. Kč, tak jenom poskočení naší úrokové míry na úrokovou míru sousedního Polska by znamenalo prakticky dvě třetiny těchto vázání.

Čili zodpovědnou rozpočtovou politikou šetříme peníze daňových poplatníků a dostáváme tím nezávislou známku z chování a kvality práce této vlády.

Chci také připomenout, že za posledních osmnáct měsíců tři největší ratingové agentury v sedmdesáti případech u členských zemí Evropské unie snížily rating. Jenom v deseti případech rating zvýšily a jenom ve dvou případech, což je Česká republika a Estonsko, zvýšily rating o dva stupně. To je další nezávislý posudek, chcete-li, nezávislá známka, nezávislé hodnocení práce této koalice a této vlády.

Pozitivní vyznění, pozitivní ocenění reformních a konsolidačních kroků vydaly mezinárodní instituce, jako je Organizace pro ekonomický rozvoj a spolupráci /OECD/, Mezinárodní měnový fond nebo Evropská komise, která takto zhodnotila náš národní plán reforem.


Tato vláda nadále půjde cestou k vyrovnaným a trvale udržitelným rozpočtům. Dámy a pánové, tyto kroky musíme udělat dnes. Budeme-li je odkládat, budou muset být stejně provedeny a budou jenom bolestivější a těžší. Právě proto je nezbytné z této cesty nesejít a v cestě rozpočtové konsolidace pokračovat. Dluhy, dámy a pánové, jsou největší veřejný nepřítel. Dluhy by zničily budoucnost naší země. Dluhy by zničily budoucnost deseti milionů občanů naší země. Dluhy by zničily dokonce i budoucnost našich dětí, které se ještě nenarodily a které za ně nenesou vůbec žádnou zodpovědnost. Neseme tedy vyšší zodpovědnost než jenom za momentální politickou a ekonomickou situaci.

Je bohužel velkým problémem, že tyto reformy, které provádíme - uznávám, jsou v mnoha aspektech bolestivé -, nebyly provedeny v době, kdy tady byl vysoký ekonomický růst. Mám na mysli především polovinu minulého desetiletí. Sociální demokracie dnes prohlašuje, že chce rušit reformy. Ale kdo se podívá do klíčových podkladových a programových dokumentů, tak zjistí, že sociální demokracie dnes prosazuje zrušení toho, co její vlastní experti jí v letech 2003 až 2005 navrhovali. Například to navrhovali tehdejšímu ministru financí.


Jenom několik ukázek. Zavedení dobrovolného vícepilířového penzijního systému. Připomíná nám to něco? Přesun daňového zatížení z daní přímých na daně nepřímé. Připomíná nám to něco, dámy a pánové? Redukce sociálních výdajů. Připomíná nám to něco? Redukce platů ve veřejném sektoru. Připomíná nám to něco? Proč to nebylo provedeno v letech 2003 až 2005? Mohli jsme dnes být, celá tato země, v úplně jiné situaci. Tyto reformy byly odkládány.

Tyto reformy byly odkládány a ano, i proto jsou dnes částečně bolestivé. Budou-li odkládány dále, budou bolet ještě více. Myslím, že z těchto faktů je to naprosto zřejmé. Problém je, že sociální demokracie to dodnes nepochopila. Sociální demokracie se absolutně nic nenaučila.

Co navrhují sociální demokraté?

Navrhují rušit reformy, které měli sami doporučené.

Navrhují prohloubení progrese, když je evidentní ze všech čísel, že to přinese pouze několik miliard. To nevyřeší problém veřejných financí.

Navrhují další sazby u vybraných firem. Dámy a pánové, když se podíváme například na loňský rok, kdy české firmy dosáhly rekordního exportu ve výši téměř tří tisíc miliard korun, tak je třeba se ale podívat na strukturu toho exportu. Padesát procent veškerého českého exportu dělá deset českých firem, těch deset exportních šampionů. Tisíc pět set miliard ročně dělá těchto deset firem. A právě podle obratu a zisku sociální demokraté tyto exportní šampiony, tyto tahouny české ekonomiky, chtějí zatížit další daňovou sazbou. Dává toto nějaký smysl? Každému racionálnímu člověku nikoliv, pouze sociálním demokratům. A to je opak racionálního myšlení.

Ano, populisticky slibují, že zvýší daně bankám, energetickým společnostem a telekomunikačním společnostem. Kde se ty vyšší daně projeví? Samozřejmě že především v poplatcích a cenách, které zaplatíme my všichni - podnikatelský sektor, občané, rodiny v této zemi. A v případě bank se to dokonce projeví i v růstu úrokové míry.

Co bude výsledkem těchto kroků sociální demokracie - zavedení dalších daňových sazeb u vybraných firem, energetik, telekomunikací, bank a podobně? Pouze podvázání ekonomického růstu a pouze likvidace pracovních míst. To je politika sociální demokracie a po této cestě my tedy rozhodně nepůjdeme!

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsem si plně vědom sociální citlivosti celé řady kroků, které vláda pod mým vedením dělala a dělá. Jsem si plně vědom jejich dopadů na část české veřejnosti. Jsem si plně vědom toho, že řada lidí se ocitá ve složité životní situaci. A právě proto budujeme adresný sociální systém, aby pomohl lidem v nesnázích. Pokud někde nefunguje, pokud selhává, musíme zasáhnout a situaci napravit. Ale není to důvod pro ústup od sociálně adresného systému zaměřeného pouze na sociálně potřebné.

Rozumím obavám a strachu celé řady našich spoluobčanů. Naprosto je chápu. Již dlouho trvá ekonomická stagnace, dokonce ekonomický pokles. Řada lidí se bojí o sebe, o své rodiny, o své zaměstnání, o svoji budoucnost. Já těmto obavám jako předseda vlády pozorně naslouchám a kladu si otázky, protože jsem velmi, velmi sebekritický člověk. Ale moje odpověď na tyto otázky je pořád stejná: Musíme pokračovat v reformách. Pokud je neuděláme dnes, budou se muset dělat v budoucnosti a budou ještě sociálně citlivější a bolestivější, než jsou dnes. Nemůžeme sejít z této cesty, nemůžeme zastavit konsolidaci veřejných financí, nemůžeme zastavit modernizační reformy této země. Je to správná politika, ano, i když v tuto chvíli není zrovna populární.

V rámci Evropské unie si mimochodem, dámy a pánové, vůbec nestojíme špatně. Jsme podle tohoto srovnání v rámci Evropské unie zemí s pátou nejnižší nezaměstnaností. Máme sedmý nejnižší veřejný dluh. Máme sedmý nejnižší schodek veřejných financí za loňský rok. Máme devátou nejnižší nezaměstnanost mladých lidí do dvaceti pěti let. Máme nejnižší míru chudoby. Máme třetí nejnižší míru ohrožení chudobou u českých důchodců. To přece nejsou špatné výsledky, ba právě naopak.

Mimochodem, ve světle dvou údajů - páté nejnižší míry nezaměstnanosti a nejnižší míry chudoby v Evropské unii - výroky o tom, že lidé demonstrují z důvodů sociálních, může vážně myslet jenom člověk mdlé inteligence. A protože já si nemyslím, že lidé, kteří tyto výroky říkají, že jsou to sociální demonstrace, jsou mdlé inteligence, já moc dobře vím, že nejsou, tak z toho evidentně plyne, že ty důvody jsou politické, nikoliv sociální. Protože sociálně demonstrovat v zemi s pátou nejnižší nezaměstnaností v Evropské unii a s nejnižší mírou chudoby v Evropské unii opravdu nedává žádný logický smysl - vyjma politiky. A jak známo, v politice velmi často logika neplatí.

Vláda České republiky pod mým vedením v případě, že dostane důvěru, bude pokračovat v klíčových bodech programu. Bude reformovat veřejné finance, bude pokračovat v reformách důchodového systému, protože to je nutný krok vzhledem k demografickému vývoji. Vláda bude pokračovat v modernizaci zdravotnictví, v jeho cestě k větší efektivnosti. Vláda musí provést reformu terciárního vzdělávání, která je důležitá z hlediska naší konkurenceschopnosti. Vláda bude postupovat podle strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, kdy se chceme do roku 2020 dostat mezi dvacet nejvíce konkurenceschopných ekonomik. Samozřejmě budeme pokračovat v cestě většího tlaku na transparentnost veřejných zakázek, což snižuje prostor pro korupci, ale také přináší konkrétní rozpočtové úspory.

Zkrátka a dobře, dámy a pánové, od konsolidace veřejných finanční nesmíme couvnout. Proti roku 2010 jsme zaznamenali samozřejmě zhoršený výhled naší i evropské ekonomiky. To si vyžaduje celou řadu korekcí rozpočtu - jak rozpočtu na rok 2012, tak na další dva roky, které spadají do mandátu této vlády.

Chtěl bych zdůraznit, že fiskální úsilí vlády pod mým vedením v letech 2010 až 2014 přineslo úspory ve výši 385 miliard korun, že i v tomto fiskálním úsilí a ve snižování schodku veřejných financí je poměr mezi úsporami a zvýšením příjmů 2 : 1, čili to splňuje takzvané zlaté reformní pravidlo.

Chci také zdůraznit, že další cestou, kterou musíme jít, je další redukce agend, další redukce byrokratického zatížení včetně rušení jednotlivých úřadů a institucí.

Chci také zdůraznit, že složená daňová kvóta se až do konce mandátu této vlády bude pohybovat okolo 34,5 %, mimochodem o tři procentní body méně než za vlád sociální demokracie. Jestliže dnes sociální demokraté tvrdí, že když vyhrají volby, zvednou složenou daňovou kvótu na stejnou úroveň jako v době, kdy byli ve vládě, tak tím sdělují lidem jednoduchou věc: Každý rok, vážení spoluobčané a vážené české firmy, vám vytáhneme z kapes zhruba 120 miliard korun navíc. Je poctivé a férové, aby to takto sociální demokraté řekli. My budeme držet složenou daňovou kvótu na její stávající výši a nebudeme ji zvyšovat.

Chci také říci, že součástí těchto konsolidačních kroků musí i velmi výrazná prorůstová agenda vlády České republiky. Potřebujeme efektivnější čerpání fondů Evropské unie. Ano, uznávám, je tam obrovský problém a obrovský průšvih a musíme to řešit. Mnohé z těchto problémů jsou za námi a je naší povinností tuto situaci zvládnout. Potřebujeme tyto evropské fondy pro podporu ekonomického růstu.

Musíme dále snižovat administrativní, byrokratickou a regulativní zátěž především pro malé a střední firmy. Musíme podporovat export českých firem především do teritorií mimo Evropskou unii. Musíme podporovat inovativní podnikání a musíme také mobilizovat aktiva státu, protože je zbytečné, aby na příklad u některých státních podniků se na účtech válely miliardy korun, které mohou být použity k povzbuzení ekonomického růstu.

Dámy a pánové, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, žádám o důvěru ty z vás, kteří stojí za rozpočtově odpovědnou politikou státu. Žádám o podporu ty z vás, kteří si nemyslím, že se dluhy nemusí platit. Žádám o důvěru ty z vás, kteří mají odvahu i vůli k provedení nezbytných, byť nepopulárních opatření.

A dovolte mi na závěr, abych nikoliv náhodně skončil slovy, kterými jsem jako premiér žádal o podporu své vlády v létě roku 2010. Na těch slovech nemám co měnit ani dnes: "Svobodná, prosperující, vzdělaná, kulturní, konkurenceschopná a nezadlužená společnost - taková má být podle našeho názoru Česká republika na počátku dalšího desetiletí 21. století. Jsme přesvědčeni, že právě taková Česká republika obstojí vůči výzvám, které před naší zemí stojí a stojí před jejími deseti miliony obyvatel. Právě ve jménu takové země bych vás, dámy a pánové, chtěl požádat o vyslovení důvěry vládě."


Děkuji za pozornost.

[ zpět ]