[ zpět ]

Petr Nečas: Rozhovor pro Hospodářské noviny

24.8.2009

Jak hodnotí vaši voliči toskánské prázdniny předsedy ODS?

Dominantní reakce je samozřejmě negativní. Zvláště na konzervativní východní Moravě tím nejsem překvapen.

 

Co jim vadí? Že se Mirek Topolánek poplácává s lobbisty a byznysmeny před jachtami v marině?

Ti, kteří nejsou motivováni závistí, sami jsou slušně zajištění a mohli by si takovou dovolenou bez problémů dopřát, kritizují nízkou míru empatie a sociální inteligence a určitou necitlivost. To zaznívá i od přesvědčených voličů ODS, kteří na tom materiálně rozhodně nejsou špatně. Lidem to připadá nešťastné, ale hlavně jim vadí, že jim to poté pan předseda nevysvětlil. To jim vadí snad ještě víc. Do průšvihu se může dostat každý z nás, ale důležité je na něj adekvátně reagovat.

 

Proč ODS nevysvětluje?

A proč by ODS měla reagovat na kroky jednoho svého politika? Reagovat může jen ten politik.

 

Ten politik je váš předseda. Přešlap Topolánka je pro lidi přešlapem celé strany. Měl po návratu víc vysvětlovat a ne se snažit aféru v jeho tradičním stylu "vysedět"?

Jsem především přesvědčen, že trocha pokory nikdy neublíží.

 

Říkal jste Topolánkovi, že pro stranu je to problém a měl by své prázdniny s manažery a lobbisty vysvětlit, aby rozehnal pochybnosti?

Ještě jsme to neprobírali. On byl na dovolené, která se prolínala i s mojí dovolenou. Já jsem tedy nebyl v Toskánsku. I když jsem ve stejné době byl také v Itálii.

 

Kde?

Jezdím stále na jedno místo - do Venetta. To je u Benátek, tam jsou krásná místa Verona, Padova. Dá se tam dojet s dětmi přes noc. Já počítám s tím, že mě kdokoliv může kdekoliv vyfotit, a podle toho se chovám.

 

Byl jste někdy na dovolené s někým z lobbistů nebo manažerů polostátních firem?

Nikdy. Já je nevyhledávám a je známo, že ani oni mě.

 

Svého šéfa celkem tvrdě kritizujete.

Svůj názor jsem panu předsedovi sdělil velmi jasně a zřetelně.

 

Jak reagoval?

Ne zcela ho akceptoval, abych to řekl diplomaticky.

 

Jak může ODS omezit politické škody z toskánských prázdnin?

Nemůže, těm může zabránit jen pan předseda. ODS nemůže udělat už vůbec nic, nemůže nést zodpovědnost za činy konkrétního člověka, navíc ve vazbě na lidi, kteří stojí úplně mimo struktury ODS.

 

Můžete dostat Topolánka pod tlak a přimět ho, aby to lidem víc vysvětlil.

Ten vytváříme.

 

Má stejný názor jako vy většina vedení ODS?

Netroufnu si to odhadovat, než se s nimi dnes uvidím na grémiu (rozhovor se odehrával ve čtvrtek dopoledne, pozn. red.). Názor většiny ODS je ale negativní.

 

Co by měl Topolánek udělat, aby rozehnal pochyby kolem své dovolené?

Především už podobnou chybu neopakovat.

 

To už se snad do voleb nedá stihnout.

Všechno je zvládnutelné. Určité věci se staly, reakce na ně nebyla přiměřená, teď nezbývá než doufat, že nám to naši voliči odpustí. A odpustí to ve chvíli, kdy se žádná taková věc už nebude ani v náznaku opakovat.

 

Toskánsko znovu otevřelo debatu o propojení politiky a byznysu. Kde je přijatelná hranice vztahů, za niž by se politik nikdy neměl dostat?

Je absolutní hloupost, demagogie nebo naivita myslet si, že se spolu politici, byznysmeni a lobbisté nebudou bavit a scházet. Svět politiky a byznysu od sebe nejde oddělit čínskou zdí. Musí to ale mít určitou míru, za kterou to nesmí zajít. To máte stejné jako s alkoholem. Drtivá většina z nás pije alkohol, aniž se stane alkoholikem nebo se opije. Přesně tak je to i s hranicí mezi politikou a byznysem. Přiznávám, že je velmi jemná a fluidní, přesto je ji nezbytné najít.

 

Stal se už z předsedy ODS politicko-byznysový alkoholik?

Já pevně doufám, že ne.

 

Doufáte, nebo mu věříte?

Chci věřit, že se jím nestal.

 

Jak vypadá politicko-byznysový alkoholik závislý na lobbistech? Kdo to je?

Takoví lidé jsou ve všech stranách, ale, nezlobte se, jména vám říkat nebudu. Ti lidé jsou na lobbistech především existenčně závislí jako na svém patronovi, protože s ním zřejmě mají spojené své "sociální zabezpečení" poté, co skončí v politice. Nechají se ovlivňovat v běžném rozhodování.

 

Vy osobně znáte politiky, kteří jsou na lobbistech existenčně závislí?

Znám. V ODS jsou to zatím naštěstí naprosté výjimky. ČSSD, která byla osm let ve vládě, je tím zasažena více, a pokud novináři chtějí věřit báchorkám o obchodech s akciemi za 100 milionů korun (příběh zbohatnutí Stanislava Grosse, pozn. red.), tak jsou dost naivní. Nebo v té méně arogantní formě báchorkám, jak lze během několika let našetřit 5,5 milionu, byť za použití poslaneckých náhrad.

 

Místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka, o jehož nákupu bytu mluvíte, je podle vás existenčně závislý na lobbistech?

Já jeho vysvětlení o nákupu bytu absolutně nevěřím. Měli jsme podobné příjmy: také jsem byl předsedou výboru, ministrem a vicepremiérem, také mám ženu, která je doma a pečuje o děti. Nevěřím, že mohl našetřit 5,5 milionu. Měl jsem srovnatelné příjmy, stejnou výši náhrad. Také žiji skromně, nemám žádné nákladné koníčky s výjimkou knih, ale takovou částku bych prostě nebyl schopen ušetřit.

 

Přibývá politiků, kteří jsou existenčně závislí na lobbistech a byznysmenech? Miroslav Kalousek tvrdí, že už dochází k privatizaci veřejné moci.

Každé politické sdělení je kombinací obsahu, formy, načasování a mluvčího. Jestliže některý z prvků nesedí, stává se to sdělení nevěrohodné. Já při vší úctě k Miroslavu Kalouskovi, kterého si velmi vážím, nejsem přesvědčen, že by měl pouvoir být tím moralizátorem české politické scény.

 

Bez ohledu na Kalouska, zhoršuje se závislost politiků na byznysmenech?

Tyto věci začínají být viditelnější. Nemyslím, že jich přibývá. Když se podíváte na vývoj počtu odhalených karcinomů za posledních patnáct let, nepřibývá jich, máme ale lepší diagnostické metody, více jich odhalujeme. S propojením politiky a byznysu je to podobné.

 

Co jsou ty nové diagnostické metody na politickou korupci?

Před deseti patnácti lety si to nikdo nedovedl představit. Bylo to tabu. Lidé si říkali: To není možné, aby tak významný politik byl tak spjat s tímhle byznysmenem.

 

Přišel ten zlom v roce 1997, s koncem Klausovy vlády a začátkem opoziční smlouvy?

To je hodně zjednodušené, ty nestydaté kroky jsou ale zhruba od té chvíle více viditelné.

 

Lidé ztratili úctu a důvěru k politikům, nebo naopak politici přišli o skrupule a své vazby s vlivnými a bohatými víc vystavují na odiv?

Je to kombinace obojího. Nechci si hrát na amatérského sociologa, ale předvádění bohatství a moci tam je. Souvisí to s větší teatralizací politiky. Svou roli ale hrají i technologie. Dnes vás každý snadno mobilem vyfotí v restauraci nebo na pláži a pošle to do novin. Fotbaloví reprezentanti by o tom mohli povídat, před deseti lety by o jejich bujarém večírku nikdo nevěděl a nebyli by z týmu vyloučeni. Všechno je víc vidět.

 

Proč si to politici nepřipouští?

Nechci si hrát na Freuda. Těžko říct: politika má ve chvíli, kdy dostoupáte do určité funkce, drogový charakter. Každý, kdo je soudný, vám přizná, že to má určité omamující účinky. Někoho to semele, někdo je odolný a ustojí to. Někdo se stane po pár pivech denně alkoholikem, někdo pije roky litr vína a je v pohodě.
 

Petr Nečas

[ zpět ]