2024
pondělí 25. listopadu
Aktuálně:
[ archiv novinek ]
Aktuality:
25.11.2024
Premiér Petr Fiala: Před námi jsou klíčové investice do jádra nebo čipů, bez kvalitního vzdělávání se neobejdeme
[ Více ]
25.11.2024
Platy jako v Německu budou, když to říká premiér. Mít 30 % ve volbách je reálné, říká ministr Martin Baxa
[ Více ]
24.11.2024
Martin Kupka: Německé platy? Je dobře, že budíme pozornost. V roce 2033 bude hustší síť dálnic než v Polsku
[ Více ]
23.11.2024
Martin Červíček: Bezpečnostní sbory ve 21. století: Jak předcházet krizím v policejním systému?
[ Více ]
22.11.2024
Navýšení poplatků za ČT a ČRo schválíme začátkem roku. Chování Babiše je šílené, říká Martin Baxa
[ Více ]
[ zpět ]
7.5.2014
Politikům se často vyčítá, že jsou úplatní. Ale cožpak politika samotná není založena na skupinovém získávání různých výhod? To, co podle jedněch je kriminálním činem, je od pradávna běžným projevem lidského chování.
Pěkně o tom psal americký profesor Robert Alan Dahl. Velice názorně uváděl, že 1.) farmář podporuje kandidáta, který mu slibuje udržení vysokých cen jeho produktů 2.) podnikatel podporuje kandidáta, který mu slibuje nízké korporátní daně a 3.) spotřebitel hlasuje pro kandidáty, kteří mu slibují snížení „prodejních daní“.
Každý z politiků slibuje něco odlišného a výsledkem toho je moc, která je podle Dahla „pluralitně distribuována“ v rámci dané společnosti, což on považuje za spravedlivé.
Pokud bychom se na tento model dívali z hlediska „úplatnosti“, můžeme snadno říci, že při hospodaření s veřejnými statky by neměl rozhodovat skupinový zájem, ale zájem celku, zájem veřejný. A politik, který sníží DPH a tím naruší celkový výběr daní se vlastně dopouští kriminálního činu, když tímto způsobem rozhoduje ve prospěch spotřebitelů, kteří je zvolili. A spotřebitelé, kteří jej zvolili, se dopouštějí korupčního jednání, pokud zvolí politika, který rozhodne pouze v jejich zájmu a nikoliv v zájmu veřejném. Připadá Vám to absurdní? K podobným absurdním závěrům musí dojít každý, kdo kriminalizuje běžné politické jednání.
Brutální příklad politického korumpování voličů v naší historii však přeci jenom máme. Krajské volby v roce 2008, známé jako „oranžové tsunami“ vyhrála ČSSD pod korupční nabídkou voličům, že zruší zdravotnické poplatky. Byl to poslední skutečný úspěch Jiřího Paroubka, který byl o to drzejší, že rušení zdravotnických poplatků vůbec nebylo v kompetenci krajských samospráv. Masivní propaganda však zafungovala a voliči se nechali zkorumpovat. To, co jim vadí na politicích, sami provedli vhozením hlasu do volební urny. A byl za to někdo trestně stíhán? Nikoliv, jedná se o „uplácení“, které je v předvolebním politickém boji zcela legitimní.
Jaké z toho plyne poučení? Politický svět má vlastní pravidla, která se liší od světa ekonomiky a od světa justice. Svět politiky zároveň představuje „křehkou květinku“. Jakmile jej převálcuje „těžký byznys“ na straně jedné, máme zde korporátní stát. Jakmile jej převálcuje „policejní a soudní mašinérie“, máme zde policejní stát. V ideálním případě se vliv politiky, byznysu a justice udržuje ve vzájemné rovnováze. K narušování této rovnováhy však proces demokracie svádí na každém kroku a ne každý politický systém tomuto narušení odolá.
MUDr. Vít Šlechta
[ zpět ]