[ zpět ]

Příliš krátká paměť Bohuslava Sobotky

4.11.2011

Tak a už je to tady zase. Obstrukce. Opozice se snaží vládní většině znesnadnit přijetí reformních zákonů. Za pozitivní lze spatřovat, že na rozdíl od tolik idealizované I. republiky a tolik zbytečně nenáviděného habsburského mocnářství zatím poslanci nepřistoupili k fyzickým konfrontacím ani nezahájili proces demolování vybavení dolní komory parlamentu.

Obstrukce jsou nepochybně legitimním nástrojem opozice. Základem jsou sáhodlouhé projevy. Například v USA drží rekord senátor Strom Thumond, který dokázal řečnit celých 24 hodin a 18 minut. Ve státech patří mezi oblíbené obstrukční taktiky předčítání Bible. U nás to kdysi – podotýkám, že úspěšně – zkoušel Miroslav Sládek s telefonním seznamem. Jsme holt národ ateistů. Ale zpět k tématu.

Bohuslav Sobotka v dnešních dnech tvrdí: „Obstrukci pokládá ČSSD za legitimní parlamentní nástroj…“, přitom před necelými 2 lety, kdy k obstrukcím přistoupila ODS, tentýž Bohuslav Sobotka hřímal: „Parlamentní obstrukce bývá často posledním nástrojem zviditelnění malých či extremisticky orientovaných politických stran, které chtějí tímto způsobem demonstrovat svůj zásadní odpor proti vůli příslušné parlamentní většiny. Takto se u nás chovali například Republikáni Miroslava Sládka, než je voliči potrestali a strana skončila v mimoparlamentním zapomnění.“

Došlo snad za tu dobu u Bohuslava Sobotky k hnutí mysli? Nebo jen bezpáteřně přizpůsobuje své názory situaci? V prvním případě, by bylo fair, aby svůj omyl přiznal a omluvil se těm, které tehdy přirovnával ke sládkovcům. V druhém případě by bylo dobré, aby si voliči ČSSD uvědomili, že Bohuslav Sobotka se chová jako korouhvička ve větru. Nakolik může být takový politik důvěryhodný? Posuďte sami.

 

Matěj Trávníček, předseda Politologického klubu Mladých konzervativců

[ zpět ]