[ zpět ]

Přišel, aby...aneb Proč nelze dát hlas Paroubkovi?

29.7.2009

Lze nemít v zásadě nic proti sociálně demokratickému přesvědčení. Zvlášť narodí-li se člověk v kraji a podmínkách, kde fyzická dřina a skromný život byly a jsou jednou ze základních ctností, a kde navíc výhody života v socialismu byly velmi hmatatelné. Takový člověk rozumí tomu, že společnost touží po určitých pojítkách a jistotách. Po pojítkách mezi bohatými a chudými, mezi zdravými a nemocnými, mezi pracujícími a nezaměstnanými, po jistotě, že méně úspěšný člověk bude moci požívat nejen ty statky, které si sám pořídil, ale i ty, na které se mu složí ti, kteří jsou na tom z různých důvodů finančně lépe. Je dobře, že tyto principy a myšlenky mají své nositele a propagovatele, protože vytváří zdravou konkurenci pro ty, kteří prosazují ideály jiné. Jsou to myšlenky jistě demokratické a v evropském kontextu a historii jistě civilizované. Lze – resp. je velmi potřebné – vést soustavný spor o míře, v jaké má být stát pro uvedené bohulibé aktivity využíván, o tom, jak a komu jednotlivá opatření pomáhají, či naopak škodí. Ale vždy lze takové postoje a jejich sympatizanty - respektovat. Ne tak ovšem pana Paroubka.

JP vstoupil do našich domovů v roce 2005. Přišel, aby...

... šířil pokoru k chudým a potřebným.
„Kdo z Vás to má?“

... byl na stráži politické slušnosti. –
„Pan Schwarzenberg trpí asi výběrovou sklerózou.... velebící lotyšské členy Waffen SS (pro pana Schwarzenberga píši raději německy).“

... pozvedl zaprášené sebevědomí sociální demokracie -
„Semelu pana Topolánka jako kafemlejnek.“ „Bez nás si ani ruce neumyjete.“

... do politiky vnesl státnický rozměr, principiálnost a pevné postoje. –
„Lidé si to podle našich průzkumů přejí...“

... potvrdil renomé sociálnědemokratické prognostiky –
„Šance, že druhá vláda pana Topolánka získá důvěru, odhaduji na pět procent.“

... otevřeně sdělil, která část politické konkurence představuje menší ideové zlo -
„Já čtu Haló noviny pravidelně, stejně jako čtu třeba Lidové noviny. A řeknu vám, že mi je mnohem hůře z Lidových novin.“

... si stál za tím, co řekl –
„Referendum o radaru? Není třeba jít s kanónem na vrabce.“

... ukázal rozdíl mezi arogantním, sebestředným pravičákem a skromným, pokorným a soucítícím sociálním demokratem –
„Mám něco jako poslání, možná od nějaké nejvyšší bytosti. O tom jsem nikdy nepochyboval,“

... oprášil Leninovy úvahy o užitečných idiotech –
„Lidé si zvyknou na leccos.“

... deklaroval úctu k vykonavatelům tradiční sociálnědemokratické společenské roli na trhu práce. -
„Měli by to sami uznat tito lidé, že prostě se hodí možná na něco jiného, třeba na odborářskou práci.“

... vyjasnil sociálnědemokratické ekonomické priority. –
„Co nejrychlejší zavedení eura je pro ČSSD prioritou.“

... ukázal otevřenost k politické diskusi a respekt k odlišnému politickému názoru občana –
„Jen politicky stupidní člověk by ve 2. kole volil proti ČSSD.“

... o morálce kázal –
„Narozdíl od pana Topolánka, já jsem měl odvahu říci věci manželce otevřeně.“

... vysvětlil, že škodlivost programu postaveného na zlých lidských vlastnostech je jen zdánlivá či maximálně relativní. –
„Tak závist je trochu jiná emoce než ta, která vede někoho k tomu, aby provedl fyzický útok.“

... ukázal, jak má vypadat hájení českých zájmů –
„...“
(přesná citace zaznamenána v protokolech tajných služeb, pořízených na jednání JP s premiérem Putinem)

... poodhalil upřímnost oslovení „příteli“, užívaného mezi sociálnědemokratickými straníky -
„Pánové Melčák s Pohankou, to jsou kreatury, lidské zrůdy.“

... modernizoval politiku ČSSD a objevil ideální prototyp sociálnědemokratického poslance –
„Paní Brožová je přece výborná herečka a pan Gandalovič je průměrný politik. Nemyslím, že musí být poslanecký klub složen jen z hvězd sociální demokracie, mohou tam být i jiní lidé – sportovci nebo řekněme i herci, proč ne?“

Česká sociální demokracie asi má, co chtěla a je spokojena. Tedy je převážně spokojena s panem JP. Přináší procenta a celkově tmelí stranu s mnoha zájmovými skupinami. Mnoha spoluobčanům přináší blažený pocit pevné ruky a rozhodnosti, stejně jako záruku neústupnosti před asociální pravicí. Soudím však - a snad není jen přání otcem myšlenky - že dlouhodobě si socdem spíše ublížila, když pana JP pustila ke kormidlu. Kdo je více vinen na tom, že společnost je tak rozdělená, skoro až rozeštvaná? Kdo způsobil, že dnes více než kdy jindy je „sociální demokrat“ skoro nadávka? Komu vděčíme za to, že místo pouhých slov létají vzuchem i vajíčka? Kdo zahodil obraz paličatého státníka-vizionáře, a vyvěsil místo něj karikaturu politického šmelináře, který se chodí lidí ptát, cože si to vlastně chtějí koupit?

Pane Paroubku, nepochybuji, že si v souladu se svým založením vedete soukromé průzkumy veřejného mínění i na blogserverech, jako je tento. Jestli to všechno, co se o Vás píše a říká, je jen jedno velké nedorozumění, a vy jste vlastně fajn chlap a charakterní člověk, tak to už hergot dejte nějak najevo. Alespoň kvůli té sociální demokracii. Do té doby si ale udělejte čárku do sloupečku, kde si píšete ty, od kterých Vy a strana, kterou reprezentujete, hlas v žádných příštích volbách či referendech nedostanete.
 

Jan Urbanec

[ zpět ]