[ zpět ]

Proč jsou církevní restituce nutné?

5.4.2012

Když T. G. Masaryk předával pověření novým ministrům vlády, doprovázel své pověřovací dekrety písemným doporučením, čím by se měl odpovědný ministr přednostně zabývat. Jedním z témat, která považoval za velmi důležité, byla odluka církví od státu. Od té doby uplynulo téměř celé století, ale naplnění přání TGM jsme se nedočkali.
 

Odpůrci restitucí zpravidla poukazují na přílišnou štědrost státu a zpochybňují, zda jsou nároky skutečně podložené. Ovšem zde narážíme hned na několik problémů. Prvním problémem je nezměřitelnost utrpení. Kdo dokáže finančně ohodnotit utrpení kněžích a příslušníků církevních řádů? Jak ohodnotit v penězích utýrání kněze příslušníky StB nebo násilné rozpuštění řádů a pronásledování řeholnic a řeholníků? Troufám si říci, že toto morální hledisko je nezměřitelné. Proto musí být otázkou dohody mezi státem a církví, která není založena na racionálním výpočtu.

Dalším hlediskem je otázka mezd duchovních. Dnešní úprava nemá logiku. Stát platí zaměstnance Vatikánu, řečeno s nadsázkou. Ale vážně: církve mají řadu úloh, které vykonávají v souladu se svým posláním. Sem nepatří "jen" údržba sakrálních staveb a sloužení bohuslužeb, ale také vzdělávání, charitativní činnost a péče o potřebné. Bez vlastních příjmů je tato činnost církví značně okleštěna a problematická. Proto je nutné oddělení toho, co patří císaři a co patří Bohu, jak pravil jeden významný Žid Ježíš Kristus. 

Neposledním hlediskem je to praktické, které vychází z pohledu obcí a měst. Jak uvedla včerejší Sedmička (Parcely leží ladem kvůli církevním restitucím. Někde i patnáct let), existuje v ČR řada pozemků a objektů, které jsou zablokovány, protože restituce neproběhly. Tím dochází k omezování rozvoje obcí a měst, která takto nemohou rozvíjet svou výstavbu. Církevní parcely jsou často vklíněny mezi pozemky města a soukromého vlastníka, jak je tomu například v Doksech: "Zablokované pozemky nám působí velké starosti. Nyní budeme sestavovat nový územní plán, a tak je škoda, že církevní restituce ještě nejsou dořešené,“ uvedla starostka Eva Burešová ve zmíněném článku. Jak je uvedeno dále, musí podobný oříšek rozlousknout i v Rovensku pod Troskami na Semilsku. I tady brzdí nedořešené restituční nároky církve případnou bytovou výstavbu. Město nemůže hýbat s pozemky, které by byly téměř ideální.

„Je to jedna z mála lokalit, na které by se dalo stavět bez velké investice do inženýrských sítí. Navazují totiž už na stávající výstavbu,“ uvedla starostka obce Zdeňka Nejedlá. Zároveň dodala, že obec moc jiných pozemků vhodných na zástavbu nemá.

„Pro tyto účely máme jen tři stavební parcely, ostatní jsou v soukromých rukou,“ vypočítala a doplnila, že se vše táhne zhruba patnáct let. Rozsáhlé církevní pozemky leží nad místní školou a je už na ně zpracována studie. Zatím tak jen na kusu papíru stojí osmnáct rodinných domků, včetně přístupových cest. Obec ale pozemky nemůže zařadit do nového územního plánu. „Bylo by to pro nás velké riziko,“ odhaduje starostka.
 

Ve schválení zákona, který je nyní v prvním čtení v Poslanecké sněmovně, doufají také ve Vysokém nad Jizerou.

„V obci máme dva takové pozemky přímo v centru, u parku. Kdyby se celá věc podařila vyřešit, postavili bychom na nich sportoviště,“ popsal starosta Vysokého Jindřich Matura. Zároveň doplnil, že už relativně brzy může nastat doba, kdy Evropská unie přestane podporovat projekty pro rozvoj. „Kdybychom se potom již nemohli ucházet o dotační prostředky na výstavbu, byla by to citelná ztráta. To se týká všech měst a obcí, kde mají s blokovanými pozemky problém,“ přiblížil.

Dobrou zprávou je, že vládní návrh bude projednávat poslanecká sněmovna. Otázkou zůstává kdy, zda a jak budou restituce projednány a co bude výsledkem "osvícené" diskuze zákonodárců. Nezbývá než věřit, že vládní koalice bude mít dosti sil a soudržnosti k prosazení potřebného zákona. Při sledování absurdního dění kolem i uvnitř stále ještě vládní strany VV nezbývá než dodat: Pán Bůh s námi a zlé pryč!

-vlk-

[ zpět ]