[ zpět ]

Propojení politiky a businessu v Liberci vs. Tiskové prohlášení společnosti SYNER, s.r.o.

13.4.2011

SYNER, společnost s ručením omezeným, se důrazně ohrazuje proti informacím zveřejněným v Případové studii „Propojení politiky a businessu: Liberec a Syner“ a proti doprovodné prezentaci k této hypotéze. Zmíněné materiály byly médiím rozeslány po včerejší tiskové konferenci, kterou primátor Liberce Jan Korytář ve spolupráci s ředitelem Transparency International Davidem Ondračkou svolali do Prahy.

Nejnovější iniciativa Korytářova náměstka Baxy proklamovaná jako seriózní analýza, následně nazvaná jako případová studie, je pouhou hypotézou názorově zaujaté skupiny, která vychází z vykonstruovaných a lživých premis. Informace jsou tradičně účelově vytrženy z kontextu, jedná se o zjevnou manipulaci s fakty a výsledek nemá nic společného s jakoukoli seriózní analýzou. Jde o další snůšku lží a účelových polopravd, které buď lze složitě vyvracet slovo po slově, nebo nad nimi mávnout rukou s tím, že by šlo jen o zbytečně vynaloženou energii k vysvětlování dokumentu velmi pochybné povahy.

Primátor ve svých vystoupeních nikde neuvádí fakta, že prostřednictvím hodnotící komise vyzval SYNER k vysvětlení nízké nabídkové ceny na bazén. Když jsme nabídku vysvětlili a komise uznala, že cena není „podseknutá“, začal Jan Korytář prohlašovat své pochybnosti o předražené zakázce. Toto ale nenašlo oporu v rozkladu rozpočtu, proto přišel s domněnkou o nevýhodnosti smlouvy pro město. Byl to SYNER, který ji veřejnosti zpřístupnil, aby si každý mohl udělat vlastní názor. Primátorův náměstek narychlo přispěchal s prohlášením o připravované solidní analýze. V úterý místo analýzy prezentoval hypotézu pojmenovanou případová studie. Ale i tento poslední pseudodůkaz sám náměstek v závěru své zprávy popírá. Rozporuplnost postupů primátora zaměřených vůči SYNER si každý může vyhodnotit sám.

SYNER opakovaně vyzývá Jana Korytáře i jeho ekonomického náměstka Baxu, aby přestali používat jméno společnosti SYNER ke svým politickým rejdům, s jejichž pomocí se snaží zůstat na svých postech. Tím, že zacházejí s prosperující firmou jako s rukojmím, jen eskalují napětí mezi občany krajského města. Primátor Korytář je osobou, která nyní zcela rozděluje politickou reprezentaci na radnici a bohužel i občany. Oproti svým názorovým odpůrcům má jedinou výhodu: Za svého minulého angažmá v neziskovém sektoru si vytvořil organizovanou skupinu, která nyní vystupuje na jeho podporu a významně tím komplikuje standardní jednání o budoucnosti Liberce.

Společnost SYNER veřejně žádá primátora Jana Korytáře a další členy Změny pro Liberec, aby zanechali mediálních a lživých útoků vůči ní. SYNER vyzývá všechny aktéry, aby tvrzení obsažená v publikovaných „studiích a analýzách“ relevantně doložili. Primátor začal konečně postupovat standardním způsobem, jak přísluší jeho úřadu a předává celou záležitost orgánům, které jsou kompetentní k tomu, aby tzv. důkazy dodatečně posoudily z hlediska zákonnosti. Věříme, že se Jan Korytář dále nebude pasovat do role detektiva a soudce a nebude dále manipulovat vědomím občanů Liberecka a širší veřejnosti ve svůj osobní prospěch. SYNER nynější politickou krizi na liberecké radnici nezpůsobil a nadále si nepřeje být jakkoli s její eskalací spojován.

 

---

Cílem analýzy je zmapování míry propojení politiky a businessu mezi veřejným sektorem v Liberci a firmou Syner (včetně Investorsko Inženýrská, a. s., pravděpodobně stále napojené na Syner), které bývá zmiňováno jako příklad klientelismu (viz např. Transparency International, projekt Klientelistická mapa). Tato analýza navazuje na zmíněnou případovou studii Transparency International z roku 2005, která ukazovala, že Syner získával nejvíce zakázek od města, ilustrovala personální propojení mezi libereckou ODS, radnicí, krajským úřadem a firmou Syner atp. Ukazujeme, že přestože Syner od roku 2007 zakázky od města prakticky nedostává, těsné spojení mezi Synerem a veřejným sektorem pravděpodobně přetrvalo – jen nabylo méně viditelných forem.

 

Pro kvantifikaci velikosti propojení Syneru s politickými elitami v Liberci byl zvolen objem zakázek pro veřejný sektor. Na rozdíl od studie TI jsou započítány nejen zakázky pro město, ale i zakázky od kraje, příspěvkových organizací, městských společností, stejně jako ty zakázky pro privátní klienty, ke kterým město svým rozhodnutím nějakým způsobem vytvořilo podmínky nebo které přímo vyžadovaly součinnost města. Vzhledem k tomu, že se v jistém smyslu jedná o volné navázání na citovanou studii z roku 2005, nepokládáme za nutné věnovat se jiným stavebním firmám a zjišťovat podíl Syneru na celkovém objemu zakázek – důraz klademe na ilustraci proměny možného vztahu mezi politickou reprezentací a businessem jedné stavební firmy.

Seznam zakázek byl vytvořen na základě seznamu referenčních zakázek na webu firmy Syner.

Pro zařazení do seznamu byly zvoleny následující otázky:

1) Šlo o zakázku města, kraje, jiné státní instituce, společnosti s podílem obce/kraje/státu či příspěvkové organizace?

2) Byla nutnou podmínkou realizace stavby změna územního plánu či přehodnocení strategických záměrů města?

3) Aby mohla být stavba realizována, muselo město prodat své pozemky?

4) Je daná stavba využívaná některou státní, městskou či krajskou institucí?

5) Jsou náklady na danou stavbu spojeny se současným zadlužením města?

V případě, že odpověď na jednu z nich byla ano, zakázka byla zařazena do seznamu zakázek.

Zařazeny byly prioritně zakázky realizované po roce 2000 s výjimkami, které buď nějak souvisí se stavebními akcemi po roce 2000 (příkladem je první etapa centra Nisa), nebo jejichž náklady jsou promítnuty v dluzích města anebo šlo o výstavbu významných objektů celoměstského významu (spalovna). Menší zakázky, většinou rekonstrukce škol, byly zahrnuty jen výjimečně.

 

Ze seznamu těchto téměř pěti desítek zakázek plyne, že Syner získal řadu zakázek od nejen od města, ale i od jiných organizací, které svou podstatou pravděpodobně můžeme zahrnout pod „veřejný sektor“, který je pod určitým, i když často třeba jen neformálním, vlivem politiků jako celek. Zároveň předložená analýza zakázek dokládá, že tvrzení Syneru, že od roku 2000 zakázky přímo od SML netvořily nejzásadnější část jeho podnikatelských aktivit, je oprávněné, zejm. po roce 2005.

První část v hodnotě 1,1 mld. Kč tvoří Tipsport aréna a stavby v přilehlém okolí, kde bylo investorem buď město, nebo bytové družstvo, ve kterém má město Liberec podíl. Druhou část tvoří zakázky pro Statutární město Liberec a jeho společnosti, či společnosti, kde má město podíl. Jejich celková hodnota dosahuje 1,5 mld. Kč, s tím, že z této částky je cca ½ za zakázky dokončené v roce 2000 a později. Výběr zakázek před rokem 2000 není příliš reprezentativní a zahrnuje především zakázky nějak spojené buď s dluhy města, nebo s pozdějšími transakcemi.

Veřejný sektor je zastoupen středním školstvím, justičním areálem spadajícím pod vězeňskou službu, stavby v nemocnici, rekonstrukce muzea a další. V seznamu zakázek pod číslem 4 je i S-tower. Byla zařazena proto, že část jejích prostor využívá Úřad práce v Liberci, účast veřejného sektoru je tedy přítomna i u této položky. Nad rámec seznamu referenčních zakázek byly zařazeny dvě zakázky, tou první byla rekonstrukce kolejí TU Liberec před MS 2009 v hodnotě 350 mil. Kč a dále příprava Centra vzdělanosti prováděná firmou Investorsko Inženýrská. Tato firma je pravděpodobně propojená s firmou Syner. Do r. 2006 50 % akcií vlastnil Syner, dalších 50 % Petr Kupf (zdroj: příloha k účetní závěrce za rok 2006, www.iias.cz).

V letech 2006-2008 získal Syner zakázky od Severočeské vodárenské společnosti v hodnotě cca 600 mil. Kč. Vlastníky SVS jsou města a obce bývalého Severočeského kraje a v jejích statutárních orgánech sedí především komunální politici. Bývalý primátor Liberce Jiří Kittner byl řadu let v její dozorčí radě i jejím předsedou. Podle obsazení představenstva a dozorčí rady je pravděpodobné, že SVS je úzce personálně svázaná s ODS.

Další významnou položku tvoří zakázky pro soukromé investory, na jejichž počátku bylo nějaké strategické rozhodnutí města. Jde jak o obchodní centra, tak o průmyslové zóny.

V letech 2006-2010 Syner realizoval jak výstavbu Průmyslové zóny Sever, tak obchodních domů v ní. S touto průmyslovou zónou město Liberec počítalo celá 90. léta jako s prioritní, později byla upřednostněna průmyslová zóna Jih, jejímž developerem byla Investorsko Inženýrská.

Roku 2005 město Liberec schválilo přímý prodej pozemků firmě Investorsko Inženýrská, zároveň zastupitelstvo města dne 29. 9. 2005 na žádost Investorsko Inženýrské zavedlo do územního plánu nově definované funkční využití plochy, tzv. "obchodně průmyslové plochy" a použilo je na tuto průmyslovou zónu. Tímto krokem město umožnilo vznik obchodních řetězců v zóně. Žádost na změnu byla podána 8. 12. 2004 (č.j. UK/7110/D756/04), jako zdůvodnění stačilo "Ze současných trendů v budování průmyslových zón, nákupních center a technologických parků se jeví jako optimální spojit průmyslové využití zóny s obchodním" a drobný odkaz na blízkost letiště s mezinárodním statusem.

Průmyslová zóna Sever znamenala pro Syner zakázky v hodnotě 1,4 mld. Kč, k tomu je možné přičíst ještě peníze za prodej pozemků v průmyslové zóně, které přeprodávala Investorsko Inženýrská v celkové hodnotě přes 0,5 mld. Kč (zdroj: http://www.nasliberec.cz/docs/PZ_pozemky.xls čerpající z kupních smluv).

V souvislosti s průmyslovou zónou Sever zůstává otazníkem i cena, za kterou město tehdy prodávalo Investorsko Inženýrské a za kolik pak Investorsko Inženýrská prodávala dál. Detailně je nevýhodnost pro město zmapovaná na webu www.nasliberec.cz pod rubrikou Hloupé město a překupník.

Co se obchodních center týče, řada z nich vznikla na pozemcích, které původně vlastnilo město (s výjimkou Hypermarketu Nisa), u všech bylo město tím, kdo takovou výstavbu umožnil např. změnou územního plánu v době, kdy dané území v územním plánu vůbec řešeno nebylo (Hyp. Nisa), nebo změnilo jeho využití (Interspar). Role změny územního plánu je podobně klíčová jako prodej pozemků, protože v rámci procesu změny je definované využití území, je řešena dopravní obslužnost i vliv na životní prostředí. Změny územního plánu schvaluje a schvalovalo zastupitelstvo obce. Obchodní centra jsou zařazena proto, že v nich je patrné jisté spojení mezi politickými rozhodnutími o prodeji či o změně územního plánu a zakázkami firmy Syner, protože bez výše zmíněných politických rozhodnutí by k zakázkám zřejmě dojít nemohlo. Zakázky na obchodní centra uvedené v seznamu jsou v hodnotě 2,1 mld. Kč.

Shrnutí: Pokud se nedíváme jen na propojení SML-SYNER, ale na zakázky veřejného sektoru jako celku nebo na zakázky, které vyžadovaly politické rozhodnutí, je objem zakázek firmy Syner v Liberci významně vyšší, než jaký firma obvykle prezentuje v médiích. Dosahuje hodnoty téměř 10 mld. Kč.

Nevýhodnost některých smluv pro město (prodej pozemků v Průmyslové zóně Sever a koncesní smlouva na provozování Tipsport arény) spolu s významnými změnami ve strategických záměrech města (preference zóny Jih před zónou Sever v době, kdy ji měla v pronájmu jiná společnost a rychlé schválení změny využití průmyslové zóny Sever v době, kdy společnost Inv.-Inž. pravděpodobně již spolupracovala s Globusem) nahrává možným spekulacím o možném napojení firmy Syner na politickou reprezentaci města a na možném ovlivňování rozhodování politického vedení města o pravidlech, územním plánu...

Určitá míra ovlivňování politických rozhodnutí businessem je normální i ve vyspělých zemích světa, v zemích typu USA se však lišíme hlavně tím, že u nás nejsou ustálená pravidla toho, jaké formy ovlivňování a jaká forma lobování je ještě v pořádku a jaká je již za hranou.

Prezentovaná analýza nezkoumala průběh veřejných soutěží, na základě kterých Syner (a Investorsko Inženýrská) získaly tu či onu zakázku, není možné z ní usuzovat, že zakázky zmíněné v této analýze jsou důsledkem korupce či klientelismu.

 

[ zpět ]