[ zpět ]

S poslankyní JUDr. Ivanou Weberovou nejen o církevních restitucích

17.7.2012

Ahoj Ivo, scházíme se zase před létem k rozhovoru. Blíží se parlamentní prázdniny, ale já vím, že na schůzi Sněmovny, která právě probíhá, řešíte ještě hodně důležitých zákonů?

Ivana Weberová:
To je pravda, program je hodně nabitý. Z mého pohledu je jedním z nejdůležitějších zákonů asi zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi, který prošel druhým čtením a příští pátek se o něm bude rozhodovat ve třetím čtení. Zkratovitě se o něm mluví také jako o církevních restitucích, ale to není přesné. Navrácení majetku církvím je pouze jedna část zákona. Druhá část, která je také důležitá, se týká toho, že stát po nějaké době od účinnosti zákona už nebude církvím vyplácet peníze na platy duchovních, což není zanedbatelná částka, jedná se podle důvodové zprávy asi o 1,5 mld. ročně.

Tenhle zákon vzbuzuje veliké debaty, mnoho lidí s ním nesouhlasí, tvrdí, že církvím by se nic vracet nemělo, že to je majetek, který získaly ne zrovna poctivým způsobem. Jak se na ten zákon díváš ty?

Ivana Weberová:
Hned na začátek musím říct, že si myslím, že skutečně majetek, který byl za minulého režimu církvím neprávem odňat, měl by jim být vrácen a o tom ani na okamžik nepochybuji. Je mi trochu líto, že se s tím nedokázala vypořádat už některá z předchozích vlád, kdy k tomu byla lepší ekonomická situace. Vůbec nejlepší by samozřejmě bylo, kdyby k té nápravě došlo hned po převratu, protože tím neustálým odkládáním se situace celkově komplikuje. Je to dobře vidět i na vývoji judikatury Ústavního soudu, který nejdříve zamítal stížnosti některých církví o navrácení konkrétních nemovitostí s tím, že je nutné vyčkat na to, až zákonodárce přijme speciální zákon, protože v obecných restitučních předpisech byly církevní restituce vyloučeny. Po nějakém čase opět stížnost zamítl, ale konstatoval, že zákonodárce by měl urychleně přijmout příslušný zákon, jinak nastane protiústavní stav. Nedávno už poslední stížnosti vyhověl a řekl, že konkrétní nemovitost má být vydána s tím, že 22 let po revoluci už se zákonodárce dostal do prodlení a další odkládání vydání příslušného restitučního zákona je v rozporu s Ústavou.

Dobře, ale o Tobě je známo, že jsi právě s tímto konkrétním návrhem měla určitý problém?

Ivana Weberová:
Ano, je pravda, že jsem přemýšlela, jestli ten zákon nakonec církve moc nefavorizuje oproti ostatním restituentům, kterých se týkaly předešlé restituční zákony. Chtěla jsem, aby ty podmínky byly pokud možno stejné. Ono je to ale složité, protože okolnosti do značné míry stejné nejsou. Církvím se totiž nebude vracet veškerý majetek, ale pouze ten, který je ve vlastnictví státu a za určitých podmínek i státem zřízených právnických osob. Majetek, který je ve vlastnictví krajů, obcí a soukromých osob se vracet nebude. Za ten má být poskytnuta finanční náhrada, celkem ve výši 59 miliard, která se má splácet po dobu 30 let. O výši té náhrady mám také určité pochybnosti, ale takto byla dojednána zástupci koalice a církví. Podala jsem ale dva pozměňovací návrhy, týkající se toho, že církve by měly prokázat, že skutečně vlastnily k 28. 2. 1948 konkrétní majetek, který požadují vrátit.

Jak je vidět, téma majetkového vyrovnání církví by vystačilo na celý rozhovor, je to asi hodně komplikovaná problematika. Když už jsi ale zmínila koalici, zaznívají i hlasy, že ta současná, tedy ODS, TOP 09 a platforma „LIDEM“ je vlastně nelegitimní, když „LIDEM“ nebyli demokraticky zvoleni?

Ivana Weberová:
Já si to osobně nemyslím. LIDEM, tedy poslanci kolem Karolíny Peak, bývalí členové VV, přeci nezradili původní program VV, za který byli zvoleni. Stále se snaží jej prosazovat a také dodržují, co bylo dohodnuto v koaliční smlouvě a prohlášení vlády. Navíc stejná situace zde již byla v roce 1998, když se odštěpením od ODS ustavil klub Unie svobody a v parlamentu tak začala svou činnost vyvíjet strana, která neprošla sítem voleb.

Zase, když Tě slyším mluvit o programu, napadá mě, jestli naopak sama ODS nezrazuje svůj program, když hodlá prosadit společně s TOP 09, tzv. konsolidační balíček, v jehož rámci se budou zvyšovat daně a snižovat paušály živnostníkům?

Ivana Weberová:
Předně musím říct, že tzv. konsolidační balíček, který prošel prvním čtením, zahrnuje celou řadu opatření, jak na příjmové, tak i na výdajové straně rozpočtu a také by určitě sám vydal na celý rozhovor. Nicméně složená daňová kvóta se jeho přijetím téměř nezmění.
K těm výdajům bych chtěla říct, že v roce 2011 se podařilo omezit počet státních zaměstnanců o více než 10 tisíc osob a omezení mzdových, běžných a kapitálových výdajů bude pokračovat i v dalších letech.

Úspory a zeštíhlení státu má ODS v programu dlouhodobě, ale zvyšování daní?

Ivana Weberová:
Samozřejmě, že ze zvyšování daní nemá radost nikdo v ODS, nicméně záleží hodně na způsobu, kterým se k němu přistoupí. Zvýšení DPH o jeden procentní bod je zvýšením nepřímých daní, je to tedy daň ze spotřeby. Jestli máš na mysli zavedení daňové progrese u daní z příjmu fyzických osob, tak k tomu nedojde. Pouze by se měl, a to pouze na přechodné období, zvýšit základ daně z příjmů fyzických osob přesahující stropy sociálního pojištění. Osobně si myslím, že se tím příjem státního rozpočtu nijak významně nezvýší, jedná se spíš o gesto solidarity na dobu, na kterou se zpomaluje valorizace důchodů.
Pokud jde o ty paušály, tak z toho samozřejmě také nejsem nijak nadšená. Nicméně opět tady nedojde přímo ke snížení paušálů, ale k zavedení stropů, aby se zamezilo jejich zneužívání a k tomu, že všechny osoby využívající výdajové paušály nebudou moci využívat některé daňové úlevy. Zůstane ale možnost využívat základní slevu na poplatníka a slevy pro tělesně postižené, případně i některé další odčitatelné položky. Tato opatření byla ale vyjednávána i se zástupci živnostníků. Musím také dodat, že je to kompromis, který se především díky snaze ODS podařil uhájit. TOP 09 požadovala daleko razantnější opatření a snížení procentních sazeb paušálů.

Těch vážných témat by byla určitě ještě celá řada. Musím se ale ještě zeptat na jednu mediálně ostře sledovanou kauzu, a to vydání poslance Ratha k trestnímu stíhání. Jsi členkou imunitního výboru, který jako první doporučil souhlas s jeho vydáním. Jsou důkazy v jeho případu jasné?

Ivana Weberová:
Jak se dalo očekávat, pro vydání poslance Ratha byla naprostá většina hlasů. On se při svém proslovu ve Sněmovně snažil stavět do pozice politického vězně, ale jako členka Mandátového a imunitního výboru, který měl možnost seznámit se s některými důkazy z trestního spisu, můžu tuto možnost vyloučit, důkazy jsou opravdu pádné. Dál se mi to nechce už ani moc rozebírat, protože těch stran, co se o této kauze napsalo, i těch otázek a odpovědí už bylo dost a dost. Můj osobní názor je, že vše proběhlo v souladu s Ústavou.
Jen mě překvapilo, že reakce lidí na zatčení doktora Ratha, byly někdy dost negativní s tím, že je to politická kauza a že je to jasné, protože je to opoziční politik. Já osobně se na to dívám tak, že se konečně ledy hnuly a začínají se odhalovat i velké případy korupce, která sahá do nejvyšších pater. Pevně věřím, že se začíná projevovat protikorupční strategie vlády a podaří se odhalit a objasnit i další kauzy, bez ohledu na politickou příslušnost a také, že se již přijatými opatřeními v oblasti trestního práva a veřejných zakázek posílí prevence a ubude i korupčních jednání.

Nakonec už taková odlehčená otázka. Protože se blíží prázdniny, zeptám se Tě, jestli už se těšíš na volnější prázdninový režim?

Ivana Weberová:
Musím říct, že ano, protože tenhle rok byl opravdu náročný. Na každé schůzi bylo hodně zásadních zákonů a také zákonů z dílny Ministerstva spravedlnosti, které jsem musela, jako sněmovní zpravodajka nastudovat ještě pečlivěji. Schvalování se také neobešlo bez obstrukcí, schůze se prodlužovaly a jednání výborů provázely ostré výměny názorů.
Nicméně ani o parlamentních prázdninách nebude, jako tomu bylo i v minulých letech, chybět jedna schůze Sněmovny, která proběhne v červenci.

Ivo, děkuji za rozhovor a přeji Ti krásné a pohodové léto.

Děkuji a přeji totéž i všem čtenářům Zpravodaje.
 

[ zpět ]