[ zpět ]

Sociální modlitba - Politická pedagogika (lekce pátá)

12.5.2014

 „Dávky naše sociální dej nám dnes. Jsme vděčni za každoměsíční důchod. Děkujeme za sociální podporu, které se nám dostává.“ Takto nějak by zněla slova „sociální modlitby“, kdyby ji chtěl někdo vyjádřit.

Prožívá člověk při přejímání složenky se sociální dávkou vděčnost, radost, uspokojení? Nebo mívá častěji jiné pocity? Může se dostavit i pocit naštvanosti?

Pan Pochop z Dolních Štěpanic se urazil, když od Nového roku 2014 dostal přidáno ke svému důchodu „jen“ 48 korun. Vzhledem k tomu, že průměrně bylo důchodcům přidáno 45 korun, činí to při počtu 2,5 miliónu starobních důchodců 112,5 mil. Kč měsíčně, čili 1,35 mld. ročně. Nová vláda slíbila důchodcům přidat od příštího roku 200,-Kč měsíčně, což představuje ročně částku 6 miliard Kč navíc. To by nebylo špatné, kdyby průběžný důchodový systém v sobě tyto finance měl. Realita je však taková, že státní rozpočet ČR v roce 2011 doplácel na důchody částkou 29,3 mld. Kč, v roce 2012 již 39,5 mld. Kč a v roce 2013 dokonce částkou 49,4 mld. Kč. Pokud by v uplynulých letech měl být státní důchodový systém vyrovnaný, dostávali by důchodci v roce 2011 důchod o 976,-Kč nižší, v roce 2012 o 1.316,-Kč nižší a v roce 2013 o 1.646,-Kč nižší!

Po internetu putuje spousta nesmyslných prezentací, které se nám snaží namluvit, že dnešní důchodci si na své důchody vydělali a že mají právo i na úroky z těchto důchodů. Jedná se však o intelektuální pomýlení. Dnešní důchodový systém založil v 19. století německý kancléř Bismarck jako systém průběžný. Tento systém přestává fungovat ve všech vyspělých společnostech, v nichž se lidé dožívají požehnaného věku, tedy i u nás. Pokud lidé mají ve zvyku mluvit o „spravedlivých důchodech“, většinou tím myslí důchody vyšší. Spravedlnost je však něco jiného. Kdyby dnešní pensisté pobírali důchody spravedlivě podle Bismarcka, dostávali by důchody asi o 15% nižší. O spravedlnosti můžeme hovořit ve III. a II. pilíři důchodové reformy. Ten druhý pilíř chce však současná vláda zrušit. Zbude nám tedy především ten nestabilní průběžný pilíř, na který v příštím roce musí vláda sehnat v rozpočtu minimálně 55 miliard Kč navíc.

Člověk, který dokáže být vděčný za to co má, je šťastnější. Spokojenost dosahovaná neustálým navyšováním požadavků, je zhoubná. Stejně tak zhoubná je hloupá naštvanost lidí, kteří vyjadřují nespokojenost se systémem, za jehož fungování by měli být vděční. Na důchodech se totiž v tomto roce u nás nikomu neubíralo, na rozdíl od jiných evropských zemích, které již pocítily, co znamená krize s nutným „krocením“ mandatorních výdajů. V Čechách nežije mnoho věřících lidí. Kdyby se však naučili „sociální modlitbu“, rozhodně by byli šťastnější a především moudřejší.

MUDr. Vít Šlechta

[ zpět ]