[ zpět ]

Surrealisté

22.12.2016

 Když se o někom říká, že neví, jak se jmenuje, nepovažujeme to zrovna za pochvalu. A přesto něco takového postihlo právě vznikající stranu, která chce, abychom ji říkali „Realisté“.Nechala se však zaregistrovat pod názvem „Strana regionů“. Proč asi? Jedná se o skvělý marketingový tah, nebo jde o projev nezkušenosti a zmatenosti? Možná to bylo geniální a voliči se jenom pohrnou. Může to však být ono osudné klopýtnutí na startu, které Realistům prohraje celý závod již v první minutě.

Pracovně bych novou stranu nazval nejpříhodněji „Surrealisté“. Nad realitou se trochuvznášení a navazují tak na svého předchůdce André Bretona, který v roce 1924 napsal „Surrealistický manifest“. Surrealisté bojovali proti kolonialismu a obdivovali SSSR. Realisté v podání Petra Robejška bojují proti uprchlictví a obdivují Rusko.

Surrealismus je založen na triádě: „hra – podvědomí – sen“. A stejně tak realismus našich Realistů. Sní svůj sen o velké pravicové straně, protože ty současné se podle nich „rozpadají“. Podvědomě tuší, že k tomu budou potřebovat peníze a nějaké politiky (jedině čestné a zkušené), zapomínají však na to, že v českých podmínkách se jedná o „science fiction“. Ale snaha se cení. Bojím se však, aby je tato politická hra nepřestala bavit dříve, než sestaví kandidátky. Přišli bychom totiž o ozvláštňující moment voleb, kterýmnás v minulosti obohatili např. „ Věci veřejné“ Vít Bárty nebo Suverenita Jany Bobošíkové.

Takzvaní „Realisté“ představují další antipolitickou stranu. Zatímco ANO Andreje Babiše je typickou stranou korporativistickou, Realisté se ve svém „Realistickém kodexu“ představují spíše jako strana „byrokratická“. Petr Robejšek zde velký prostor věnuje případu Belgie, která byla 535 dní bez vlády a belgický stát se nerozpadl. Vůbec není ochoten přiznat, že belgický stát fatálně podcenil nebezpečí terorismu v době, kdy toto vyžadovalo silné politické řešení.

O Robejškově surrealismu svědčí také jeho podpora prezidentské kandidátky Táni Fischerové v roce 2013, kdy oceňoval především její „kritiku kapitalismu“. Jinak, všechna čest, jako inspirativní literatura se čtou úvahy a analýzy Petra Robejška dobře.

Naši surrealističtí „Realisté“ jsou typicky českou stranou, která má za úkol obohatit již tak nepřehledné bludiště českých pidistran. Buďme jim za to vděční, nebudou to mít lehké zvláště před českými voliči, kteří své srdce již zadali jiným výstředníkům a u kterých je návrat ke skutečnému realismu nanejvýš potřeba.

MUDr. Vít Šlechta

[ zpět ]