[ zpět ]

Zbyněk Stanjura: Že by byl podzimní kongres ODS volební? To je nesmysl

5.9.2011

Navzdory sporům o úředníka Ladislava Bátoru a nyní o státního tajemníka pro evropské záležitosti jsou podle šéfa poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury vztahy mezi koaličními stranami klidnější než na jaře. Vedle debat o státnímu rozpočtu na příští rok se další střety očekávají kvůli stravenkám nebo rozpočtovému určení daní. Stanjura přesto věří, že vláda vydrží. "Čeká nás schvalování definitivních verzí reforem. Byla by škoda vzdát to pár měsíců před tím, než vstoupí v platnost," říká.

 

Při svém květnovém zvolení předsedou občanskodemokratických poslanců jste řekl, že budete klást důraz na spolupráci koaličních klubů tak, aby vše probíhalo nikoli v osobní rovině, ale na profesionální a věcné úrovni. Daří se to?

Z mého pohledu ano. Záleží na tom, jak to hodnotí kolegové z TOP 09 a Věcí veřejných nebo jak to působí navenek. Myslím, že odborná a věcná debata, pomocí níž se snažím přesvědčovat o postojích ODS, přispěje ke zklidnění situace. To je přesně ona pozice, jakou bychom jako politici měli zastávat. Na druhé straně to neznamená, že rozhovory občas nejsou tvrdé.

 

Máte za sebou dlouhá léta ve funkci primátora Opavy, více než rok jste poslancem a nyní zastáváte významný politický post. Například chodíte na jednání koaličních lídrů, tedy takzvanou K9. Jaké to je přestoupit z regionální do parlamentní politiky?

Když jdete poprvé na jednání s premiérem, místopředsedou vlády nebo ministrem financí, máte respekt. Opravdu nemám ve zvyku rozrazit sebevědomě dveře a dělat toho nejchytřejšího. Přestože se řeší jiné problémy, je způsob vyjednávání na celostátní úrovni velmi podobný obecní či krajské politice. Tu či onu stranu reprezentuje jak člověk tvrdě hájící stranické postoje, tak politik hledající kompromisy.

 

Skutečně se situace v koalici po odchodu Petra Tluchoře a vašem zvolení zklidnila?

Řekl bych, že ano. Nemyslím si ale, že by tím hlavním důvodem bylo mé zvolení. Všechny tři strany si po jarních událostech uvědomily, že takhle to dál nejde. Veřejnost zajímají věcné spory, ne neustálé hádky, personální tahanice, ultimáta, výkřiky a vzkazy přes média. Osobní a nepříjemné věci si máme vyřešit za zavřenými dveřmi. Lidem bychom měli říkat jen to, na čem jsme se dohodli.

 

Jak se vám daří jednat s faktickým lídrem Věcí veřejných a šéfem poslanecké frakce strany Vítem Bártou?

Každý má jinou metodu. Pan kolega Bárta je znám tím, že volí dlouhé proslovy. Tím může unavit posluchače a otupit jejich pozornost. Už jsem zažil různé typy vyjednávačů.

 

Po aféře Kristýny Kočí se tedy vztahy ODS a VV uklidnily?

V koalici jsou tři strany. TOP 09 se dlouhou dobu stavěla do role jakéhosi rozhodčího. Říkala, my jsme ti moudří, zatímco vy se hádáte. Takový postoj nepovažuji za dobrý. Situace se musí zklidnit uvnitř všech tří stran a také v jejich vzájemné komunikaci. V opačném případě na sporech proděláváme všichni tři.

 

Nějakou dobu byl skutečně klid. Pak však přišla kauza úředníka Ladislava Bátory, a když odezněla, je tu nový spor ODS a TOP 09 o státního tajemníka pro evropské záležitosti.

Opravdu si myslím, že se nám pomalu daří debatovat věcně. Ale netvrdím, že je to tak vždy a za všech okolností.

 

Domluví se ODS s VV na zachování daňového zvýhodnění stravenek? Jde o téma, kde chce podle svých slov ministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek bojovat do poslední kapky krve.

Určitě to nebude tak, že by se ODS a VV dohodly za zády TOP 09. To by byl začátek konce trojkoalice. U tohoto tématu jsem zaznamenal nejen silná vyjádření zaměstnaneckých svazů, ale i drobných živnostníků, kteří provozují restaurace. My jsme řekli, že bychom se na stravenky ještě jednou rádi podívali, protože v tuto chvíli nemáme spojence ani na straně zaměstnanců, ani na straně zaměstnavatelů. Přitom případné zrušení stravenek má na státní rozpočet spíše negativní než pozitivní dopad. Pak se tedy ptám, jakou by takové opatření mělo logiku. Zároveň bychom rádi viděli věrohodné statistiky, třeba o tom, kolik zaměstnanců stravenky dostává. To znamená, jestli je to něco výjimečného, anebo jde o standard. Pro mne je podstatné, že stravenky se využívají v celém hospodářství, nejsou nijak specifické jako například režijní jízdenky. Záležitosti, které zvýhodňují pouze jednu profesi, průmyslové odvětví nebo sektor služeb do daňového systému skutečně nepatří.

 

Jaké další překážky v přijetí daňové reformy dolní komorou ještě čekáte?

Nějaké dílčí změny a debaty o jednotlivostech nevylučuji. Ale zároveň platí, že ministři ODS daňovou reformu podpořili.

 

Ještě bych se vrátil do období před prázdninami, kdy koalicí zmítala krize. Byl jste tehdy pro odchod VV z vlády? Jen připomenu, že TOP 09 takové řešení nevylučovala.

Byl jsem proti odchodu VV z vlády, znamenalo by to konec koaličního projektu. Nastalo by období politické nestability. Menšinová vláda ODS a TOP 09 s jakousi konstruktivní opozicí VV za zády je horší variantou než současná trojkoalice. Pro VV by to bylo nesmírně výhodné, museli bychom s nimi jednat o každém návrhu. Vedle velké koalice s ČSSD, jíž vylučujeme, jsou tu ještě předčasné volby. Možná je to lepší varianta než nějaké menšinové, nestabilní projekty. Zdůrazňuji ale, že nejlepším modelem je koaliční vláda.

 

Teď to vypadá, že z vlády neodejdou VV, ale TOP 09. Jak podle vás dopadne smírčí řízení kvůli tomu, že ODS a VV před odpor šéfa diplomacie a zároveň předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga protlačily státního tajemníka pro EU?

Troufám si tvrdit, že odchod TOP 09 z vlády nehrozí. Jde o nedorozumění. Pan premiér nemá náměstky, nemá možnost je jmenovat. Tímto způsobem pouze zvýšil pravomoci svého úředníka. Rozhodně nejde o přesun kompetencí z ministerstva zahraničí na Úřad vlády. Doufám, že v tomto duchu bude znít usnesení, na němž se v rámci smírčího řízení dohodneme.

 

Spory o úředníka Bátoru a nyní o státního tajemníka pro EU příliš věcné nebyly a nejsou. Co ale případný střet mezi ODS a TOP 09 kvůli rozpočtovému určení daní? Pro šéfa poslanců TOP 09 Petra Gazdíka je prosazení změny klíčové. Souhlasíte, aby se čtyřem největším městům sebralo několik miliard?

S panem kolegou Gazdíkem jsme se o rozpočtové určení daní přeli už dříve. Vystupoval jsem tehdy za primátory, Gazdík za malé obce. Shodný názor jsme nenalezli dodnes. Nemyslím, že by existoval absolutně spravedlivý a ideální systém. Co se týče návrhu hnutí Starostové, a tedy TOP 09, je tam řada věcí, jež ODS dokáže podpořit. Například zrušení některých národních dotačních titulů a převedení těchto peněz přímo do rozpočtového určení daní. Zejména je třeba podpořit města a obce od dvou do deseti tisíc obyvatel. Ty opravdu potřebují více peněz. Nemůžeme ale fungovat jako Jánošíci a oněm takzvaně bohatým brát a chudým dávat.

 

Takže velkým městům byste nesebral ani korunu?

Ona čtyři největší města jsou opravdu jen takzvaně bohatá. Zkusme do debat vnést čísla a podívejme se na jednu z klíčových oblastí, kterou je ve velkých městech veřejná doprava. Kolika penězi dotuje dopravu jednoho obyvatele velké město a kolika malá obec? Často se argumentuje, že o provozování veřejné dopravy rozhoduje samospráva, jež určí i výši dotací. Jenže samospráva nemůže podporovat jen lidi, kteří mají v daném městě trvalý pobyt. Antimonopolní úřad by zavedení dvojího jízdného pro domácí a přespolní okamžitě napadl. I když nejsem z Prahy, také jezdím metrem za ceny dotované pražským magistrátem.

 

Kde tedy chcete nalézt prostředky pro malé obce?

Mimochodem co se týče Prahy, její rozpočet může jako přemrštěný působit jen opticky. Jistě, má nejvíce peněz v porovnání s ostatními městy a obcemi, ale zároveň má nejnižší rozpočet jako kraj. Kdyby se při vzniku krajů rozhodlo, že Praha bude dostávat o dvě až tři procenta více jako kraj a o něco méně jako město, některé stěžejní argumenty kolegy Gazdíka by ztratily smysl. Ale zpět k vaší otázce. Peníze pro města a obce od dvou do deseti tisíc obyvatel někde nalézt musíme. Ovšem ne oním stylem Jánošíků, abychom čtyři velká města postavili proti 6400 obcím. ODS je připravena některé návrhy TOP 09 podpořit, zároveň chce přijít s vlastní alternativou.

 

Vedle situace ve vládní koalici se také spekuluje o ne zcela dobré kondici, v níž se nachází vaše strana. Mám na mysli třeba fakt, že místopředsedové příliš nepomáhají svému stranickému šéfovi a premiérovi Petru Nečasovi. Váš dlouholetý politický souputník, exministr životního prostředí a jeden z místopředsedů Pavel Drobil v červenci řekl, že možná odejde z politiky. Litoval byste jeho odchodu?

V tuto chvíli by měl určitě vyčkat s konečným rozhodnutím, až celá jeho kauza skončí. Rozumím tomu, že jak Pavel Drobil, tak jeho rodina jsou už unaveni. To je lidsky pochopitelné. Z politického hlediska ale bude lepší, aby počkal na výsledek vyšetřování. Jedině tak se může očistit.

 

Mimochodem lze za vaším zvolením šéfem poslanců ODS tušit vzkaz Drobilovi, že s návratem do vlády už nemůže počítat? Mám na mysli fakt, že severomoravská ODS získala předsedu poslaneckého klubu, takže případný Drobilův comeback je vyloučen.

Nevím, kdo by takový vzkaz vysílal a kdo by byl jeho příjemcem. Když jsem v polovině května šel na poslanecký klub, nechtěl jsem kandidovat. A vůbec jsem nečekal, že to nakonec dopadne, jak to dopadlo. Vždy říkám, že v politice máme dvě metody, jak vybírat lidi. Buď ty nejlepší, anebo z každé ulice, z každého regionu jednoho. Jsem příznivcem první cesty. Na druhé straně platí, že zastoupení musí být poměrné. Musí být slyšet i kraje, kde není tolik pravicových voličů. Nemůže to ale být hlavním kritériem výběru.

 

Kdyby Drobil odešel z postu místopředsedy ODS, měl by se podle vás uskutečnit ještě letos volební kongres vaší strany?

Ne, určitě ne. Vedení jsme volili loni, jeho funkční období je dvouleté. A i kdyby některý z místopředsedů odešel, není třeba pořádat volební kongres. Ten by měl být v roce 2012. To bude ten správný čas, protože budeme znát výsledky krajských a senátních voleb. Jinak s názorem, že by místopředsedové měli zlepšit svůj výkon, souhlasím. Měli by za ODS vystupovat častěji, razantněji a bránit náš program a cíle, což jim také na grémiích říkám.

 

A co kdyby padla vláda? Neměla by si v takovém případě ODS zvolit nové vedení?

Nedávno jsem měl studentům pouze jedním slovem odpovědět na to, jestli vláda vydrží do roku 2014. Řekl jsem ano. Vláda má šanci vydržet až do konce volebního období. V koaliční vládě to nikdy není jednoduché. Musíte ale hledat kompromisy a ne dávat ultimáta a soutěžit o to, komu se podaří silnější výrok. Samozřejmě nemohu vyloučit, že se vláda rozpadne. To neví nikdo. Myslím si ale, že už jsme hodně daleko, v Poslanecké sněmovně je nyní opravdu hodně návrhů. A vzhledem k tomu, že je Senát oranžový, nemáme tři, ale čtyři čtení, protože musíme přehlasovávat senátní veta. V říjnu a v listopadu nás čeká schvalování definitivních verzí důchodové, zdravotní nebo sociální reformy. Byla by škoda vzdát to pár měsíců před tím, než nové normy vstoupí v platnost.

 

Takže třeba kvůli rozpočtu vláda letos na podzim nepadne?

Myslím si, že mnohem rizikovější období nás čeká až příští podzim po krajských volbách.

 

Byl byste v případě pádu vlády pro návrat Václava Klause do čela ODS?

Jeho odchod považuji za promyšlené rozhodnutí, na němž se už nic měnit nebude. Dost dobře si nedovedu představit, že by se po deseti letech vrátil do čela strany. Nechám ale na panu prezidentovi, jakou si zvolí politickou kariéru, až mu skončí jeho současný mandát. Z mého pohledu je to nejúspěšnější politik od listopadu 1989.

 

I když nás od krajských voleb dělí více než rok, zkusíte odhadnout výsledek ODS?

Záleží na volebních tématech. V roce 2007 nás nenapadlo, že se nakonec všechno bude točit kolem třicetikorunového poplatku u lékaře. Chtě nechtě i tentokrát bude třeba klást důraz na celostátní témata. Jinak jsem přesvědčený, že ODS má šanci na slušný výsledek. Důvody jsou dva. Vláda bude nakonec úspěšnější, než jak to nyní působí. Věřím, že technické provedení zvítězí nad uměleckým dojmem. A druhým důvodem je fakt, že v některých krajích jsou tamní vlády opravdu příšerné. Ve všech krajích musíme zdůrazňovat stejné principy pro oblasti, jako je dopravní obslužnost, školství, zdravotnictví, sociální politika.

 

A odhad výsledku ODS?

Osobně bych považoval za úspěch, kdybychom v polovině krajů měli hejtmana nebo alespoň nelevicovou vládu. Socialisté s komunisty by už měli odejít do opozičních lavic.

(Autor: Pavel Otto)

Ing. Zbyněk Stanjura, člen výkonné rady, předseda regionálního sdružení a předseda poslaneckého klubu PČR, krajský zastupitel, zastupitel statutárního města

[ zpět ]