Událost týdne:
Dne 1. září oznámily dvě pravicové opoziční strany – ODS a TOP 09, že chtějí svolat mimořádnou sněmovní
schůzi kvůli výrokům premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) o sankcích Evropské unie vůči Rusku kvůli dění
na Ukrajině. Sobotka účinnost sankcí zpochybnil. Podle obou opozičních stran jsou Sobotkovy postoje
nepřijatelné a poškozují Českou republiku. Premiér Sobotka o víkendu sdělil, že sankce vůči Rusku zatím účel
nesplnily a Česko si vyhradilo právo s částí unijního návrhu na jejich zpřísnění z ekonomických důvodů
nesouhlasit. Rovněž vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) hovořil o tom, že dosavadní protiruské
sankce byly neúspěšné. Pro jejich zpřísnění se naopak vyslovil předseda KDU-ČSL a vicepremiér Pavel
Bělobrádek. Dne 2. září dostala vláda na stůl dokument obsahující návrh sankcí, které se mají týkat například
finančního trhu či zbrojních dodávek. Česká republika bude mít podle premiéra Bohuslava Sobotky připomínky.
Předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák řekl, že Poslanci ČSSD podpořili svého předsedu
a premiéra Bohuslava Sobotku v postoji k protiruským sankcím. Před jejich rozšířením je podle klubu ČSSD
nutné vyhodnotit dopad na ČR.
2. září vystoupil prezident Miloš Zeman na schůzi Poslanecké sněmovny. Prezident varoval Sněmovnu, že
pokud přes jeho avizované veto prosadí novelu služebního zákona s politickými náměstky, obrátí se kvůli tomu
se stížností na Ústavní soud. Současný návrh novely podle něho nepovede k odpolitizování státní správy, ale
naopak k její politizaci. O vypuštění paragrafu služebního zákona, který umožňuje ministrům mít až dva
takzvané politické náměstky, koalice neuvažuje. Prezident se vyjádřil také k novým sankcím pro Ruskou
federaci, jejichž návrh Evropská komise předložila vládám zemí Evropské unie. Prezident Miloš Zeman je pro
tvrdší sankce vůči Rusku, pokud se prokáže, že Moskva vyslala invazní jednotky na východní Ukrajinu.
3. září řekl předseda hnutí Úsvit přímé demokracie Tomio Okamura, že Úsvit přímé demokracie spojil kampaň
k podzimním komunálním a senátním volbám s předložením ústavního zákona o přímé volbě a odvolatelnosti
starostů a primátorů. Zároveň zahájil petiční akci za jeho přijetí. Úsvit chce uzákonit také jasnou osobní
hmotnou a trestní odpovědnost starostů a primátorů. K prosazení ústavních změn bude ve Sněmovně
potřebovat hlasy 120 poslanců, sám jich má pouze 14. Bude potřebovat také ústavní většinu v Senátu, kde
nemá ani jednoho zástupce. Do letošních senátních voleb Okamrovo hnutí nominovalo deset kandidátů
z 27 možných. Z více než 6 000 obcí kandiduje ve hnutí ve 101. Okamura to zdůvodnil tím, že nebylo cílem
postavit kandidátky všude, ale nominovat slušné lidi s dobrým renomé.
4. září zasedala Tripartita. Neshodla se na zvýšení minimální mzdy o 700 Kč
od ledna 2015 na 9 200 korun. Zaměstnavatelé se postavili proti tomuto návrhu. S vládou a odbory se totiž už
v červnu dohodli na přidání 500 korun. Nynější postup považují za jasné porušení této dohody.
5. září se konal 25. kongres Občanské demokratické strany (ODS). Strana na mimořádném kongresu
pořádaného hlavně pro komunální politiky odstartovala kampaň k podzimním komunálním a senátním volbám.
Telegraficky:
Dne 1. září oznámila ČSSD, že chce vyhrát nadcházející komunální volby. Ve volbách
v 27 senátních obvodech chce získat minimálně devět mandátů a udržet levicovou většinu,
dne 2. září pozastavila Praha partnerství s ruskými městy Moskvou a Petrohradem.