Událost týdne:

Dne 18. září poslanecká sněmovna schválila asociační dohodu EU s Ukrajinou. Po ČR musí asociaci schválit ještě další tři evropské země. K dokončení ratifikační procesu v ČR chybí podpis prezidenta Miloše Zemana, který je znám svými protiukrajinskými názory. Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin českému parlamentu obratem poděkoval prostřednictvím Twitteru.

14. září zveřejnil server Neovlivni.cz rozhovor s Lukášem Wagenknechtem, členem dozorčí rady ČEZ, ve kterém se ohrazuje vůči útokům Radmily Kleslové na svou osobu (v rozhovoru s deníkem Právo z 12. září 2015). L. Wagenknecht uvedl, že byl R. Kleslovou vydírán kvůli pozornosti, kterou dozorčí rada věnovala její smlouvě s firmou ČEZ, jež Kleslové zajišťovala příjem 100 tisíc korun měsíčně za poradenské služby.

15. září označil Andrej Babiš chování své stranické kolegyně za nepřípustné a slíbil, že její chování projedná předsednictvo hnutí ANO.

15. září opozice ve sněmovně zablokovala jednorázový příspěvek 600 Kč pro důchodce, jelikož chtěla podpořit původní návrh, který počítal se zvýšením penzí o 205 Kč/měsíc, ten však vláda zamítla. Jednorázový příspěvek má být kompenzací nízkého nárůstu penzí. Ten vláda navázala na míru inflace, kvůli níž by měli dostat důchodci příští rok přidáno pouze 40 Kč měsíčně. O výši jednorázového příspěvku se tedy dále jedná.

17. září vyzvala společnost eMoneyService (EMS) k zastavení provozu karty Opencard. EMS Prahu obvinila z využívání služeb, za které však společnost nedostává zaplaceno. Primátorka města Adriana Krnáčová se proti obviněním ohradila s tím, že jde pouze o nátlak, který je součástí strategie EMS v probíhajícím soudním sporu Prahy a společnosti. EMS zároveň obvinila společnost Opencard, a.s. z jednostranného přerušení jednání o prodeji projektu Opencard, ta se však proti tomu ohradila a označila vyjádření za nepravdivé.

18. září poslanecká sněmovna schválila normu protikorupčního zákona, který ukládá úřadům a organizacím povinnost zveřejňovat smlouvy nad 50 tisíc korun v centrálním registru. Pokud bude úspěšně dokončeno schvalovací řízení, bude předloha platit od července 2016. Od následujícího roku (červenec 2017) by navíc smlouvy nezveřejněné v registru nenabývaly účinnosti. Norma obsahuje řadu výjimek. Smlouvy by nemusely zveřejňovat například firmy s většinovou účastí státu, které jsou volně obchodovatelné na burze (př. ČEZ); korporace, které čerpají státní dotace vyšší než 20 mld. za rok (př. Agrofert); neziskové organizace s dotacemi nad 2 mil. ročně; zpravodajské služby; instituce s tzv. chráněnými rozpočtovými kapitolami (Sněmovna, Senát, Kancelář prezidenta republiky, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad, Úřad veřejného ochránce práv). Registr bude bezplatně přístupný na internetu.

19. září byl ve tři hodiny odpoledne slavnostně otevřen tunel Blanka. Došlo k tomu čtyři roky po původně zamýšleném termínu otevření. Celkové náklady se nakonec vyšplhaly k 43 miliardám korun. První den provozu proběhl bez komplikací. Maximální povolená rychlost je prozatím omezena na 50 km/h. Po několik prvních dní budou na provoz dohlížet zesílené hlídky státní i městské policie, které budou stát nejen u vjezdů a výjezdů z tunelu, ale i v přilehlých ulicích.

Telegraficky: 

Tento týden se začal natáčet historický seriál Poslední vízum. Jedná se o prozatím největší čínsko-českou koprodukci. - Dne 17. září Česká republika získala z fondů EU 7 miliard korun na železniční stavby. - 20. září skupina Ztohoven vyvěsila nad Pražským hradem namísto standarty červené trenky, což vyvolalo mimo jiné otázky o úrovni zabezpečení Hradu.