Na večerním jednání se dohodli na tom, že se volby uskuteční v polovině října a shodli se také na rychlém vzniku tzv. "překlenovací" vlády. Vláda Mirka Topolánka tak skončí během několika týdnů.

Straníci bez legitimace
 

Premiér Mirek Topolánek požádá příští týden prezidenta Václava Klause, aby ho pověřil sestavením nového kabinetu. "Tato podmínka ale automaticky neznamená, že musím stanout v jeho čele," připustil, že už nebude šéfem. Jiří Paroubek řekl, že se politici na nové vládě shodnou do konce týdne.

Z dohody mezi šéfy ODS, lidovců, zelených a ČSSD vyplývá, že ve vládě s 16 členy bude mít stejně ministrů současná koalice i opozice. "Zastoupení bude paritní," potvrdil na dotaz Aktuálně.cz předseda ČSSD Jiří Paroubek. To se potvrdilo i po večerním jednání.

Strany budou do vlády nominovat jen experty bez stranické legitimace. "Nová vláda musí být sestavena tak, aby obsahovala jednak odborníky a aby měla politickou podporu napříč stranami," upřesnil.

"Hledáme průsečík toho, jak to může vzniknout. Je vůle k robustnějšímu řešení na nějakou letní překlenovací vládu," potvrdil kompromis Topolánek. "Nová vláda musí dokončit předsednictví, podle toho se odvíjí typologie lidí, které hledáme. Shodli jsme se zhruba, jak dojdeme k vládě pokud možno nestraníků nespojených s politickými stranami," dodal.

Komunisté na dálku

Dohody se mají účastnit komunisté, i když Topolánek vyloučil, že se nová vláda bude opírat o jejich podporu.

KSČM skutečně nebude - na rozdíl od ostatních parlamentních stran - nominovat své ministry. "Budu s nimi ale konzultovat naše zástupce," vysvětlil postup Paroubek.

Strany už připravily seznamy kandidátů na ministerská křesla. Nechtějí je však zveřejnit, dokud je nepředstaví svým partnerům.

Sám premiér navrhoval pro konec vlády čtyři termíny: schválení protikrizového balíčku na květnové schůzi sněmovny, evropské volby počátkem června, konec evropského předsednictví koncem téhož měsíce a říjnové předčasné volby do sněmovny.

"Všechny jsou pro nás přijatelné," zdůrazňoval odpoledne vicepremiér Petr Nečas (ODS).

Opatrnost se dá pochopit: nového předsedu vlády musí jmenovat prezident Václav Klaus, a termín tedy bude záležet i na něm.

Nečas přitom předpokládá, že prezident bude akceptovat většinu z toho, na čem se strany dohodnou. "Vláda není odpovědná prezidentovi, ale parlamentu," připomněl, že pro ODS je přijatelnější dohoda s ČSSD než vyhlídka, že o nové vládě rozhodne Klaus.

Sociální demokraté žádali podobně jako prezident co nejrychlejší Topolánkův odchod, občanští demokraté ovšem upozorňovali, že pro řízení ministerských rad během evropského předsednictví jsou nezbytné bruselské zkušenosti současných ministrů.

Sociální demokraté večer na jednání nakonec prosadili svou, na konec předsednictví se čekat nebude. "Tato vláda bude pracovat určitě přes celý duben, ale dál nevím. Určitě nebude pokračovat přes celé předsednictví," řekl večer premiér Mirek Topolánek.

Langer už nevadí

Naopak se podařil odstranit jiný konflikt. Šéf ČSSD dosud žádal okamžitý odchod ministra vnitra Ivana Langera (ODS), nakonec se ale smířil s tím, že Langer opustí úřad společně s ostatními členy Topolánkovy vlády.

Strany se dohodly i na přesném postupu, jak dojít k předčasným volbám. Straničtí lídři se písemně zavážou, že jejich poslanci odhlasují ústavní zákon o zkrácení volebního období sněmovny. "Dohoda předpokládá, že pro ústavní zákon bude hlasovat také Senát," doplnil předseda horní komory parlamentu Přemysl Sobotka (ODS).

Termín před 20. říjnem byl stanoven tak, aby se zákon stihl schválit a aby mohla proběhnout devadesátidenní volební kampaň. Stejný postup zvolil parlament už jednou, v první polovině roku 1998.

Předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek dnes v Radiožurnálu vyloučil jako možné kandidáty na premiéra nové vlády ekonoma Jana Švejnara nebo expremiéra Miloše Zemana. Řekl to dnes v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. Podle Paroubka je Švejnar příliš spjatý se sociální demokracií a Zeman zase má politické ambice.

Paroubek zároveň připustil, že by si dokázal představit ve vládě odborníků osobnosti typu šéfa antimonopolního úřadu Martina Pecinu, prezidenta Českých aerolinií Radomíra Lašáka nebo ekonoma Martina Jahna.