Máme za sebou dva dramatické týdny. Záměrně říkám dramatické, ne tragické. Ačkoli se 24. března našim politickým soupeřům a několika odpadlíkům podařilo shodit naši vládu, nezdařilo se jim to, o co nejvíce usilovali: oslabit, rozštěpit a marginalizovat ODS. Naopak, jsem si jist, že z této krize jsme, pro naše protivníky paradoxně, vyšli silnější, než naši soupeři.

Vyšli jsme z této krize silnější, protože jsme si uvědomili, jak důležitá je naše jednota. Vyšli jsme z této krize silnější, protože jsme ukázali občanům, že odpovědnost vůči této zemi, vůči budoucnosti, nadřazujeme našim vlastním aktuálním zájmům.

Všichni dobře víme, že jsme tuto krizi nezavinili. A vědí to i občané, kteří nám spontánně vyjadřují podporu. Na vlastní kůži jsem tuto podporu pocítil, když jsem se spolu s prezidentem republiky šel pozdravit s lidmi před projevem amerického prezidenta Obamy. Či z tisíce emailů, dopisů a telefonátů, které po pádu vlády dorazily od občanů do HK ODS a na vládu. Ale ona krize je – hlavně díky nám - v této chvíli již minulostí. A snadno by se mohla stát minulostí i ona vlna pozitivních emocí vůči ODS. Přišli bychom o podporu veřejnosti, kdybychom si nezachovali jednotu, kdybychom se stejně jako na podzim loňského roku začali veřejně hádat a napadat. Přišli bychom o veškerý bonus, kdybychom nedokázali i nadále jednat odpovědně a podlehli bychom pokušení hrát si na ublížené a uražené.

Chápu, že mnozí z nás budou události 24. března vnímat úkorně. Nesmíme však hledět zpět, musíme se dívat do budoucnosti. Nepodléhejme žádnému druhému sarajevskému syndromu. Toto opravdu není Sarajevo. Není jím proto, že atentát na ODS, který by ji rozštěpil, se tentokrát nezdařil. Vyměnili jsme si názory, řekli si pár ostrých slov, to je v takové situaci u demokratické strany naprosto pochopitelné a zdravé. Zachovali jsme však loajalitu ke značce. Všem členům ODS za to děkuji. Spíše než k Sarajevu bych proto události 24. března přirovnal k Pearl Harboru. Tento zákeřný a na první pohled fatální útok ve skutečnosti nedosáhl svých cílů. Nezničil jádro útočné námořní síly USA. Hlavně však nepřivodil demoralizaci, ale naopak posílil bojové odhodlání Američanů a jejich vůli k vítězství. Stejně tak byl 24. březen pro naše soupeře vítězstvím taktiky, ale prohrou strategie. A oni si to dobře uvědomují.

Naši soupeři nás odstranili z vlády v okamžiku, kdy jsme byli na vrcholu. Zabránili nám sice dále těžit z našeho úspěšného předsednictví a boje proti hospodářské krizi, ale na druhé straně jsme už splnili naše hlavní cíle, které můžeme využít ve volbách: zabránili jsme růstu protekcionismu, svedli jsme vítěznou bitvu s Francií o podobu evropských protikrizových opatření, ochránili jsme české firmy a české zaměstnance, dosáhli jsme snížení DPH… Na březnové Evropské radě jsme v roli předsednické země dosáhli všech našich cílů, což není v EU samozřejmostí. Dokázali jsme tak Českou republiku i v polovině předsednictví zařadit mezi úspěšné velké lídry EU, jimiž před námi byli Německo a Francie. ČSSD však tyto úspěchy svým nezodpovědným jednáním poplivala, jen pro své nízké partikulární zájmy. Jejich chyba.

Stejně tak odcházíme v době, kdy jsme dosáhli maximum možného v roli vedoucí vládní strany. Během pouhých dvou let jsme z 95 % splnili naši smlouvu s občany. Ale dobře víme, že do června 2010 už bychom za nynější situace ve Sněmovně nedokázali pravděpodobně nic. Naopak bychom čelili snahám o demontáž našich reforem.

Prosadili jsme také náš protikrizový plán, který je všeobecně dobře hodnocen. Ale dobře víme, že bez ohledu na snahy jakékoli české vlády se světová a tím i naše domácí krize potáhne do příštího roku, čehož by opozice jistě využila proti nám.

Odcházíme tedy jako ve všech směrech úspěšná vláda, které bylo zákeřně a neodpovědně zabráněno pokračovat v její misi. Řekl jsem – a trvám na tom - že vláda má smysl pouze pokud bude schopná pokračovat v reformách. To by už do června 2010 zcela jistě nebyla. Předčasné volby jsou za této situace bezpochyby v zájmu občanů i ODS. ČSSD a KSČM se vlastní chybou vmanévrovaly do situace, kdy s nimi musely souhlasit. Toto je naše největší strategické vítězství, to byl náš hlavní cíl během jednání v uplynulých dnech.

Nijak nelituji svého premiérského křesla. Litovat by měli v Lidovém domě, protože mi to uvolňuje ruce plně se zapojit do volebních kampaní. Buďme jednotní, dívejme se do budoucnosti a mysleme na občany více než na sebe. Nemůže se nám to nevyplatit!

Nepodceňujme se, věřme si a podporujme se. Pouze tak dokážeme ČSSD v následujících volbách porazit. Kdo již od začátku nevěří ve své vítězství, nemůže k němu dospět. Já v něj věřím a za pravdu mi dávají i vzrůstající preference naší strany. V současné době jsme tzv. "na dostřel" ČSSD, v průzkumech k volbám do EP již dokonce ČSSD porážíme. Nepropadejme proto, prosím, defétismu a ublíženectví, bojujme a společně zvítězme. My jsme nadějí pro Českou republiku. My jsme ukázali řešení místo strašení a odpovědnost místo populismu. Já osobně udělám pro naše vítězství vše.

Ing. Mirek Topolánek, předseda vlády ČR, předseda ODS a poslanec PČR