Zdroj: Jablonecký deník
Autor: LENKA STŘIHAVKOVÁ

Půl století je Kokonín součástí Jablonce. To se ale může změnit, pokud lidé v referendu řeknou: „Chceme být samostatní.” Podobné snahy tu už jednou byly, před dvaceti lety. Co ale odtržení může na druhé straně vzít?

Jablonec n. N. ­ „Budeme si své území spravovat sami, bez cizáků z města!” I takovou rétorikou hovoří zastánci odtržení městské části Kokonín od Jablonce. Ve čtvrtek při zasedání zastupitelstva předal předseda osadního výboru Kokonín Josef Šikola, jako zmocněnec přípravného výboru, starostovi Jablonce Petru Beitlovi návrh na referendum. To by mohlo být v dubnu příštího roku.
Podle vedení jablonecké radnice je nešťastné spojení dvou věcí v jedno. Tedy odtržení a stavba čistírny odpadních vod. „Zřejmě není možné, aby lidé v místní části odpovídali na otázku za celé město,” upozornil jablonecký tajemník Marek Řeháček na legislativní překážku. Starosta Beitl dodal, že rozhodně nechtějí hledat kličky, aby se referendum nekonalo.
Je ale pravděpodobné, že v referendu budou Kokonínští, kde je 1 487 oprávněných voličů, odpovídat jen na jedinou otázku: Chcete být samostatní? Návrh na referendum podepsalo 532 lidí. Administrativně přijde jabloneckou městskou kasu pořádání referenda na necelých sto tisíc korun. Na rozdíl od voleb, protože na ty dostává peníze ze státního rozpočtu.
Sáhnout hlouběji do kapsy ale budou muset v případě skutečného odtržení od Jablonce zřejmě i v samostatné obci Kokonín. „Tak třeba na provoz kulturního domu přispíváme tři sta tisíc korun ročně,” vybral namátkou místostarosta Miloš Vele.
I s dělením majetku mohou vzniknout složité situace. Kokonínští by si sami spravovali a platili školu, školku, údržbu silnic či zeleně a mimo jiné by si museli zajistit i městskou hromadnou dopravu. „Lidé by si měnili občanské průkazy, cestovní doklady ale i živnostenské listy,” poznamenal starosta Beitl. Přičemž na stavební úřad by dál jezdili do budovy jablonecké radnice.
Malé obce do dvou tisíc obyvatel jsou nejméně podporované.„Podle mne by tratili dva tisíce korun na hlavu proti současnosti,” konstatoval tajemník Řeháček.
Iniciativy na odtržení vznikly v přímé souvislosti s chystanou výstavbou čistírny odpadních vod. „My proti čističce jako takové nic nemáme, jen ji chceme umístit o pět set metrů dál, mimo zabydlené území,” vysvětlil Josef Šikola z přípravného výboru. Referendum chce uspořádat i v případě, že o čistírně rozhodovat nebude.

Co by znamenalo odtržení Kokonína naopak pro Jablonec? „Nic, jen méně obyvatel,” konstatoval Beitl.
Kokonín má necelé dva tisíce obyvatel. V referendu musí odpovědět „ano” 744 lidí a více, což je minimálně polovina oprávněných voličů. I tak to ale neřeší zastavení výstavby čističky ze dne na den.
Nejprve by v nové obci Kokonín musely proběhnout řádné komunální volby, vzniklé zastupitelstvo by zvolilo starostu a radu. Nehledě na nutné finanční náklady s agendou a úřadem. Pak by teprve mohli kokonínští zastupitelé začít projednávat změnu územního plánu.
„Pana Šikolu jsem na to upozorňoval,” potvrdil starosta Rychnova František Chlouba. Právě Rychnova se odkanalizování Kokonína citelně dotýká. Splašky, vody z praček, myček a další tečou do Mohelky. „Trochu se Mohelka vyčistí v Pulečenském lese, ale to je málo,” povzdechl si Chlouba.
Deset let usiluje o to, aby Mohelka přitékala do Rychnova čistší a stejnou dobu hledá Severočeská vodárenská společnost řešení a peníze na tuto investici. „Je to sprostota a drzost. Nevěřím, že se jim to podaří úspěšně sabotovat,” doufá starosta Rychnova.
Chlouba předpokládá, že nenastane ani situace: Buď bude čistička na plánovaném místě, nebo nebude vůbec. Řešení se najít musí. „Kálet do Mohelky není normální. Nějaké historické výjimky už dávnoasi neplatí,” zlobí senad iniciativou Kokonínských starosta Rychnova.