26.9.2012 Hospodářské noviny str. 2 Téma
Marie Valášková Bastlová
Liberecký kraj

Fokus

Komunisté si chtějí po letošních krajských volbách naplno říct o moc a vliv. Tři týdny před jejich konáním sociálním demokratům vzkazují, že už nebudou tiše podporovat jejich menšinové vlády. Tentokrát chce KSČM naplno do krajských koalic. HN představy představitelů strany zjišťovaly v souvislosti s předvolebními průzkumy, které KSČM pravidelně předpovídají druhá a třetí místa. V Libereckém kraji včera komunisté dokonce vyšli jako možní vítězové voleb těsně před sociálními demokraty.
„Pokud by volby dopadly tak, že bychom mohli mít vliv na krajskou politiku, že bychom skončili první nebo druzí, tak samozřejmě už to nebude tichá podpora. Už není důvod se někde schovávat v pozadí, je potřeba jít do politiky naplno,“ řekl HN lídr komunistické kandidátky na Liberecku Stanislav Mackovík.
Přesně se tak trefil do plánů, které si před volbami vytyčilo jeho stranické vedení. Komunisté chtějí v letošních volbách získat 140 zastupitelů, tedy o pětinu víc, než mají nyní, a uzavřít koalici nejméně v pěti krajích.
„Pokud by ČSSD brala svůj volební program vážně a chtěla pro lidi dělat skutečnou sociální politiku, tak by s námi musela udělat koalice ve všech třinácti krajích bez Prahy,“ říká místopředseda KSČM Petr Šimůnek.
Chuť komunistů po moci vzrostla po loňských volbách. V nich komunisté poprvé od listopadu 1989 pronikli do krajských vlád, a to hned dvakrát – na severní Moravě a v Karlovarském kraji. V dalších třech jejich hlasy drží menšinové vlády ČSSD.
„Veřejnost tuto přímou spolupráci nijak zvlášť neodsoudila,“ pochvaluje si lídr komunistické kandidátky v severomoravském kraji a současný radní Josef Babka.
A jeho kolega z Liberecka Stanislav Mackovík jde ještě dál: „KSČM se přisuzovalo všechno špatné. Po posledních volbách se ale ukázalo, že KSČM nekrade, nic moc se nezměnilo, nikde se nepošlapávají lidská práva, nikde se neukázalo, že by KSČM tunelovala rozpočty.“ Rozdíl oproti roku 2004 Komunisté po moci sahali už v roce 2004, kdy ve většině krajů získali skoro dvacet procent a druhé místo. Jenže klíčový rozdíl byl v tom, že volby tehdy vyhráli občanští demokraté. Byla to tedy ODS, kdo rozhodoval o tom, že komunisté u jednacího stolu nikde nezasedli.
Teď má ale podle průzkumů největší šanci na vítězství ČSSD a ta se vyjednávání s komunisty rozhodně nevyhýbá.
„Já se nebráním jakékoliv koalici, na které se shodneme. Komunisté v současné době vydělávají na tom, že nenesli žádnou odpovědnost, pouze mohli všechno kritizovat. Myslím si, že by zasloužili mít nějakou větší odpovědnost, aby museli obhajovat, proč někdo z nich udělal to či ono. Teď na ně není tolik vidět,“ říká kandidát ČSSD na hejtmana ve středních Čechách, senátor Josef Řihák.
Zkušenost s komunisty už středočeská ČSSD má, poslední čtyři roky totiž drželi u moci jejich jednobarevnou vládu, a to celkem „lacino“. Komunisté za to totiž dostali jen místa ve výborech a komisích a také mohli jako hosté pravidelně docházet na jednání krajské rady. K zahlazení občasných sporů pak stačilo, aby dnes už bývalý hejtman David Rath občas poslal mimořádné dotace do obcí, kterým vládnou komunisté.
Výhodná byla spolupráce s komunisty třeba také na Vysočině, kde komunisté drží vládu ČSSD za tři placené funkce, které kraj ročně vyjdou na 12 až 13 milionů.
„Byli by hloupí, kdyby si o ty tři funkce neřekli, když vidím, jak se prebendy a posty rozdávají na úrovni vlády,“ říká k tomu hejtman Vysočiny František Běhounek.
S komunisty se moc nezměnilo Život v krajích, ve kterých komunisté už dnes přímo vládnou nebo v nich tiše podporují sociálnědemokratické hejtmany, se za poslední čtyři roky nijak zásadně nezměnil. Dluhy v dotyčných regionech sice většinou vzrostly, jenže stejně stoupaly i tam, kde moc drží jiné strany. Také problémy s čerpáním peněz z operačních programů EU se netýkají jen „komunistických“ krajů. A vidět není ani to, že by si KSČM prosazovali svoji stranickou ideologii v drobných politických rozhodnutích.
Ani opoziční ODS ostatně nedokáže jasně pojmenovat, v čem konkrétně je přímý vliv rudých škodlivý.
„Nedokázali přijít s novými myšlenkami, jsou slabým koaličním partnerem,“ vyčítá komunistům lídr ODS v Karlovarském kraji Petr Šindelář. „Přebírali kraj v dobrém stavu s připravenými projekty, a teď kraj předávají s prázdnými šuplíky, nejsou zpracované žádné projekty,“ zmiňuje konkrétní příklad. Jenže takhle mluví současná opozice ve všech krajích, bez ohledu na to, zda zde spoluvládnou komunisté, nebo kraj řídí velká koalice ODS a ČSSD. Stejně rozšířený je i argument, že za éry tiché podpory komunistů nabobtnal krajský aparát o desítky nových lidí a počet úředníků se zvedal (jako třeba v Plzeňském kraji).
Zřejmě k největšímu politickému paradoxu pak došlo v Moravskoslezském kraji, kde rudo-oranžová koalice neváhala jít proti pokynu z ústředí a vlastním stranickým programům, když pronajala ztrátovou novojičínskou nemocnici na dvacet let společnosti Agel, ačkoliv si obě strany pronájem či prodej krajských nemocnic před volbami zakázaly. „My jsme řešili, zda budeme muset tu nemocnici zavřít, nebo najdeme formu vhodné spolupráce mezi soukromým subjektem a krajskou nemocnicí. Mimochodem ta smlouva má daleko účinnější nástroje na řízení té organizace než zřizovatelská funkce,“ hájí krok tamní komunistický radní Josef Babka, mimochodem vysoce postavený manažer strojírenského komplexu Vítkovice.
I dnes ale sociální demokraté tvrdí, že pro spolupráci na vládní úrovni stále bariéry zůstávají a čas pro rušení Bohumínského usnesení, které spojenectví s KSČM zapovídá, ještě nepřišel.
„Ta spolupráce nejde třeba kvůli jinému pohledu na naše angažmá v NATO, které komunisté odmítají. V rámci kraje to ale není o ideologii, jde o programový průnik. A my k sobě v těch klíčových oblastech máme skutečně nejblíž,“ říká lídr ČSSD v Moravskoslezském kraji Miroslav Novák. Zrovna on ví, o čem mluví – s KSČM už čtyři roky vládne.

***

Komunistická mapa Česka

Karlovarský kraj
ČSSD 26,5
ODS 15,0
TOP 09 8,0
V kraji vládnou
sociální
demokraté
s hnutím Doktoři
a s komunisty,
kteří dostali dvě
křesla, včetně
náměstka
hejtmana. Navíc
vedou několik
výborů a komisí.

Ústecký kraj
ČSSD 21,4
ODS 15,1

Praha
TOP 09 30,3
ODS 23,1
ČSSD 17,9

Liberecký kraj
ČSSD 17,5
ODS 15
TOP 09 12

Královéhradecký
kraj
ČSSD 25,5
ODS 18,0
TOP 09 13,0

Pardubický kraj
ČSSD 23,5
ODS 16,0
TOP 09 11,4

Olomoucký kraj
ČSSD 27,5
ODS 16,5
TOP 09 10,5

Moravskoslezský
kraj
ČSSD 27,0
ODS 17,0
KDU-ČSL 8,0

ČSSD je zde
s komunisty
v otevřené koalici,
v jedenáctičlenné
radě jim dala tři
místa, mimo jiné
dva náměstky.
K tomu mají
komunisté ještě
šest křesel
předsedů výborů
včetně klíčového
finančního.

Plzeňský kraj
ČSSD 23,5
ODS 20,0
TOP 09 14,0
Komunisté drží
jednobarevnou vládu ČSSD. ČSSD
Předsedou kontrolního
výboru se stal komunista
František Podlipský, funkce
je placená. Navíc získali tři
křesla v dozorčích radách
krajských nemocnic a tři
posty šéfů krajských
odborných komisí.

Středočeský
ČSSD 35,2
ODS 32,8

Komunisté Kzde
drží jednobarevnou jednobare
vládu
sociálních demokratů. demo-
Výměnou
za to dostali
placené posty
ve výborech.

Jihočeský kraj
ODS 21,0
ČSSD 21,0
TOP 09 10,0

Vysočina
ČSSD 27,5
ODS 13,0
KDU-ČSL 10,0
Kraj vede jednobarevná
vláda sociálních
demokratů, komunisté ji
tolerují. Získali placená
místa šéfů dvou výborů
a jedné odborné mise.

Jihomoravský kraj
ČSSD 34,8
KDU-ČSL 23,9
ODS 15,9

Zlínský kraj
ČSSD 23,0
ODS 15,5
KDU-ČSL 11,5

Poznámka: Ve většině krajů
vycházejí údaje o aktuálních
preferencích KSČM
z průzkumu SC&C a STEM/
MARK pro Českou televizi.
Data pro Liberec, Ostravsko
a Ústecko jsou z průzkumu
PPM FACTUM pro Český
rozhlas, pro jižní Moravu,
střední Čechy a Prahu nejsou
aktuální čísla k dispozici, proto
vycházejí z výsledků voleb
v letech 2008, respektive 2010.

Celostátní preference stran v září 2012 (podle CVVM v %)

Karlovarský kraj 23,5 %

Ústecký kraj 16,2 %

Liberecký kraj 19,2 %

Královéhradecký kraj 17 %

Praha 6,8 %

Plzeňský kraj 16,5 %

Středočeský 13,8 %

Pardubický kraj 18 %

Moravskoslezský kraj 17 %

Olomoucký kraj 20,5 %

Vysočina 19 %

Jihočeský kraj 17,5 %

Zlínský kraj 16 %

Jihomoravský 14,4 %

Foto popis|

O autorovi| Marie Valášková Bastlová, mailto:marie.valaskova@economia.cz S přispěním Kateřiny Eliášové